Oni už nebojují proti kapitalismu, jako dřív. Uvědomili si, že bez jeho existence by jejich sociální státy nebylo na čem stavět.

Víte, když slyším z úst představitelů ČSSD, že cestou k blahu je využití regulacemi sešněrovaného kapitalismu k přerozdělení jeho výdobytků mezi ostatní, je mi zle.

Problémem současné společnosti je skutečnost, že socialisté chtějí své zisky na úkor jiných. V normálním životě se tomu říká krádež. V politice tomu říkají vzletně - sociální stát.

Zatímco zastánci socialismu a principu sociálních států chtějí (a nijak to neskrývají) využít kapitalismu k naplnění svých cílů, neboť jeho sílu prostě bytostně potřebují, zastánci osobních svobod a volného trhu naopak k naplnění své vize využít socialismus nechtějí a nepotřebují. Nemohu si pomoct, ale když toto vezmeme jako oběma skupinami veřejně deklarovaný a zastávaný postoj, pak jedna z těch skupin se k té druhé chová jako obyčejný parazit.

Paradoxní klikou z dlouhodobého hlediska pro lidstvo je, že pečení holubi docházejí. Pomalu, ale jistě. Na rozdíl od přirozených zákonitostí volného trhu, který ve své podstatě funguje od nepaměti, jsou tu sociální státy, jako výmysl sociálních inženýrů, velmi krátkou dobu. A já jsem přesvědčen, že stejně jako si příroda nezměrnou silou vždy poradí s jakýmikoli zásahy člověka, poradí si lidská vrozená přirozenost časem i se socialistickou ideologií. Ono památné „není důležité vyhrát, ale zúčastnit se", které nakonec pohřbilo i generála Custera, totiž lidem není přirozené. Člověk má v genech touhu po soutěži a vítězství, ne po účasti. Pouhá „účast" je výsadou slabých a těch, co nemají víru v sebe. Jedinou otázkou zůstává, jak velké ztráty ještě utrpíme na hrdosti, cti, důstojnosti, zdravém rozumu a jedinečné schopnosti přežít vlastní silou, kterou nám vývoj člověka dal, a která v nás, díky socialismu, pomalu degeneruje.

„Chceme promyšlené úspory," řekl na programové konferenci v Olomouci šéf strany Bohuslav Sobotka a dodal, že „schodkové rozpočty jsou největším nepřítelem sociálního státu". Osobně považuji tyto dvě věty za vrcholný stav schizofrenie, neboť to byli právě socialisté, kteří k promyšleným úsporám nikdy nesáhli a schodkové rozpočty považovali vždy za základ státního hospodaření. Koneckonců, kam opravdu vede sociální stát se můžeme přesvědčit v Řecku, Španělsku, nebo Portugalsku. Z Programové konference ČSSD jsem si vzal jedno. Je to velmi nebezpečná strana, jejíž představitelé vůbec nejsou hloupí. Dokáží si vyzobat velmi přesně na úrovni nejnižších pudů své voliče. Těží prostě ze skutečnosti, že rozdělit obě skupiny lidí od sebe nejde, a že těch, kteří mají rádi svůj prospěch z cizí práce, je mezi námi stále dost. 

Jiří Paroubek v jedné ze svých zpovědí konstatoval: „Odborné zázemí v Lidovém domě je v naprosté většině oblastí nedostatečné, velká pasivita členů a funkcionářů, zejména u funkcionářů ČSSD, včetně řady členů stínové vlády, jejich neochota osobního nasazení, angažování, nedostatek idealizmu mezi funkcionáři strany, nezájem podstatné části členů o modernizační projekt..." Domnívám se, že vedení ČSSD na této platformě vědomě staví. Kdyby tam totiž seděl někdo, kdo věcem rozumí a ještě by ho nechali mluvit na veřejnosti pravdu, okamžitě by přišli o své voliče.

Ano, socialistická ideologie je mi odporná, protože staví na přivlastnění si úspěchu jiných, kterým navíc programově ukrajuje z jejich svobod a nenabízí jim za to vůbec nic, nebo to, co nechtějí a nepotřebují.

Více:
ČSSD: Rovné šance všem