Na Pražský hrad se nyní pomyslně střílí z mnoha stran. Prezident to schytává za 17. listopad, kdy podle některých „ukradl studentům jejich svátek“ a ještě k tomu se postavil na pódium vedle Martina Konvičky, šéfa Bloku proti islámu. Je to podle vás skutečně tak, že prezident se svými příznivci zablokoval památný prostor a studenti neměli možnost se tam dostat a uctít „svůj“ svátek?

Za prvé: Ryze formálně. Zákonem z 9. května 1990 byl zařazen 17. listopad jako Den boje studentů za svobodu a demokracii do významných dnů. V roce 2000 navrhl poslanec Tlustý přijetí nového zákona, kterým 17. listopad byl prohlášen za Den boje za svobodu a demokracii. Pod tímto označením je tento svátek, který je i svátkem nejen studentů, ale všech bojovníků za demokracii a svobodu, slaven i nyní. V roce 2000 se tak po právní stránce přestal Mezinárodní den studentů v České republice slavit jako svátek studentů zakotvený v právním předpise a začal se slavit jako Den boje za svobodu a demokracii. To neznamená, že Mezinárodní svátek studentů jako takový neexistuje, ale již není mezi našimi státními svátky či významnými dny jako v minulosti. Tak se ptám, přestože po právní stránce ukrást svátek není možné: Kdo ukradl studentům jejich svátek? Možná by někdo řekl, že ti, co tento zákon podepsali: Byli to: Klaus, Havel, Zeman. Proč je ale jmenován jenom jeden z nich? Mediální bouře ohledně 17. listopadu je tak absolutně nešťastná. Nejedná se tu o to, čí byl svátek sedmnáctého listopadu či jak je formálně uváděn v právním předpise, ale o to, jak akce, která se týká též studentů, byla mediálně zneužita, a to proti  studentům samotným.

Za druhé: Byli jsme mnozí na řadě míst, když přijeli cizí státní představitelé, papež atd. Neumím si představit, že by nedlouho před zahájením akce došlo k umožnění vstupu většímu počtu osob, které by nebyly podrobeny prohlídce, pokud potencionálně hrozilo ohrožení chráněné osoby. Akce na Albertově byla podobná. Přišla tam hlava státu a víme, jak se před rokem celá situace vyvinula. Je pochopitelné, že pokud existují podobné zkušenosti jako vajíčková akce, musí být policie v pohotovosti a musí se snažit zabránit nějakým podobným událostem za stávající vyostřené bezpečnostní situace, kdy dochází k ohrožení životů lidí. To, že k atentátům zatím došlo v zahraničí, nesnižuje výrazněji riziko. Každý, kdo na Albertov chtěl v tento den jít, tuto možnost měl, přestože pohyb po části náměstí byl po určitou dobu omezen. Mohl tam být bez povolení pořadatelů delší dobu před akcí, mohl tam jít po akci. A to, že se třeba na nějakou akci pouští jen předem pozvaní lidé, je zcela běžná záležitost. Viděli jsme to mnohokrát i v televizi. Přesto je nutné zvažovat i to, zda uskutečněná omezení byla skutečně po dobu nezbytnou. To nedokáži posoudit. Mnozí si vzpomenou, že když přijel prezident Obama a pronesl v dubnu 2009 svůj památný projev, tak při vstupu na náměstí z ulice Loretánská a Kanovnická postavili policisté bezpečnostní rámy, kterými návštěvníci projevu procházeli. Do části prostor náměstí nebyl vpuštěn nikdo, komu nepovolili účast pořadatelé. Bezpečnostní opatření na Mezinárodní den studentů byla mnohem menší a po kratší dobu byl omezen přístup na část náměstí.

Za třetí: Zneužití svátku 17. listopadu nasvědčuje, kolik lidí chodilo v minulosti na oslavy na Albertov. Ladislav Jakl napsal krásný článek, v němž popsal, jak to na Albertově vypadalo v minulých letech v den 17. listopadu, protože tam pravidelně chodí, a kolik lidí tam kdy viděl. Nejvyšší počet lidí uváděl asi v roce 1994, kdy šlo asi o padesát lidí, jinak skoro nikdo. Najednou po tom, co se zjistilo, že tam bude prezident, chce tam jít ohromné množství lidí a shodou okolností i jeho odpůrců, kteří touží zde slavit 17. listopad. Je to poměrně nezvyklá záležitost. Navíc si uvědomme, že oslavy v tento den probíhaly v Praze na více místech.