„Co jste vlastně zač, mladíku?" - zeptal se mě dnes dopoledne na slavnosti Haló novin muž vyššího středního věku. Nevím sice, co ho zmátlo v odhadu mého stáří, když v „kapse" nosím rodný list z roku 1952, přesto jsem se nenechal vyvést z míry...

... a klidně jsem mu odpověděl: Jsem prostě asi to, čemu se říká veřejně a politicky aktivní člověk...

„Hm, hm, ta dnešní mládež...," povzdechl si stříbrovlasý  pán a kráčel dál s proudem návštěvníků slavnosti. Netušil však, že červ „hlodavosti" ve mně zůstal. Co vlastně vědí o mě ti, kteří navštíví moji webovou prezentaci na Parlamentních listech...?

Jak už jsem výše naznačil, narodil jsem se před padesáti osmi lety ve Zlíně. Jako malý jsem dost cestoval. Často jsme se kvůli zaměstnání mého otce stěhovali. Do šesti let jsem žil v Praze. Delší dobu jsem strávil ve Varšavě, tři roky u dědy ve Zlíně a žil jsem také v Tunisu, kde jsem navštěvoval i místní školu, abych se naučil jazyky.

Tady bych rád zdůraznil, že jsem velice rád, že jsem byl v kontaktu s různými kulturami a lidmi. Díky tomu jsem velmi tolerantní k různým kulturám a národům. Dlouhodobé pobyty v zahraničí byly a vždy jsou obrovskou zkušeností, kterou rád každému doporučím.

Ale dál k meritu - ihned po dostudování právnické fakulty jsem nastoupil do práce, která zahrnovala mezinárodní vztahy mládeže. Profesionálně jsme se zabýval mezinárodní spoluprací mládežnických organizací, nejprve jako referent pro frankofonní africké země, později jako vedoucí oddělení rozvojových zemí ÚV SSM a tři roky jsem pracoval v Budapešti ve Světové federaci mládeže.

Po návratu do vlasti jsem ještě chvíli pracoval v této oblasti, začátkem roku 1989 jsem se stal zaměstnancem Výboru československé veřejnosti pro lidská a občanská práva. Dva roky (1990-1992) jsem byl také poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění ČSFR.

V současném období jsem místopředsedou Strany demokratického socialismu, zastupitelem městské části Praha 10 za KSČM, členem Centra teoretických a strategických studií KSČM, tajemníkem Česko-čínské obchodní komory; kandidoval jsem na kandidátce KSČM také do Evropského parlamentu a do Poslanecké sněmovny... jsem prostě asi to, čemu se říká veřejně a politicky aktivní člověk.

Myslím, že prvním předpokladem k tomu, aby člověk mohl chtít zastupovat podobně smýšlející spoluobčany kdekoliv, je především schopnost splňovat požadavky nutné ke zvládnutí role poslance, senátora či zastupitele jako takového. Troufám si tvrdit, že v tomto směru celkem dobré předpoklady mám. Prošel jsem řadou kurzů a odborných školení v nejrůznějších oborech doma i v zahraničí - mimo jiné v Moskvě, Londýně nebo třeba v Lyonu.

Díky tomu, že jsem se s rodiči dost často stěhoval, ovládám celkem sedm jazyků. Ale především mám bohaté zkušenosti z práce v řadě mezinárodních organizací.

Za hodně důležité a dobře použitelné považuji rovněž zkušenosti z působení v zastupitelstvu. Jsem předsedou kontrolního a členem dalších dvou výborů a tří komisí na Praze 10. Ve své práci vidím, jak moc je potřeba, aby se lidé, kteří nejsou spokojeni se stavem naší společnosti, začali spojovat a společně hledat jiná, lepší a spravedlivější řešení. I toto jsou důvody, proč kandiduji do Senátu a jsem připraven spolupracovat s každým, kdo je ochoten pracovat ve prospěch této země a jejích občanů.

Luboš Ledl

Dále čtěte:
Ledl (KSČM): Jako kandidát na senátora vás ubezpečuji, že nejsem trouba

##MINIPAS 2412##