V době, kdy se všichni alespoň tváří, že chtějí veřejný dluh snižovat (byť se jim to nedaří), hlavní město Praha se při rozhodování o emisi v celkové výši 200 milionů Euro patrně řídí výrokem Francoise de la Rochefoucalda: Nesplácíme proto, abychom se řádně vyrovnali, nýbrž proto, abychom snáz našli někoho, kdo nám zase půjčí. Místo toho, aby Praha platila emisi v řádném termínu, refinancuje ji další půjčkou. Možná je příčina i v tom, že město stagnuje. Nerozvíjí se, nestaví, neinvestuje, kapitálové výdaje čerpá ve výši 19%. Musím si klást otázku: na co si tedy půjčuje? Vedení města si stěžuje na nižší příjmy v době krize. I v letech 2008-09 byla krize – v čem tedy byla situace jiná? Argument, že „za Béma“ byly vyšší daňové příjmy, jsou také irelevantní.

Proč nepřipomenou ten největší rozdíl, mezi vedením současným a minulým? Při mém příchodu na radnici hlavního města Prahy byla metropole v ruinách, způsobených povodní. Okolí řeky bylo zcela zničeno, tisíce lidí zůstalo bez domova, nefungovala infrastruktura, nejezdilo metro. K tomu ještě po předchůdcích zděděný dluh téměř 35 miliard korun. To vše se za osm let intenzivní práce podařilo opravit, zaplatit, rozvinout. A na konci této – pravda často kritizované a zpochybňované mise – předat hlavní město svým nástupcům oddlužené, hospodařící s vyrovnaným rozpočtem. To vše jsou fakta snadno dohledatelná černé na bílém v auditech a účetních uzávěrkách. Nicméně pravda je taková, že „našemu“ vedení povodeň předcházela, to současné se chová dle známého biblického: po nás potopa. Primátoru Svobodovi a jeho lidem se podařil ještě jeden husarský kousek: v rámci rozpočtového určení daní nechali Prahu připravit o 650 milionů korun. Tu Prahu, která si ze svých daňových příjmů ponechá pouhou třetinu a zbytek solidárně ponechá k přerozdělení chudším regionům. A mluvíme o sdílených daních firem podnikajících v Praze, nikoli těch, které v Praze z pragmatických důvodů sídlí a podnikají jinde, jak rád říká pan Gazdík.

To, že pražská politická reprezentace dopustila, aby metropole přišla o zmiňovaných 650 milionů, je důkazem dvou věcí: že je naplňován program TOP 09, totiž odrat Prahu a to zjevně s pomocí zastupitelů, za TOP 09 zvolených, a toho, že představitelé ODS nemají dost zkušeností, schopností, nebo síly, aby tomu zabránili. Byli to poslanci (někteří) ODS a ČSSD, kteří v parlamentu za postavení Prahy bojovali. Nikdo z TOP 09, která v Praze volby vyhrála, se neobtěžoval otevřít pusu.

A nebo to měl možná zakázané… Osobně se domnívám, že řešením je konečně začít něco dělat.

Zatím jsme svědky jen bezhlavého přešlapování a impotentní snahy zlikvidovat vše staré, bez schopnosti nahradit je něčím novým. Stačí se jen podívat na nedotažené organizační a personální změny, které nové vedení – a myslím, že se nemýlím, když předpokládám, že z pouhé pomstychtivosti – nastartovalo, ale vesměs není s to dokončit. Obávám se, že nás tento přístup brzy dožene a voliči nám ho spočítají.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.