Americká novinářka a historička Anne Applebaumová, autorka knih o střední a východní Evropě, už dvě desítky let analyzuje politické dění od Berlína po Moskvu, a tak byl při její nynější návštěvě České republiky pochopitelný zájem médií o její názory na dění na Ukrajině a úlohu Ruska v něm. Pro MF Dnes uvedla, že jedním z cílů zahraniční politiky Ruska je delegitimizovat NATO a ukázat Západ jako falešný a slabý. Cestou může být například invaze do baltských zemí, členských států NATO, která ukáže, že Severoatlantický pakt je nejednotný a nedokáže bránit ani své vlastní členy.

Prezidentu Putinovi se podařilo přesvědčit Rusy, že on je jedinou volbou. Zkušenosti rozvědčíků se prý projevují zejména v tom, jak Rusko dokázalo vyvolat v populaci hysterii a mediálně lidem vnutit zcela falešný obraz světa, z něhož plyne, že i když se lidem v Rusku nemusí líbit, nikde jinde nic lepšího nenajdou. Nejdůležitější forma ruské agrese už ale není vojenská. „Jak Rusové dělají zahraniční politiku? Užívají své firmy na investice, kupují si vliv a partnery. V každé evropské zemi hledají lidi, kteří budou obhajovat jejich zájmy. Tady, ve Francii, v Itálii nebo ve Velké Británii,“uvedla Applebaumová v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Český postoj je dán obsazením vrcholných ústavních funkcí

Upozornila na to, že Rusko vyváží korupci, a tím vyváží svůj vliv. Dělá to už více než deset let a v tomto smyslu bychom se měli obávat ruské agrese a také se bát o svoji suverenitu. Držitelka Pulitzerovy ceny za knihu „Gulag. Historie“ se pozastavila nad tím, že navzdory své historické zkušenosti jsou představitelé Česka, Slovenska i Maďarska méně kritičtí k Rusku než například Polsko. Jde podle ní o krátkozraké uvažování, v němž prý mohou hrát roli osobní zájmy nad dlouhodobějšími národními zájmy.

Co přesně sdělila Anne Applebaumová v českých novinách? Čtěte ZDE

Podle politického komentátora Karla Hvížďaly je to určitě dáno jinou historickou zkušeností. „Jak víme, tak Polsko bylo třikrát rozděleno a Rusové se na tom podíleli, takže to určitě bude hrát roli. A naopak u nás je to dáno obsazením vrcholných funkcí. To platí o prezidentovi, který svým postojem do značné míry ovlivňuje i ministerstvo zahraničí. Na Slovensku a v Maďarsku je to trošku jinak. Ze strany předsedů vlád Orbána a Fica je to kalkul, zřejmě i ekonomický,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Karel Hvížďala.

Česká společnost vůči Rusku poddajná není

To politolog Lukáš Jelínek si není vědom toho, že by Česká republika byla málo kritická k Rusku. „Pokud k tomu přece jen dochází, tak je to dáno hlavně tím, že na rozdíl od Polska, které je relativně silnou zemí a má historicky vyhrocené vztahy s ruským nebo sovětským prostředím, my v takové situaci nejsme. A země jako Česká republika nebo Slovensko, které nedosahují polské velikosti, musí ve své diplomacii mnohem citlivěji vyvažovat. Možná, že to vyvažování tak trochu i máme v národní povaze,“ říká pro ParlamentníListy.cz Lukáš Jelínek.