Když hledám klasickou siluetu politika v saku a s kravatou, nový ministr vnitra mě trochu zmate. Přijíždí v černém Fordu Mondeo, v černém tričku, plátěných kalhotách a bez ochranky. Na schodech úřadu už čeká jeho nový poradce Jiří Reichl, který předtím působil jako mluvčí Ústavu pro studium totalitních režimů.

Policisté, hledající na recepci „kachlíku" marně klíče, jsou tak paradoxně jedinými zástupci bezpečnostních složek, kteří by novému ministrovi v případě nouze pomohli. „Přes týden je tu normální provoz, takže klíče nepotřebujeme," komentuje situaci s úsměvem John a dodává, že s ministrem pracujícím přes víkend se tu běžně nepočítá.

Prohlédněte si FOTOGALERII
U Johna na vnitru

Politické hovory zakázány
Kancelář, ve které bude s trochou politického štěstí následující čtyři roky působit, září novotou. „Pan ministr Langer to tu nechal celé zrekonstruovat," vysvětluje jeho nástupce z Věcí veřejných a ukazuje na ceduli z dob Rakouska-Uherska, kterou Langer nainstaloval do vitríny-„Politische Gesprache verboten." „Tohle jediné se mi tu líbilo, takže to tady zůstane," vysvětluje.

Ministři vnitra si zřejmě rádi předávají dárky. Nechal ho zde i odcházející Martin Pecina. „Prosím upotřebte při podepisování první podpisové knihy. S úctou Pecina," stojí na lístečku, který se podle Johna vyskytl vedle poctivého „budíku z Vizovic," jinak sedmičky Jelínkovy pětačtyřicetiprocentní slivovice.

Na moravskou pálenku si novopečený ministr musí nechat zajít chuť, alespoň pro dnešek. Nemaje ochranky ani řidiče, po půlnoci, kdy jeho nedělní návštěva úřadu skončí, bude řídit svůj vůz sám. A Stanislav Huml jako dopravní expert Véček rozhodně nebude chtít umravňovat dalšího člena strany poté, co se chystá trochu zkrotit nedůsledného řidiče Bártu. John si tedy musí vystačit s džusem, zatímco s poradcem Reichlem rychle ladí plány na zítřek.

Lejstra až do noci
Na závěr naší audience se ale zvedá od stolku, aby běžnému občanovi předvedl to, co běžně k vidění není. Odvádí mě k černému telefonu, který se tváří jako každý jiný. Má ale tu vlastnost, že přes něj občas probíhají velmi citlivé hovory mezi vrcholnými představiteli státu. „Dostal jsem školení, jak ho správně používat, strká se do něj klíč, ale ten vám neukážu. Fakt se bojím, až zazvoní, zatím jsem neměl možnost zjistit, jestli jsem se to naučil správně," dodává opět se sobě vlastním humorem politika, který dává často najevo, že je ve vrcholné exekutivě nováčkem.

„Budu tady nad těma lejstrama sedět až do noci," říká na rozloučenou John a ukazuje na úctyhodný balík papíru, ležící před ním na stole. Při představě takové nedělní práce raději opouštím v doprovodu Jiřího Reichla kancelář a v duchu doufám, že nedělní směna fotoreportéra ParlamentníchListů.cz skončí podstatně dříve než ta ministerská.

Čtěte také:
Víme, jak se loučil Langer. Přirovnal se k Marii Terezii
John: Nebude-li někdo spořit, bude nahrazen
John (VV): Shodli jsme se proti zadlužování