Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane předsedo, paní místopředsedkyně, vážení televizní diváci!

Svět po finanční krizi už nikdy nebude takový, jako byl před ní. Jako taková, sama krize znamená ZMĚNU.

Světová finanční krize pomalu končí. V Evropě, ve Francii a Německu opatrně startuje hospodářský  růst.

V České republice krize nekončí.

Nejde jen o hospodářskou a finanční krizi. Potýkáme se s krizí důvěry, s krizí práva, s krizí státu. Jde o krizi systému. 

Transformační peníze jsou fuč, některé velké politické strany ztratily rasion d etre  své existence. Lidé ztratili důvěru v to, že právo je na jejich straně, že není na straně zbohatlých a zkorumpovaných Šloufů, Němců, Jančíků.

Dále čtěte:

Nejsme jen strana starých lidí z venkova, zní na konferenci KDU

KDU: Místo války a útoků přinášíme konkrétní recept 

Naše nová země skutečnou krizí nikdy neprošla. Prochází jí poprvé. To není jen krize menedžmentu utažení opasků, odložené spotřeby a hubených let. Je to krize tučných let, krize rozežranosti, a arogance. A s nimi je to krize kultury, a morálky. Je krize opravdu svědectvím, že komunismus zničil v naší zemi morálku, kulturní kapitál tak, že naši nově zbohatlí umí jen vyhazovat, ničit životní prostředí, obdivovat Berlusconiho a nakupovat nevkusné umění?  Že opravdu neumějí hospodařit, stavět dálnice za normální cenu, ani zavést tramvajenku, nebo přestat vyvážet elektrickou energii a dovážet odpadky, přestat tajit své majetky a akcie?

A že naši politici se, v zemi polepené bilborady jako Iráku, televizi jak v Itálii, prostě bez svých lobbyistů nemohou obejít? Že nemáme volnou, rovnou a svobodnou politickou soutěž? A že česká politika nemá žádnou legitimitu?  

Nezměněná politika cestu z krize nenajde.

A kdo tu změnu nabídne?

ODS? Strana, která vzývá britský konservativismus, jako tradiční pravicovou hodnotu. Jenže zapomněla, že britských horních 10,000 se o svůj lid stará po staletí úplně jinak, než nově zbohatlých českých deset tisíc.

Přejmenovala republiku na Čezkou. ODS, strana Hřebíčků, Bémů, Jančíků, kteří dali daňového poplatníka k dispozici lobbyistům.Open Card, Veolie, Bémovka. V ODS je potenciál pro rozpad, a ne pro změnu.

ČSSD ? Strana negativismu, konfliktu, hádání se, rozbíjení, strana, která ze žárlivosti rozbila české předsednictví v momentě, kdy oslabená Evropa nejvíc potřebovala naše pevné vedení. Strana, která pozvala do Prahy ruského generála, aby zastrašoval českou veřejnost kvůli americkému radaru a přitom jí negativní a rozbíjející kampaň dělá americká kampaňová firma PSB.

Vykvetly nám nové  TOP tváře, třeba ta kalouskova.

V 90. letech jsme na ministerstvu zahraničí měnili politiku komunistického Československa na Blízkém východě. Bojovali jsme s Omnipolem, který byl jejím výrazným representantem. Pro mne jména Mošna, Piga, Háva, Omnipol, jsou symbolem děsu minulosti, zbrojních kšeftů.

Kalousek, který předsedal evropské radě ministrů financí musel jasně vědět, co se v hospodářství Evropy děje. A přesto v posledních měsících 2008 naplánoval rozpočet + 4,5%. První měsíce roku 2009 rozpočet propadl o 4,5 %. A stejný Miroslav Kalousek přišel domů, do českých domácností a řekl: milé dámy, ode dneška ušetříme 20 %. Umíte si představit, že by s tímtéž přišel Váš muž?

KDU není na první pohled stranou, která nás napadne, když se řekne změna. Mnozí jí vidí jako stranu venkova, mnozí jí vidí stranu starých lidí, mnozí jí vidí jako stranu sociálně slabších. Mnozí jí vidí jako stranu, která není dostatečně marketingová, není, in a není fresh. TO NENÍ PRAVDA. KDU je první strana na české politické scéně, která JIŽ PROŠLA ZMÉNOU.

Nastala veliká úleva. V KDU i EDS. KDU je dnes očištěná strana. Strana, ze které odešlo šme.

Osobně jsem v ní nepotkala nikoho, kdo lže a krade. Jistě, KDU- ČSL není módní pražská záležitost, jak mé dcery říkají, ani in, ani fancy. Ale o to tu opravdu nejde. KDU je připravena nést změnu, být novou KDU. Proto tu pokorně stojíme, ve snaze KDU dodat to, co nejvíc potřebuje: otevřenost, sebedůvěru, razanci, expertízu, a hlavně odvahu.

O co tedy jde?

Krize není jen hospodářská a finanční. Je to krize důvěry. Lidi politikům nevěří.

Dokonce se jich bojí. Bojí se exekutorů, policajtů, nevěří prokurátorům. Bojí se upozornit na korupci, bojí se lobbyistů, bojí se finančních úřadů. Právo je na straně mocných.

Již nejde o moc, nejde o zneužití práva. Jde o to, že organizovaný hospodářský zločin se stal systémem. To není tak, že někdo vymyslí, že by se k dopravní stavbě ještě přidal obchvat, nebo pilíř k mostu. To je tak, že si sednou lidé za počítač a přemýšlí, jaký projekt vymyslet, aby z něj mohli vytáhnout peníze. Na stejném počítači napíšou projekt, na stejném vypíšou výběrové řízení, na stejném počítači se do něj přihlásí, ze stejného počítače odpovědí ostatním účastníkům a sobě pošlou vyrozumění o výhře. Svědek Vás o tom informuje, policie začne šetřit. A šetří co? Podle zákona o policii. Státnímu zástupci totiž trvá týdny, než se rozhodne. Potřebuje důkaz. Jaký důkaz? No, nejlépe ten hard disk. Dokud ho nepřinesete, dokud nepřivedete korumpujícího za ruku, státní zástupce nerozhodne. Nemá totiž důkaz. Jen až přinesete celý hard disk, může zástupce konečně vydat pokyn k šetření podle trestního zákoníku. To je kauza Open Card.

Anebo takový Ekotendr.

Podstatou bylo vyvolat paniku, časovou tíseň. V roce 2015 musí vše být vyřešeno. Chce to po nás Unie. Zase jednou se vymlouváme na Unii. To je lež, jako věž. Žádná taková směrnice, na kterou se odkazuje koncesní projekt neexistuje. Není kam spěchat. Ministerstvo financí je povinné representovat objektivní zájmy státu. Namísto toho representuje subjektivní zájmy osob, které tendr připravovaly. Namísto hospodářské soutěže zavádí monopol. Která z českých firem, zabývajících se dekontaminací je schopna jen tak, v době krize, složit miliardu? České firmy, všechny, co jsou na trhu, jsou ze soutěže vyloučeny. Vyloučeny z ní nejsou jen velké finanční skupiny. A to v době, kdy je v mnoha regionech víc jak 10 % nezaměstnanost. A na konci stojí cena. Podle vyjádření odborníků z MŽP je hodnota zakázky někde na jedné, ano, na jedné třetině. O 114 miliardách nelze hovořit ani jako o ceně, ani jako o hodnotě. Ze dvou třetin je to loupež.

Právo,

ale není jen fungování justice, soudů, správního práva, politické soutěže, exekutorů, státních zástupců. Dvacet let všichni vzýváme svobodu. Svoboda ale není cíl, je to prostředek. Svoboda je prostor pro uplatnění nás všech. Pro křesťany je svoboda prostor, ve kterém uplatňují to, oč jim nejvíc jde: lásku k bližnímu svému. Právo je prostor, který křesťanům umožňuje využít svobodu účelně: totiž, naplnit jí láskou k bližnímu svému. Právo je ochranou svobody, prostoru, ve kterém se odehrává křesťanská láska. Proto jsou to právě křesťané, kteří měnili římské právo, právě proto je to křesťanství, které bylo po tisíc let základem evropského práva. Právě proto je to křesťanská demokracie, které jde o právní stát.

Korupce,

o ní  již hovořil pan předseda: agent provokatér, akcie na majitele, zákon o veřejných zakázkách, účinná lítost, korunní svědek. Jsme moc hrdí na to, že podklady a podněty pro návrhy zákonů, které předkládala KDU ČSL šly také z dílny právního týmů EDS, stejného týmu, který řeší Open Card, nebo Ekotendr.

Stát.

Nejde o minimalistický stát, který je prodloužením svobodné ruky trhu, anebo o stát socialistický, který spěje k světovému socialismu, kterého se ještě evropští socialisté nezřekli. Nejde o výši daní. Jde o stát, kterému má cenu platit daně. Jde o fungující stát, který representuje zájmy nás všech. Křesťanům totiž, podle křesťanského sociálního učení nejde jen o katolíky, nebo protestanty, křesťané nesou odpovědnost za společnost jako celek. Zatímco ODS se stará jen o své bohaté klienty a lobbisty, ČSSD je zařízením pro „lepší život pro obyčejné občany", křesťanská demokracie není klientelistická, nevyzdvihuje bohaté, chudé, křesťany, nebo rodiny s dětmi. Křesťanům velí vztah k bližnímu svému nést odpovědnost za celou společnost.

Ekonomika.

Proto nemohou dopustit to základní. Zadlužování budoucích generací. Proto není možné donekončena plýtvat, hrát hazard a korumpovat. To jsou vše oblasti, kde se dá ušetřit. Pro EDS a KDU - ČSL je ale klíčová politika zaměstnanosti.

80 % české ekonomiky je ekonomika vývozní. Bez podpory exportu, EGAPu a ČEBu se neobejdeme.

Neobejdeme se ale také bez našeho přirozeného trhu: bez Evropy.

Evropa,

ale není prodloužená ruka trhu. To je postkomunistický mýtus. Unie vznikla proto, aby zabránila nejhorším sociálním poruchám, které vedly ke vzniku světových válek. Evropská Unie je především bezpečnostní opatření, je to bezpečnostní plán pro dobu krizí. Právě proto je dnes Evropa naším přirozeným domovem, naším přirozeným zázemím. Proto jí nesmíme ani rozbíjet naší naštvaností, malostí a žárlivostí, jako to udělal Paroubek, nebo jí zcela zpochybňovat, jako to dělá ODS.  KDU musí být hrdá na to, že patří k největší evropské politické síle, na které stojí Evropa - ke křesťanské demokracii. Doufáme, že KDU podpoří přistoupení EDS do stejného politického klubu.

Dvacet let naše generace demontovala komunismus. Dvacet let jsme hledali cestu zpět do Evropy. Měli jsme tím na mysli Evropu západní, vyspělé evropské demokracie. Podíváte-li se dnes na naši zemi, stojíme uprostřed. Celou dobu si přejeme směřovat do severozápadní, křesťanské protestantské a katolické Evropy. Do Evropy fungující, výkonné. Dnes nám ale hrozí pád na jihovýchod. Někam mezi Makedonii a Řecko. Je to to, kam jsme tolik směřovali? Je to to, oč jsem tolik usilovali?  Být na jihovýchodě? Ještě jednu generaci, ještě dvacet let musíme dřít, abychom v klidné a bezpečné Evropě patřili na severozápad, k vyspělým evropským demokraciím. Proto jsme tady. Proto jako EDS podporujeme Novou KDU. Proto jí věříme, a proto s ní chceme spolupracovat.

Dále čtěte: Programové priority KDU-ČSL