Začalo to již za Stanislava Grosse. Konzultant Jan Vlček se již v té době zavázal k dohodě, že rakouskému výrobci transportérů zprostředkuje schůzky s ministrem vnitra Stanislavem Grossem, ministrem průmyslu Jiřím Rusnokem, s velitelem generálního štábu Štefkou nebo s náměstkem ministra obrany Škopkem. Všichni tito muži se mohli podílet na rozhodování, zda vláda koupí nové obrněnce. Všichni ovšem popřeli, že by se s lidmi ze Steyru sešli.

Stanislav Gross, jako předseda vlády Usnesením vlády České republiky ze dne 13.dubna 2005 uložil ministru obrany Karlu Kühnlovi, aby zadal zakázku na pořízení obrněných transportérů pro Armádu České republiky. Vláda vypsala výběrové řízení na 240 transportérů .

Nabídku předložilo sedm firem. Do druhého kola postoupily později americký BAE Systems, finská Patria, německý Rheinmetall a již zmíněný rakouský Steyr-Daimler-Puch. Hlavním kritériem kromě technických parametrů byla cena. Tedy těch neoficiálních. Patria operativně otevřela zastoupení v Praze a Rakušané kromě jiného angažovali jako poradce bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého. Ministr obrany ale jednoznačně prohlásil, že výběrové řízení bude maximálně transparentní a nebude se opakovat situace ze soutěže na stíhací letouny, kdy z tendru s výjimkou jediného uchazeče, odstoupili všichni zájemci, protože považovali soutěž za neprůhlednou. Výsledek? V lednu 2006, tedy již za vládnutí Jiřího Paroubka, vláda rozhodla, že transportéry nakoupí od firmy Steyr.

Vzápětí přišel protest finské Patrie a dalšího neúspěšného účastníka tendru italské Iveco Fiat. Marně, v červnu podepisuje ministr obrany se souhlasem Jiřího Paroubka se Steyrem smlouvu o nákupu 199 Pandurů s opcí na dalších 35 kusů za 20,8 miliardy.

Role Jiřího Paroubka je zajímavá. Vyšlo totiž najevo, že těsně před volbami 2006 osobně jednal se zástupci lobbistické firmy Crane Consulting, jež v předchozích letech připravovala volební kampaně ČSSD a v roce 2006 zastupovala rakouský Steyr, výrobce zmíněných vojenských transportérů.  Paroubek tvrdí, že s tím nemá nic společného.

V září roku 2007 se ale začíná nahlas mluvit o tom, že transportéry Pandur po prvních testech ve Vyškově nevyhovují. Kromě toho se ukázalo, že Rakušané mají problém s dodržováním termínů. Nákup nových obrněnců měl ovšem i další slabinu. Transportéry měly být nasazeny především na zahraničních misích. Na největší českou misi v Afghánistánu se prý ale nehodí a z Kosova se vojáci pozvolna stahují. Většina rakouských transportérů by tak měla sloužit jen na českém území.

Voda na mlýn pro novou vládu Mirka Topolánka, který prohlásil, že  jde o evidentně zkorumpovanou zakázku. Uložil ministryni obrany, aby zvážila odstoupení od smlouvy. K tomu také nakonec došlo v prosinci 2007. Důvod? Pozdní dodání nekvalitního zboží.
Topolánkova vláda si ale nechala zadní vrátka v podobě dalšího jednání s firmou Steyr. Že by obava z arbitráže za dvacet miliard korun? Druhá strana totiž odstoupení od smlouvy neuznala a deklarovala, že by se obrátila na soud, pokud nedojde k další shodě. Chtěla také kompenzaci nákladů, které už do projektu vložila. Již v březnu následujícího roku Topolánkova vláda oznámila, že zahajuje nové kolo jednání s firmou Steyr. Ale i finská Patria cítila novou šanci a povzbuzena okolnostmi a prohlášeními zainteresovaných osobností, znovu nabízela své transportéry. 

Vláda ale následně bez vyhlášení nového výběrového řízení oznámila, že pod podmínkou úspěšného průběhu zkoušek transportérů nakoupí od firmy Steyr 107 transportérů za 14 miliard. Ukázalo se tedy, že Rakušané nakonec přesvědčili vládu, že jejich kroky jdou správným směrem.

Hlavní roli v této době převzal tehdejší předseda vlády Mirek Topolánek. Bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová nechtěla o okolnostech nákupu obrněných transportérů Pandur pro českou armádu nikdy příliš mluvit. Odkazovala na loajalitu k expremiérovi Topolánkovi. Ale nakonec změnila názor a prohlásila, že projekt podporoval od začátku do poslední chvíle sám premiér a dodala, že byl z jeho strany velký spěch na uzavření kontraktu. Topolánek podle Parkanové chtěl, aby zakázku řídil jeho muž na ministerstvu obrany - tehdejší náměstek za ODS Martin Barták. Jeho role vyvolává řadu otázek. Poté, co Topolánkova vláda obchod jako nevýhodný zrušila, dojednal Barták novou smlouvu. V té však průměrná cena jednoho transportéru vzrostla o třicet procent. Smlouvu pak v roli náměstka také sám podepsal. Barták se podle exmanažerů Steyru podílel na zákulisních dohodách společně se Stanislavem Grossem a Karlem Kühnlem.

Symbolický klíč od výroby a od nových transportérů českým zástupcům předal v loňském roce prezident evropské divize americké společnosti General Dynamic, jehož součástí je firma Steyer, John Ulrich a transportéry už brázdí české výcvikové prostory. Rakouští vyšetřovatelé se ale začali zabývat okolnostmi prodeje rakouských obrněných transportérů Pandur do České republiky a kauzou už se zabývá také česká protikorupční policie.

K tématu Pandur:
Mladá fronta trefila kozla, řekl Paroubek o kauze Pandur
Korupci popírá Šedivý, Kühnl i Gross 
Za kauzou Pandur stojí Kalousek, spekuluje Paroubek