Kdyby čeští středoškoláci mohli volit politické strany, tak by nejvíc pomyslných křesel ve sněmovně obsadila TOP 09. Druhá by ve "Studentských volbách" skončila Česká pirátská strana (17,73) a třetí ANO miliardáře Andreje Babiše (13,44). Až čtvrté místo by obsadila ČSSD se ziskem 8,01 procenta hlasu a páté Dělnická strana sociální spravedlnosti se 7,15 procenty. Na šestém místě by se ocitla ODS (6,19 procenta hlasů) a za nimi by skončila KSČM, která v oficiálních předvolebních průzkumech zpravidla spočívá na druhém místě.

Výsledky "Studentských voleb", do nichž mohl zasáhnout každý ve věku od 15 let, odevzdalo celkem 434 škol. Tyto volby nanečisto organizovala iniciativa Člověk v tísni ve snaze podpořit „aktivní účast mladých lidí v občanské společnosti“.

„Z prvenství máme radost. Snažíme se kampaň ve stylu agenta 007 cílit hodně i na mladé. Věříme, že přes ně se podaří získat i rodiče,“ uvedl k výsledkům pro Lidové noviny manažer volební kampaně TOP 09 Jaroslav Poláček.

Dolejš: Je lepší, jak dopadli svobodomyslní Piráti než fašisti z DSSS

Naopak ze sedmého místa nemá moc radost KSČM. „Pro přemýšlivé prvovoliče od Člověka v tísni: Rozebral bych to víc podle druhu škol - co asi trochu potěší i na celkových číslech z takového asi metodicky nejednoznačného šetření je, že dopadli líp svobodomyslní Piráti než fašisti z DSSS,“ poznamenal ale pro ParlamentníListy.cz místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Posléze tuto odpověď upoutal i na svém facebookovém profilu.

„Z DSSS nejde strach, pokud jde o volební výsledek, ale spíš pokud jde o vliv pravicového extremismu na část mládeže. Teď získali na školách jen sedm procent, ale loni to bylo přes deset procent, a v Ústeckém kraji dokonce 18 procent. Nejhorší je to na SOU,“ komentoval ještě Dolejš pátou příčku Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Hartl: Chtějí náboj novosti

„Mládež má vskutku v oblibě spíše pravicové strany a také cosi, co má v sobě nějaký náboj novosti,“ reagoval na výsledky volby studentů sociolog a politolog Jan Hartl. Pro něj tak prý nejsou první dvě příčky nijak překvapivé.

„Piráti – to je mladistvá, stylotvorná záležitost. Je v tom kus recese, je v tom kus nonkorformního postoje, takže proto to není překvapivé,“ zmínil dále Hartl pro ParlamentníListy.cz.

Na zmínku o agentovi 009 se ale jen pousmál. „Já si nemyslím, že agent 009 byl úplně šťastný nápad od ´topky´. Je ale pravdou, že studenti spíše hledají ´jinou´ pravicovou alternativu a právě TOP 09 je reprezentací jiné pravice, nežli byla ODS. Ta je v očích lidí už zdiskreditovaná a TOP 09 je tak trošku lepší pravice i u mládeže,“ vysvětlil Hartl.

Že ale levice ve studentských volbách pokulhává, to je prý poměrně logické. „To, co se u nás nazývá levice a pravice, tak to je vlastně konotováno nikoliv tradičními rozměry levice a pravice, ale ´pravicovým postojem´, který přeloženo znamená: co nejdál od komunismu. To má ovšem logiku, neboť pravicovost je i jakási snaha se distancovat co nejvíc od komunistických pořádků,“ poznamenal Hartl a připomněl i fakt, že se čeští mladí voliči poměrně dost liší od svých vrstevníků v západní Evropě, kteří mají levici poměrně v oblibě.

Na západních univerzitách vědí o marxismu víc...

„Tento ´vliv Západu´, kde by mladí hojně volili levici, se ještě mezi českou mládež nedostal. Je to ale zapříčiněno spíše tím, že mají zprostředkovaný, symbolicko - zástupný konstrukt toho, jak to tady kdysi vypadalo. Když třeba vezmu v potaz mé studenty politologie, tak ti o marxismu a komunismu vědí podstatně méně, než na západních univerzitách, kde se to učí, a vnímají to jako jinou alternativu, kdežto u nás je to déjà vu a de mode. Tím nemyslím, že tam je nějaký silný protestní náboj, ale je tam obsaženo cosi v podobě: ´neotravujte mne s tím, co už máme za sebou´,“ dodal Hartl.

Politolog Lukáš Jelínek ale věc vidí trošku jinak. Podle něj totiž není u mladých podstatná pravo-levá škála, jako spíš způsob komunikace politických stran.

Jelínek: Je to o osobnostech a jejich věrohodnosti

„V okamžiku, kdy se objeví politická strana, která se nebere až tak příliš vážně a dokáže komunikovat nezkostnatěle a neformálně bez velkých oficialit, tak pak má u mladých celkem přirozený náskok. Je to tím, že mladí se namísto pročítání programů politických stran soustředí spíše na osobní věrohodnost jejich reprezentantů,“ vysvětlil ParlamentnímListům.cz Jelínek s tím, že je zajímavé, že z nových stran sbírají body jenom TOP 09 a Piráti, a ne již tak Strana zelených, u níž by se dalo předpokládat, že bude mít u této věkové skupiny širší zázemí.

„Ze všeho nejvíc mne překvapuje, že vlastně takto studentské volby dopadají rok co rok a strany, které v nich tradičně prohrávají, přitom nejsou schopny udělat nic pro to, aby dopadly příště lépe. To neříká nic moc hezkého o schopnosti politických stran etablovat se na určitou situaci a vycházet vstříc novým voličským skupinám,“ pokračoval v zamyšlení Jelínek.

I když prý nezná detaily nynějšího průzkumu, neví, v jakých školách a kde se dělal a jestli zasáhl plošně celou republiku, přesto je přesvědčen, že studentská volba je poměrně dost spontánní z hlediska toho, jak strany navenek působí.

Málo se snaží. Jen Babiš boduje podnikatelskými říkánkami

„Proto musíme vnímat marketingové kampaně, v níž nejenom vede TOP 09, ale třeba i strana pirátů, která se tematicky velmi blíží mladé generaci při ochraně veřejné dostupnosti internetového prostoru a možnosti sdílet. Možná tady vidím malou snahu ostatních politických stran ukázat nebo vysvětlit studentům, že by mnohem větší roli při jejich rozhodování měl hrát souvislejší, nebo komplexnější program či jejich pohled na společnost,“ pronesl k tomu politolog s tím, že je také vcelku logické, že se mladým líbí i ANO Andreje Babiše.

„Úspěšný podnikatel, strana, která chce řídit stát jako firmu, možná částečně i jejich způsob marketingové komunikace, která je poměrně dost intenzivní, to vše u mladých boduje. Nemyslím si ale, že by speciálně v případě ANO mohli studenti hodnotit jejich politický program, neboť ten sám o sobě je poměrně dost stručný a všichni jsme se s ním mohli seznámit až nedávno. Tam jde spíše o určité očekávání, že přece úspěšný podnikatel by mohl být i úspěšným politikem. Je to ale možná jen takové klišé, které se moc nepodařilo této věkové kategorii vyvrátit,“ doplnil politolog Lukáš Jelínek.

• Další odborné názory v rubrice Politologové