Vážené přítelkyně, vážení přátelé, přeji krásný den tady v Olomouci, držím palce našemu místnímu kandidátovi Martinovi Tesaříkovi. Věřím, že určitě uděláme všichni maximum proto, aby byl jedním z 12 nově zvolených sociálně demokratických senátorů!

Díky událostem posledních dnů musím začít poněkud netradičně

Stačili tři měsíce a Nečasova vláda proti sobě poštvala do ulic Prahy 40 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru.

Vláda se chová vůči svým vlastním zaměstnancům arogantně a ponižujícím způsobem, o změnách v platech nejednala a postavila lidi před hotovou věc.

Plošné krácení platů o 10%  je nespravedlivé a demotivující.

Protesty si Nečasova vláda zcela jistě zasloužila!

Ale v naší zemi stále není úplně obvyklé, že se lidé dokážou takto spojit  a bránit svá  práva.

Jak mi řekla jedna z policistek, která nesla velký transparent v čele průvodu - nakonec je to o osobní odvaze každého.

Chtěl bych poděkovat všem zaměstnancům a odborářům, kteří tuto odvahu našli, neboť odporem proti škrtům nehájili zdaleka jen své vlastní zájmy.

Demonstrující zaměstnanci dodali sebevědomí všem, kdo nesouhlasí s politikou koaliční vlády ODS, TOP 09 a VV.

Děkuji, držím palce a chci všechny zaměstnance veřejného sektoru ujistit, že sociální demokracie je na jejich straně!

Naše země má od voleb pravicovou koaliční vládu, vede ji předseda ODS, která ve volbách prohrála a ztratila 15 % hlasů.

Skutečným premiérem je  ministr financí Kalousek, bývalý lidovec který spolu s dalšími bývalými lidovci založil zcela novou politickou stranu TOP 09.

TOP09 spoléhá ze všeho nejvíce na to, že lidé mají krátkou paměť.

Potřebnou koaliční většinu doplňují Věci veřejné, pravicově populistická strana, privatizovaná podnikatelem Bártou, původně založená skupinou pražských kmotrů z ODS.
Takovou vládu jsme tady ještě neměli.

Je to ovšem vláda s velmi radikálním pravicovým programem.

Využívá lží o „řecké hrozbě" k tomu, aby odbourávala sociální stát, likvidovala veřejné služby, omezovala práva zaměstnanců a privatizovala veřejný prostor.

Přitom to byl právě Petr Nečas a Miroslav Kalousek, kteří v Topolánkově vládě připravily svými daňovými experimenty stát o 89 miliard korun ročně.

Každý rok tyto prostředky našemu státu zoufale chybí.

Před volbami rozesílal Miroslav Kalousek lidem složenku k uhrazení státního dluhu.

Tady je účet, který mu  dnes vystavuje sociální demokracie:

Ztráta 89 miliard korun ročně, důchodový účet v mínusu, dva největší schodky rozpočtu v historii naší země.

Vinu za nárůst dluhu nenesou hasiči, zdravotní sestry nebo důchodci, ale současný ministr financí a také předseda vlády Nečas.

Několik dní už známe návrh státního rozpočtu na rok 2011 a není to hezké čtení
Sociální demokracie nezpochybňuje snižování tempa zadlužování, problém vidíme v cestě, kterou vláda zvolila.

Náklady rozpočtové stabilizace nejsou rozloženy spravedlivě.

Vláda odmítla zrušit daňové úlevy pro ty nejbohatší, odmítla více zdanit hazard i firmy, nebojuje s daňovými úniky.

Pak se ovšem nemůže divit, že nemá potřebné finanční zdroje a pohybuje se v začarovaném kruhu plošných škrtů.

Veškeré náklady přenesla na sociálně slabé, na rodiny s dětmi, zdravotně postižené, nemocné, na zaměstnance státu.

Vláda pokračuje v útoku na peněženky středních vrstev.

Plošné škrty v příštím roce sníží hospodářský růst, zvýší  počet lidí bez práce, zhorší kvalitu veřejných služeb, bezpečnost, dostupnost zdravotní péče a v konečném důsledku ohrozí životní úroveň většiny domácností.

Vládní strany znají jedinou ideologii.

Škrtat, škrtat, škrtat!

Žádná dlouhodobá vize, žádná konkrétní představa, žádná odpověď na otázku, jak udržíme konkurenceschopnost a životní úroveň za deset, dvacet let.

Škrty nejsou odpověď!

Obávám se, že cílem vlády je ve skutečnosti vyhladovění veřejného sektoru a otevření prostoru pro privatizaci veřejných služeb

Nebezpečný je rovněž plán privatizace penzí a další plíživé zpoplatňování zdravotnictví.

Hrozí nejen zvýšení poplatků, zdražení zubní péče, ale především rozdělení  péče ve zdravotnictví podle peněženky pacienta. Nečasova vláda se chystá skoncovat s rovným přístupem ke zdraví.

Roste riziko korupce a střetů zájmů. Lidé, kteří v minulosti s vysokou pravděpodobností manipulovali výběrová řízení na ministerstvu obrany se nově rozmístili na vysoké pozice ve vládě a na dalších ministerstvech. Místo justiční mafie tu máme mafii armádních zakázek.

Bývalý ministr Barták, který na obraně zásadně nakupoval bez výběrového řízení, má pro tuto vládu hlídat na ministerstvu financí praní špinavých peněz.

To je absolutní výsměch občanům, kterým vláda tvrdí, že musí šetřit. Velké peníze státu utíkají právě kvůli korupci.

Dnes ale vládnou ti, kdo korupci v minulých letech tolerovali a možná dokonce organizovali.

Sociální demokracie je v této kritické situaci v opozici. V poslanecké sněmovně máme pouhých 56 poslanců.

Mluvil jsem v posledních dnech během naší senátní kampaně s desítkami našich voličů. Ty příběhy a rozhovory jsou velmi podobné.

Lidé jsou zklamáni z toho, jak volby dopadly, současná vláda jim připadá k neuvěření, nepřátelská, doslova jako ze zlého snu.

Chtějí, aby sociální demokracie něco udělala.

Aby se za ně postavila.

Silně a důrazně.

To je teď náš úkol.

Většina z nás počítala s vítězstvím v jarních volbách. Chtěli jsme vést naši zemi. Chtěli jsme navázat na to dobré, co se podařilo vykonat sociálně demokratickým vládám a také vládě Jana Fischera. A pomoci České republice vyrovnat se s důsledky ekonomické krize.

Na rozdíl od stran vládní koalice jsme byli na vládní odpovědnost připraveni.

Všechno je ale jinak. Místo toho sedíme v opozičních lavicích. Volby jsme sice těsně vyhráli, zůstali jsme nejsilnější českou politickou stranou nalevo od středu, ale nemáme koaliční partnery, s nimiž bychom mohli sestavit smysluplnou vládu.

Ačkoliv jsme byli od roku 2006 na celostátní úrovni v opozici, ve volbách jsme nedokázali dostatečně ztělesnit změnu.

A zatímco nespokojení voliči ODS měli pečlivě připravené alternativy v podobě TOP 09 a VV, hlasy nalevo od středu se roztříštili mezi malé politické strany, které se vůbec nedostaly do Poslanecké sněmovny. Váha sociálně demokratické politiky byla významně oslabena.

Chtěl bych Vám, sociálním demokratům, na tomto místě poděkovat. Mám radost z toho, jak rychle jste se s touto změnou situace dokázali vyrovnat. Vím, že je to těžké. Politicky i lidsky. Ale zvládli jsme to.

Každý z nás má v tuto chvíli povinnost soustředit se pouze na jediný cíl: Pracovat ze všech sil pro sociální demokracii a pro její  nejlepší možný výsledek v říjnových volbách. Pomoci k tomu, aby sociální demokracie razantně a důsledně plnila svoji opoziční roli.

Hájila zájmy lidí, kteří na nás spoléhají! A věřte, takových lidí je hodně.

Dnes se scházíme na programové konferenci, poprvé po volbách do Poslanecké sněmovny.
Sociální demokracie je hlavní opoziční stranou, máme před sebou důležitý úkol - vytvořit věrohodnou programovou alternativu současné vlády.

Na rozdíl od vládní koalice věříme tomu, že pojem sociální spravedlnost znamená etickou hodnotu. Nikoliv ekonomický parametr, který lze jednoduše škrtnout v okamžiku, kdy ministra financí nenapadne nic lepšího.

Vidíme před sebou společnost, konkrétní lidi a jejich osudy, ne účetní položky.

V tuto chvíli máme první příležitost přesvědčit o tom naše spoluobčany.

O čem konkrétně?

O tom, že máme realistické recepty, jak udržet sociální stát v České republice a neprojíst přitom jeho budoucnost. Protože schodkové rozpočty jsou největším nepřítelem sociálního státu.

O tom, že udržení sociální soudržnosti je podmínkou prosperity.

O tom, že je potřeba volit v senátních volbách ČSSD, protože to je cesta, jak zastavit nesmyslné rozpočtové řádění pánů Nečase, Kalouska a Bárty.

Jeho výsledkem totiž nebudou úspory a ekonomický růst, jak tvrdí vláda. Bude to nejistota, rozvrat a pokračování krize.

A nejen to. Ruku v ruce s tím nás čeká prohlubování sociálních rozdílů a rozpad solidární společnosti. A to jsou škody, které se nedají jednoduše napravit.

Všichni vidíme, že se svět snaží překonat jeden z největších ekonomických otřesů  a stále není jisté, zda se mu to podaří nebo zda krize bude pokračovat.

V této situaci se ocitáme po té, co jsme zažili dvě desetiletí ekonomického růstu, z něhož zejména za vlád ČSSD profitoval každý občan naší země.

Úlohou nás, politiků, je soustředit se na dva úkoly.

Za prvé, musíme se snažit okamžitě řešit důsledky ekonomické krize tak, aby co nejméně dolehly na životy našich spoluobčanů.

Za druhé - musíme se zamyslet nad tím, zdali nemáme změnit stávající pojetí politiky, jež se často lidem odcizilo, je předmětem  kritiky a vyvolává  pocity odtržení politiků a stran od skutečných starostí občanů.

A co dělá stávající vláda? Nepřemýšlí, neuvažuje, nemá zájem o sebereflexi.

Ve jménu zjednodušené liberální ideologie z poloviny osmdesátých let škrtá a řeže hlava nehlava. V bláhové naději, že se pacient po tomto brutálním pouštění žilou sám probere a začne se sám od sebe uzdravovat.

A jak hodlá svou roli naplnit sociální demokracie?

Odmítáme plošné škrty, jako univerzální nástroj rozpočtového dobra. A to ze dvou principiálních důvodů - odmítáme přenášet náklady krize na nejvíce ohrožené vrstvy. A odmítáme plošné škrty v době, kdy má naše země konečně šanci alespoň na křehký růst.
Co nabízíme? Nazvěme to Triumvirát úspěchu:

Promyšlené úspory, nikoliv plošné škrty
Spravedlnost pro všechny obyvatele, nikoliv vládní aroganci
Podporu české ekonomiky, nikoliv její zadušení

Naší základní vizí je sociálně tržní ekonomika, chcete-li sociální stát. Stát kvalitních veřejných služeb, garantující všem občanům rovné šance na individuální úspěch, na dostupné vzdělání, zdravotní péči, zdravé životní prostředí, slušné bydlení i spravedlivé zajištění ve stáří či nezaměstnanosti.

Jsme si vědomi toho, že divoká globalizace a jí produkované finanční krize vyvíjí velký tlak na udržitelnost evropského sociálního modelu. Pod tímto tlakem se mění sociální struktura společnosti, zvyšují se sociální rozdíly, rostou rizika rozpadu středních vrstev, propadu do chudoby a šíření sociálního vyloučení.

To vše jsou velké výzvy i pro českou sociální demokracii.

Ale právě sociální demokracie se svojí stoletou tradicí postavenou na  ochraně  nejširších vrstev má ty nejlepší podmínky tyto změny poznat, pochopit a nabídnout na ně odpovídající odpovědi.

Jsme připraveni být otevření. Jsme připraveni se poučit. Jsme připraveni hledat spojence, kteří nám pomohou rozvíjet sociální stát. Ať už to budou občanské iniciativy, odboráři, levicoví liberálové, nebo stoupenci udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí.

Proto dnes také volíme nový formát naší programové konference. Jako symbol otevřené, naslouchající a vstřícné sociální demokracie.

Jsme připraveni přesvědčit občany, že stojí za to podpořit sociální demokracii.

Pravice se chystá uškrtat sociální stát až k jeho pomalé smrti. My jej chceme zachovat a zreformovat tak, aby sloužil těmto i dalším generacím.

Ti, kteří říkají, že to není možné, lžou.

My říkáme, že to možné je!

Právě proto jsme se tady dnes sešli!

Hezký den a úspěšné jednání vám všem!

Bohuslav Sobotka
statutární místopředseda ČSSD

Více:
Já, předsedou ČSSD? Promluvme si po volbách, připustil Škromach