Obecné diskuze o kvalitě našeho vzdělávacího systému se do značné míry opírají o dvě aktuální témata - zavedení či odložení státních maturit a školné pro vysokoškolské studenty. Všechna tato témata jsou však také podmíněna jedním faktorem - motivací studentů.

Je otázkou, zda státní maturity v Česku dosud nejsou zavedeny z důvodu neochoty učitelů či neschopnosti ministerstva, na druhou stranu však příliš nezaznívá názor, zda studenti sami náhodou netouží po tom, aby jejich závěrečný výkon u maturitní zkoušky byl plošně srovnatelný a tedy, pokud odhlédneme od detailů, motivující a předurčující k dalšímu studiu. Je potřeba studenty vést a motivovat ke snaze čestně ohodnotit svou práci, být na ni patřičně hrdý a umět se ze svých nezdarů poučit. Pro jejich následující povolání bude jen dobře, pokud si již od svého dospívání budou více uvědomovat, že snadnější studium také přináší slabší výsledky a nižší kvalitu nabytých vědomostí a dovedností. V tomto ohledu není ani třeba dále uvažovat potřebu následného zrušení přijímacího řízení na vysoké školy, uváděného (dříve) jako jednu z podmínek pro zavedení státních maturit.

K tématu: 

Havel (ČSSD): Sociální demokracie školné odmítá 

Bartoš: Vyhraje-li ODS volby, zavedeme školné

Diskuze o školném na vysokých školách může mít podobný rozměr. Většina současných akademických pracovníků - pedagogů - nejspíše potvrdí trend snižování „kvality" studentů, kteří se dostanou na vysokou školu. Důvodů je samozřejmě více, např. snaha o zvýšení podílu obyvatel s vysokoškolským vzděláním (v souladu s Boloňskou deklarací), úbytek studentů v důsledku demografických změn a s tím související snižování laťky pro přijetí na vysokou školu. Stejně tak snad potvrdí většina pedagogů, že pokud studenti byli již před svým studiem na VŠ zaměstnáni (dobrovolně či v důsledku složitější životní situace), jejich přístup ke studiu je od ostatních studentů odlišný. Tito studenti si více uvědomují potřebu vysokoškolského vzdělání a hodnotu svého času. Tuto motivační roli by velmi dobře simulovalo školné, tedy nástroj, který by zvýšil váhu času u studentů a který by v důsledku vedl ke zvýšení motivace dnešních studentů ke studiu. Je samozřejmě zcela namístě následně diskutovat nastavení systému sociálních stipendií.

Domnívám se, že v dnešní době se na tento „motivační faktor" u obou výše zmíněných diskusních témat mírně pozapomíná a namísto snahy o porozumění problému ve všech jeho rovinách převažuje politikaření. Pojďme se tedy ptát, co případné reformy přinesou v dlouhodobém horizontu pro ty, kterých se to nejvíce týká. Z úhlu pohledu současných studentů je odpověď jednoduchá. ANO státním maturitám. ANO školnému.

RNDr. Tomáš Hudeček, Ph.D., místopředseda TOP09 v Praze

Dále čtěte: Volební program - Kompetentní správa