Kdo z vás už někdy slyšel výraz Codex Alimentarius? Ano, je to potravinový zákoník, sbírka mezinárodně schválených potravinových norem, které mají chránit zdraví spotřebitelů a zajišťovat regulérní postupy při obchodování s potravinami. Alespoň tak se to píše i na webových stránkách našich státních institucí.

Bezpečnost nebo depopulace planety?

Za tímto vznešeným humanistickým mimikry se však podle kritiků Kodexu skrývá jediné: regulace populace přes kontrolu potravin. Každý národní potravinový kodex vychází z prvotního Kodexu, který se zrodil v roce 1962 za pozoruhodných okolností.

Duchovním otcem projektu je jeden z ředitelů (ne)slavného chemického komplexu IG Farben. Kartel byl největším akcionářem Rockefellerovy Standard Oil a neblaze proslul během 2. světové války svým pesticidem Cyklon B a svými továrnami v Osvětimi. V roce 1947 bylo v Norimberku odsouzeno 24 vedoucích pracovníků IG Farben za zločiny proti lidskosti.

Avšak v již v letech 1951 a 1952 byli všichni postupně propuštěni na svobodu. IG Farben byl demontován na dceřiné společnosti Hoechst, Bayer a Basf, které pokračovaly v podpoře politiků reprezentujících jejich zájmy. Investovali například do politické kariéry mladého Helmuta Kohla. Ten byl v letech 1957 až 1967 placeným lobbistou Verband der Chemischen Industrie, sdružení německých chemických společností. Kohl byl 16 let německým kancléřem a německý farmaceutický a chemický průmysl se stal hlavním světovým vývozcem chemických produktů s pobočkami ve více než 150 zemích světa.

Bývalý ředitel IG Farben se ještě ve vězení nabídl, že může pracovat na něčem velkém v oblasti potravin, neboť kdo kontroluje potraviny, kontroluje svět. Když vyšel z vězení, spojil se se svými americkými přáteli a nabídl jim svoje know-how: kontrolovat potraviny celosvětově. Obchodní projekt nazvali Codex Alimentarius.

Všechno jde podle plánu

Oficiálně je Codex Alimentarius výsledkem práce Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) a Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 1962 začal Kodex své tažení s vizí, že v roce 2009 bude dosaženo plné globální platnosti. Za tímto účelem se vytvořilo množství komisí: pro rybolov, pro tuky a oleje, pro ovoce a zeleninu, pro speciální výživu pro diabetiky... Dnes funguje 27 takových komisí na různých úrovních. Kodex předepsal zhruba 4 tisíce standardů a směrnic úplně na všechno, co si můžete legálně dát do úst - kromě léků. Ty nejsou součástí kodexu.

Projektu dominují USA. Jejich prvořadým zájmem je pochopitelně prospěch velkých nadnárodních společností. Mluvit o kontrole bezpečnosti potravin ve jménu ochrany zdraví spotřebitelů je proto směšné. V roce 1994 přijala Kodex i Světová obchodní organizace (WTO) a vše začala přizpůsobovat jeho standardům. Z Kodexu se stala dokonalá zbraň proti konkurenci a výborný sluha pěti pánů - farmaceutického, chemického, biotechnologického, zemědělského a medicínského byznysu. Politika je jasná: nemáš Kodex - nemáš zakázku.

Obecné i specifické normy schvaluje Codex Alimentarius Commission. Tato komise je zavádí i do národních a regionálních předpisů členských zemí. Členy CAC je 170 zemí, jejich vlády jsou odpovědné za přípravu a provádění norem a limitů podle kodexu. Česká republika byla za řádného člena CAC schválena v roce 1994. Od roku 2004 je i Evropská unie řádným členem CAC.

Přestože se oficiálně v souvislosti s Kodexem hovoří pouze o ochraně bezpečnosti a zdraví spotřebitelů, realita ukazuje opak. V roce 2001 se shodlo 176 zemí na 12 látkách, které jsou mimořádně nebezpečné (schopné až usmrtit). Devět z těchto látek jsou pesticidy. A Kodex sedm z těchto pesticidů povoluje! Proto se kritici Kodexu domnívají, že skutečným cílem je nemocná a ochromená populace, která bude poskytovat obrovské možnosti zisku.

Z vitamínů jedy, z jedů léky

V USA jsou součástí agendy již i vitamíny a minerály. Přijali zde totiž dokument, který je klasifikuje jako potravinu. Současně je vyvíjen globální tlak na legislativní omezování dostupnosti výživových doplňků jako i čistých ekologických potravin. I v Evropské unii se můžeme dožít dne, kdy si nebudeme moci koupit ani jen 250 mg vitaminu C a bude trestné podávat jakékoli odborné rady týkající se výživy, a to jakýmkoliv způsobem. FAO a WHO odhadli, že celosvětové zavedení takové směrnice týkající se vitaminů a minerálních látek během 10 let vyústí ve 3 miliardy úmrtí. Jedna miliarda těchto úmrtí půjde na vrub vyhladovění, dvě miliardy jako výsledek nemocí z podvýživy.

Připravované dohody TTIP a Kodex samotný jsou hrozbou pro Evropu i v neomezeném nasazování geneticky modifikovaných potravin. Japonsko, Norsko, Rusko, Švýcarsko, prakticky všechny africké země a 26 zemí EU roky bojují s USA o zavedení povinného značení GMO. V USA se neprovádí žádné bezpečnostní testování GMO před jejich uvedením do zdejších potravinových řetězců. Úřad pro kontrolu a léčiv USA (FDA) odmítá zkoumání údajů o bezpečnosti kromě provedení předběžného zkoumání v rané fázi vývoje organismu.

Podle oponentů této americké politiky USA nechtějí zavádět označení GMO pro potenciální právní důsledky a odpovědnost výrobců a vlády USA, pokud by se tyto potraviny daly sledovat. Pokud by pro nestabilitu zavedené DNA promotérů virů a bakterií při interakci s dynamickou a proměnlivou strukturou lidského těla došlo k miliónům úmrtí, výsledkem by byly miliony soudních žalob. Pokud se však GMO nedají vystopovat, nedá se odpovědnost korporací či vlády posoudit a utrpí zdraví celé populace. Několik vědců z FDA opakovaně varovalo před nebezpečím vypuštění GMO do dodávek běžných potravin, avšak byli ignorováni a obvykle přehlasováni.

Pravděpodobný scénář

Podle kritiků Kodexu je tento projekt pouze jedním ze systému opatření populační kontroly, ke kterým patří například i zavedení DNA ničících a latentních imunosupresivních chemických agentů ve vakcínách (např. Ptačí chřipka a AIDS), aspartamu, chemtrails, chemoterapie pro léčbu rakoviny a RU486 (potrat vyvolávající pilulka financovaná rockefellerovskou dynastií).

Podívejme se na to, co nás čeká, pokud budeme ve jméně byznysu zavádět všechny směrnice a nařízení Kodexu, a uvažujme, zda to je či není prospěšné pro naše zdraví.

Použití růstových hormonů a antibiotik bude povinné u živého dobytka, ptáků a vodních živočichů určených ke konzumaci člověkem. Povolené budou zvýšené hodnoty zůstatku pesticidů a insekticidů toxických vůči lidem a zvířatům. Povinným bude celosvětové zavedení neoznačených a smrtelných GMO (geneticky modifikovaných organismů) v semenech, zvířatech, ptácích a rostlinách.

Kodex povolí nebezpečné a toxické hladiny aflatoxinu (0,5 ppb) v mléce. Všechny dojnice na planetě budou muset být ošetřeny geneticky upraveným rekombinančním hovězím růstovým hormonem (rBGH) z produkce firmy Monsanto. Všechna zvířata určená k potravě budou ošetřena účinnými antibiotiky a exogenními růstovými hormony. Ve zvýšeném množství budou do potravin vráceny smrtelné a karcinogenní organické pesticidy - včetně sedmi z 12 nejhorších (např. hexachlorbenzen, toxafen a aldrin), které byly 176 zeměmi (včetně USA) Stockholmskou úmluvou o trvalých organických znečišťujících látkách v roce 1991 zakázány.

Vláda USA a kolaborující média se snaží pozornost světa od problému odvracet, zatímco se takovéto neslýchané a povinné standardy potají přijímají. Co myslíte, co se bude dít, pokud se přijme dohoda TTIP? Zaplaví nás znehodnocené, ozářené, pesticidy a hormony napumpované potraviny. A pokud se budete chtít postavit na nohy přírodními léčivy, možná skončíte v base. Neboť scénář je jiný: dělat, konzumovat, onemocnět, jíst toxické léky, umřít. Pět bodů, na kterých vydělá pět největších světových byznysů.

Vyšlo na protiproud.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.