Motto:

„Společnost, která usiluje o ekonomický růst, který však záleží na tom, zda budou dorůstat děti, budoucí tvůrci hodnot, musí mít i dobrou rodinnou politiku. Dobrá rodinná politika, je tedy v podstatě politikou hospodářskou." Řekl profesor Paul Kirchhof, ředitel Ústavu finančního a daňového práva na Univerzitě v Heidelbergu. Tato slova přednesl v Praze, na konferenci o rodinné politice EU v době našeho předsednictví.

KDU-ČSL přichází s tématem rodiny, jako ústředním tématem volebního programu.

Ve svém vystoupení chci odpovědět na otázku

• - proč je právě rodina tím důležitým tématem politického programu,
• - co naše společnost dluží rodinám sdětmi,
• - jak si představujeme spravedlivou daňovou politiku a penzijní reformu ve vztahu krodinám sdětmi.
• - jak dopadá krize na rodiny a jak na to chceme reagovat

K tématu:

Program KDU-ČSL na cestu z krize je dobrý, myslí si Luxová

Nejsme jen strana starých lidí z venkova, zní na konferenci KDU

KDU: Místo války a útoků přinášíme konkrétní recept

Proč právě rodina?

Rodinu ani její roli si nevymyslela žádná politická strana. S trochou sebeironie říkám - naštěstí!

Rodina vznikla přirozeně, jako společenství založené na manželství, na  odpovědnosti a vzájemné pomoci.  Členům rodiny zajišťuje ochranu a životní potřeby, děti  připravuje  na život ve společnosti. Pro seniory je rodina oporou ve stáří.

Přestože se u nás téměř každé druhé manželství rozpadá a rodiny jsou nestabilní, nic to neubírá na touze lidí žít ve spokojené rodině. Ostatně většina se rozvádí proto, aby založili novou rodinu. Dokonce víc jak 80% občanů  touží žít ve spokojené rodině. 

Rodina je  samostatnou socioekonomickou jednotkou, která má ve společnosti nezastupitelnou funkci.

Snad všechny politické  strany  se k rodině nějakým způsobem hlásí. Více či méně připouští, že bez rodin nemá český národ budoucnost  a na některém místě svých programů to  zmiňují. Ale co opravdu dělají pro to, aby rodina nezanikla?  Podporují registrované partnerství? Snižují peněžitou pomoc v mateřství?

A nebo vymyslí nějaké to rodinné heslo na volebním billboardu?

Dámy a pánové,

je zde pouze jediná politická strana, která postavila rodinu jako PRIORITU svého  volebního programu.

Vám, spoluobčanům , nabízíme spolupráci na tomto programu, pomozte nám říci jasně   STOP DISKRIMINACI RODIN !

V následujících slovech budete marně hledat ženskou něhu a mateřský cit, protože ten prostě  do ekonomiky nepatří.

My chceme konečně mluvit o ekonomickém zrovnoprávnění  rodin s dětmi,  chceme  mluvit o tom, že děti jsou investicí a to musí být strohá řeč čísel.

Co naše společnost dluží rodinám s dětmi ?

Současný přístup státu dosud nepočítá s rodinou  jako s rovnoprávným ekonomickým subjektem.

Rodiny  s dětmi  mají „dodat na trh" potřebnou pracovní sílu a  vychovat lidský kapitál. 

Ale  nikdo se nezabývá tím, jaké náklady rodina vlastně má,  stát je  daňově vůbec nezohledňuje. Současná daňová sleva na dítě, 10 860 Kč,   je nízká,  nákladům  neodpovídá,  a přesto je chápána  jako forma  „zvýhodnění rodin".

Z ekonomického hlediska  jsou  děti  investicí do budoucna.  Tím nemyslíme to, že se stanou  „zdrojem sociálních dávek pro početnou a jinak si nevydělávající komunitu".

Pro rodinu jsou děti   investicí, protože zajišťují  budoucí  příjmy rodiny. 

Pro společnost tyto děti znamenají   investici do růstu domácí ekonomiky , znamenají investici  do   budoucích příjmů sociálního a důchodového systému a  do  daňových výnosů státu.

Podívejme se, jaké náklady má rodina :

• - Řádné vychování dítěte až do 26 let znamená pro rodiče investici minimálně 1,5 milionu Kč, ve vyšších příjmových kategoriích je to až dvojnásobek
• - VČeské republice se narodilo za 17 let do roku 2008 o 1 milion méně dětí než odpovídá prosté reprodukci,

Tento jeden milion dětí představuje dluh na  lidském  kapitálu až   3,5 bilionu korun. 3,5 bilionů korun  je vlastně vnitřní dluh, který naše společnost v lidském kapitálu má. 

Máme spočítané, že pokud se nezmění tento trend  pak nastane pokles budoucích příjmů státního rozpočtu   o cca 29,3 miliardy Kč na dani z příjmu fyzických osob  a 55,8 miliardy Kč na odvodech do systému důchodového zabezpečení ročně.   To nepočítáme  ztráty na spotřebních daních a zdravotním pojištění.

Tato neúprosná čísla odhalují opravdové příčiny našich dnešních i budoucích problémů.

Ekonomové tomu říkají tikající bomba. Mají pravdu, tahle bomba, pokud ji necháme vybuchnout bude  mít mnohem vážnější důsledky pro naši ekonomiku, než má dnešní ekonomická krize.

Na konferenci dále zaznělo:

Hybášková (EDS): Evropská demokracie jako cesta z krize

Juránek (KDU-ČSL): Vliv krajů na řešení krize

Pithart (KDU-ČSL): Boj s chudobou a byrokracií nevzdáme