Evropská komise vyhlásila veřejnou konzultaci k budoucnosti Společné zemědělské politiky EU po roce 2013. Cílem je shromáždit názory zemědělské veřejnosti na  podobu Společné zemědělské politiky (SZP) EU po roce 2013. Lhůta pro vyjádření názoru je stanovena do konce června. "Vyhlášením veřejné konzultace k budoucnosti SZP Evropská komise provedla pomyslný výkop, kterým uvedla téma budoucnosti evropského zemědělství oficiálně do hry.

Kdo není teď na hřišti, nemusí se na ně v průběhu vyjednávacího klání už dostat", upozorňuje europoslanec Jan Březina na důležitost aktivního vystupování již v počátcích utváření zemědělské reformy. "Nevěřil jsem svým očím, když jsem mezi cca 5 tisíci dosavadními názorovými příspěvky z celé EU napočítal jen 9 českých. Tak velký nezájem českých zemědělců o vlastní budoucnost mě doslova šokoval", vyjadřuje své rozčarování Březina. "Mé zděšení je o to větší, že 4 z oněch 9 českých příspěvků jsou laděny v duchu radikálního omezení nebo dokonce zrušení SZP. Tím se v očích Evropské komise zesměšňujeme a kompromitujeme", varuje Březina. Zbylých 5 českých příspěvků zase podle něj chybně vyhodnocuje problematiku přímých plateb, když jako žádoucí kritérium pro jejich přidělování uvádí počet pracovníků. "Měli bychom se držet principu přímé platby na farmu. Kritérium počtu pracovníků totiž zcela jednoznačně hovoří proti nám. Zatímco v jižních státech EU je mnoho malých farem, na nichž se do hospodaření zapojuje celá rodina, pro ČR jsou typické velké farmy s nízkým počtem zaměstnanců. Nepromyšlenými postoji si tak sami sobě zbytečně škodíme", upozorňuje na záludnost rozehrávání kritéria počtu pracovníků Březina.

Podle Březiny je trestuhodné, s jakou liknavostí naši zemědělci k budoucnosti zemědělství přistupují. "Zatímco doma naši zemědělci řinčí zbraněmi, v Evropě po nich není ani vidu, ani slechu. Na Zemi živitelce málem spálí slaměnou figurínu eurokomisaře, když ale mají možnost se v Bruselu oficiálně projevit, zarytě mlčí, a nechávají tak českou diplomacii na holičkách. Těžko bude argumenty našich vládních diplomatů někdo brát vážně, když se při jednání nemohou opřít o jednoznačnou pozici zemědělských svazů, ani na ni v případě potřeby jednoduše odkázat", kritizuje Březina pasivitu českých zemědělských svazů v diskusi o budoucnosti evropského zemědělství. "Ještě je čas se probudit a situaci zachránit. Vyzývám proto představitele zemědělských svazů, aby vzali rozum do hrsti a zaostřili na Brusel. Nejprve je třeba srozumitelně předložit naše požadavky, mezi nimiž by neměly chybět nediskriminační způsob výpočtu přímých plateb, neškrtání dotací pro velké farmy a nepřipuštění jakéhokoliv dalšího přechodného období pro vyrovnání přímých plateb", doporučuje Březina, podle něhož Komise po 30. červnu veřejnou konzultaci vyhodnotí a následně vypracuje výstupní zprávu pro bruselskou konferenci na vysoké úrovni ve dnech 19. a 20. července. Po ní už se rozjedou jednání o tvrdé legislativě.

Březina v této souvislosti upozorňuje, že v reformě SZP jde o pořádný balík evropských peněz. "Jen v letošním roce na náš venkov z EU přiteče 26 miliard korun. Abychom o tyto prostředky v budoucnu nepřišli, musíme na bruselské scéně vystupovat jednotně a důrazně. Zemědělský koláč je jen jeden a každý si z něj chce ukousnout co největší díl. I v diskusi o reformě SZP totiž platí, že o peníze jde až v první řadě", uvádí k tomu Březina.

Někteří čistí plátci jako je Velká Británie, Švédsko, Dánsko či Nizozemí podle Březiny požadují snížení nebo dokonce postupné zrušení přímých plateb, větší tržní orientaci zemědělství a přesun důrazu na rozvoj venkova. Skupina států tvořená Německem, Francií a převážně čistými příjemci z rozpočtu EU (např. Řecko, Španělsko a většina nových členských států) naopak sice uznává potřebu reforem, ale při zachování stávající úrovně přímých plateb. "Je chyba, že jsme se pevně nepřimkli k zastáncům silné zemědělské politiky a místo toho koketujeme s čistými plátci. Hrát si na liberály je v případě evropského rozpočtu vrchol naivity. Jako středně vyspělý stát s krátkou zkušeností členství se totiž k evropským penězům máme šanci reálně dostat jedině cestou uplatňování principu přerozdělování. Jakýkoli jiný přístup by byl z hlediska finančních zájmů naší země sebevražedný", uzavírá Březina.

Dále čtěte:

• Strejček (ODS): Náš ministr zemědělství? Pošťák z Bruselu
• Nechte nás pěstovat řepku, žádali zemědělci před sněmovnou