V říjnových krajských volbách kandidujete za koalici Svobodných a Soukromníků v Olomouckém kraji, čím byste chtěl přesvědčit své voliče, aby se rozhodli právě pro vás?

 

Koalice Strany Soukromníků ČR a Svobodných je tvořena politickými stranami, které se názorově pohybují v pozici pravého středu. Hlavní snahou této koalice je svou aktivní politickou činností hájit zájmy všech živnostníků a jiných soukromě podnikajících osob, a to při co nejmenších zásazích ze strany státu či orgánů Evropské unie. Jsme přesvědčeni, že pokud budou u nás vytvořeny co nejvhodnější podmínky pro podnikání jak drobných OSVČ, tak malých a středních firem, budou z tohoto stavu profitovat jak tyto subjekty, tak i jejich zaměstnanci. Mezi hlavní cíle této koalice je možné považovat vytvoření stabilního právního prostředí, které se nebude měnit tak turbulentně, jako jsme toho svědky dnes, podnikatelé nesmějí být zahlceni přebujelou administrativou, která je odvádí od vlastní podstaty podnikání, orgány veřejné moci nesmějí někdy až šikanózním způsobem přistupovat k těmto subjektům. Naopak je třeba zjednodušit a zpřehlednit podnikatelské prostředí, stanovit přesné a jednoznačné mantinely pro fungování všech, kteří nečekají, jakým způsobem se o ně postará stát, ale kteří si svou aktivní činností snaží zabezpečit adekvátní podmínky pro své vlastní fungování a bytí. Z hlediska krajských témat máme ve volebním programu mimo jiné následující:

–        Minimálně vyrovnaný krajský rozpočet – aktuální výše zadlužení kraje v rozsahu cca. 4 mld. Kč je alarmující. Kraj by měl mít vyrovnaný či přebytkový rozpočet. Pouze z důvodu mimořádných událostí (např. přírodní katastrofy) je možné přechodně akceptovat deficitní hospodaření, které musí být ale spojeno s konkrétními plány na vyrovnání takto vytvořeného deficitu, aby se dluh kraje nadále neprohluboval.

–        Vybudování odstavného parkoviště u Mohelnice – podle našeho názoru absence odstavného parkoviště může za nadměrné zatěžování komunikace D35 z Mohelnice do Olomouce (původně rychlostní komunikace R 35). Po dálnici jezdí velmi často kamiony, které jsou naloženy více, než jim povoluje zákon. Z toho pak vyplývá nutnost tuto komunikaci velmi často opravovat a tyto zásahy samozřejmě zvyšují diskomfort občanů Olomouckého kraje – viz aktuálně probíhající výměna středových svodidel a povrchu komunikace, která trvá již cca dva měsíce. V oblasti krajské dopravní infrastruktury dále požadujeme urychlené vybudování dálnice D55 v úseku Olomouc–Přerov.

–        Uprchlická krize – jsme proti azylovým zařízením pro uprchlíky v Olomouckém kraji. Koalice Strany soukromníků ČR a Svobodných nebude v žádném případě podporovat vybudování azylového zařízení pro běžence na území Olomouckého kraje. Všechna taková rozhodnutí podmiňujeme referendem v dotčené obci a dále referendem v rámci kraje Olomouc.

–        Zdravotnictví – jde o téma, které se dotýká každého z nás. V Olomouckém kraji je problémem v této oblasti především ne zcela adekvátní dostupnost zdravotní péče mimo větší města. Jsme připraveni vytvořit koncepci pro pomoc obvodním lékařům v lokalitách kraje, kde dochází k odchodu mladých lidí do měst i z toho důvodu, že v těchto lokalitách je mimo jiné problematická dostupnost základní lékařské péče. Prosazujeme možnost vybrat si za příplatek lepší stravu a lůžko v nemocnici, díky čemuž získají zdravotnická zařízení více prostředků na mzdy zdravotníků.

–        Školství – Olomoucký kraj patří mezi kraje s nejvyšší mírou nezaměstnanosti v ČR. Zároveň však podnikatele v kraji trápí nedostatek kvalifikovaných technických pracovníků a řemeslníků. Ve vztahu k těmto profesím je v kraji k dispozici několik tisíc volných pracovních míst. Za Stranu soukromníků ČR a Svobodných mohu zaručit, že budeme usilovat o vytvoření lepších podmínek pro střední odborné školy technického zaměření, jejichž absolventů je na pracovním trhu nedostatek. Chceme pro tyto účely poskytnout více financí, které by měly putovat do zlepšení kvality výuky na těchto školách, zejména pak do jejich vybavení. Za tím účelem se budeme snažit zvýšit objem krajských financí pro školství o 10 %.

Proto si myslím, že by nás měli volit všichni, kterým je tento aktivní přístup blízký, mohou se s ním alespoň částečně ztotožnit a námi vybraná témata považují za tak zásadní, že nám v nadcházejících krajských volbách přijdou hodit hlas.

 

Pokud budete úspěšní, budete chtít zlepšit podmínky pro lokální producenty, malé zemědělce a celkově malé podnikatele, máte nějaký plán, jak konkrétně situaci zlepšit?

 

Nejprve je nutné přijmout fakt, že jsme si vědomi našeho volebního potenciálu v rámci nastávajících krajských voleb. Jako úspěch budeme považovat překročení 5% hranice pro vstup do krajského zastupitelstva. Pokud bychom tohoto primárního úspěchu dosáhli, určitě se budeme snažit svou aktivní činností spolupodílet na vytvoření podmínek pro v dotazu uvedené subjekty. Domníváme se, že v poslední době se tomu děje zcela jinak. Začalo to kontrolním hlášením pro účely DPH, bude následovat zavedení EET, dále zákon o prokazování majetku, který se dotkne v podstatě všech, nejen podnikatelů, a může to končit centrální evidencí bankovních účtů. Osobně mám za to, že dochází k radikální kriminalizaci podnikatelského prostředí, což se v konečném a dlouhodobém důsledku projeví velmi negativně. Připadá mi, že si stát uvědomuje, že selhává ve svých základních činnostech a povinnostech, a snaží se uvedené napravit tím, že tyto přehodí na jednotlivé podnikatelské subjekty. To je zcela jednoznačně chybný postup, který podnikatele nadměrně zatěžuje a odvádí od jejich vlastní podnikatelské aktivity. Naším cílem je naopak podnikatelské prostředí stabilizovat, čímž mám na mysli i stabilizaci právního prostředí, ve kterém se pohybujeme a ve kterém se už dnes nevyzná ani řada právníků či soudců (viz. např. vyjádření předsedy Nejvyšší správního soudu JUDr. Josefa Baxy o právní džungli). Vím, že půjde o běh na dlouhou trať, ale někdy se začít musí.

 

 

Poslední dobou se rozmohla obliba farmářských výrobků, které jsou ale bohužel k dostání spíše na malých trzích či v malých obchodech, co by bylo třeba udělat pro rozšíření těchto výrobků i do velkých obchodů?

 

V této otázce musím být bohužel hodně skeptický. Vycházím ze své vlastní zkušenosti, kterou jsem načerpal při své praxi daňového poradce, kde jsem se opakovaně setkával s přístupem velkých nadnárodních řetězců vůči středně velkým producentům potravinářských výrobků. Přístup těchto velkých hráčů byl zcela jednoznačně z pozice síly a nebyl zde příliš velký prostor pro standardní obchodní vyjednávání. Osobně se domnívám, že ani po účinnosti zákona o významné tržní síle, který byl přijat již v roce 2009 s účinností od 1. 2. 2010, nedošlo k nápravě uvedených nedostatků. Uvidíme, jak se v praxi projeví novelizace tohoto právního předpisu, která nabyla účinnosti v březnu tohoto roku. Z výše uvedeného se domnívám, že zatím nenastal čas pro rozšíření těchto výrobků do velkých obchodů a prodej bude i nadále probíhat formou farmářských trhů či v menších prodejnách. Dalším důvodem je z mého pohledu i fakt, že každý kvalitní výrobek má svou cenu a že filozofie velkých nadnárodních řetězců s velkým důrazem na cenu není slučitelná s tímto faktem. Osobně raději také využívám menších prodejen či farmářských trhů, pokud vím, že za danou cenu dostanu věc odpovídající své kvalitě.

 

Působíte jako daňový poradce, co podle vás nejvíce trápí na daních české podnikatele?

 

Ano, máte pravdu. V oblasti daňového poradenství působím od roku 2007 a musím přiznat, že jsem v průběhu této doby zažil několik překotných změn v této oblasti. A to je podle mého názoru základní kámen úrazu. Je mi jasné, že daně, ať chceme či nechceme, jsou vysoce politickou záležitostí. Mám však ale za to, že by si politická garnitura na všech stupních měla uvědomit zcela zásadní dopady, které jejich rozhodování má na podnikatelské prostředí. Pokud bych měl uvést, co trápí na daních české podnikatele, obávám se, že bych překročil rozsah tohoto rozhovoru. Zjednodušeně řečeno, základním problémem je turbulentní nestabilita daňového prostředí, která není obvyklá v žádné jiné oblasti práva, dále bych viděl složitost a nepřehlednost jednotlivých právních norem a také to, že si v některých oblastech jednotlivé právní předpisy kolidují. V neposlední řadě bych uvedl i to, že přístup orgánů státní správy (finanční správy) v oblasti daňového práva se také mění, a to negativním způsobem. Ze své praxe mám také jednoznačně za to, že nefunguje dvouinstančnost daňového řízení, kdy v praxi z 99 % procent z odvolacích řízení dopadá se stejným výsledkem jako řízení v prvním stupni a podnikatelé najdou zastání až v rámci soudního řízení. To celý proces prodlužuje a prodražuje. V extrémních případech pak dochází také k tomu, že finanční správa nereflektuje i judikaturu Nejvyššího správního soudu např. s vysvětlením, že jde o exces v daném případě. Ale čemu se divit, když i premiér této země nabádá k nedodržování pravomocných rozhodnutí soudů.