Hospodářská komora České republiky dlouhodobě zastává názor, že minimální mzda je zbytným institutem. Samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách. K nárůstu nominálních i reálných mezd dochází i bez dalších regulatorních zásahů a bude k němu docházet v letošním a příštím roce. Vnější zásahy v této oblasti tak nejen, že nejsou potřebné, jsou pro české hospodářství přímo škodlivé. V posledním návrhu odborů Hospodářská komora ČR spatřuje riziko trojího typu, a to plošnost opatření, skokové navýšení a politické zneužití.

Plošné zvýšení minimální mzdy nedělá rozdíly mezi specifiky jednotlivých odvětví ekonomiky ani mezi zaměstnavateli. Zatímco řady firem se takové zvýšení vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy vůbec nezaměstnávají, není neobvyklé, že se u jiného zaměstnavatele soustřeďuje více zaměstnanců s minimální mzdou. V důsledku regulace tak může dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění či vyhnání z legálního sektoru a/nebo k jejich nahrazení stroji. Tyto dopady budou nerovnoměrné, dopad na některé sektory či regiony, respektive konkrétní firmy může být velmi významný.

Pro hospodářství není nic horšího než dramatické skokové změny, které se zejména na mikroúrovni jen obtížně vstřebávají. K růstu minimální mzdy přitom došlo za současné vlády již dvakrát, a to v lednu 2015 a v lednu 2016. Třetí rok po sobě tak má dojít ke změně legislativy v této oblasti a nárůst přitom není rozhodně zanedbatelný. V absolutním vyjádření se jedná o největší navýšení od zavedení minimální mzdy, to jest od roku 1991. V relativním vyjádření má být nárůst o 16,2 % druhým nejvyšším po změně v lednu 1999.

Z minimální mzdy se v současnosti stalo veliké politikum – je zneužívaným nástrojem politické moci a demonstrace vlivu. Proces navyšování mezd se navíc neopírá o relevantní data a neobsahuje věrohodné analýzy budoucích dopadů na zaměstnanost.

Hospodářská komora ČR opakovaně zdůrazňuje, že neustálá a nepředvídatelná změna legislativy působí podnikatelům obrovské problémy a dodatečné systémové náklady, které jsou často výrazně větší než samotná změna. Hospodářská komora demonstrovala připravenost pro spolupráci na nastavení systematického a transparentního řešení změn minimální mzdy, a to ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky a s ohledem na budoucí vývoj hospodářství, nikoliv jen pomocí zpětných ukazatelů, jako je tomu dosud. Došlo by tak k odpolitizování minimální mzdy, nicméně tato iniciativa zůstala bez jasné odezvy.

Psáno pro blog.idnes.cz