Paní doktorko, během své řeči ve sněmovním sále jste vyjádřila přesvědčení, že pana Wolfa při procesu obhájíte. Přesto jste apelovala na poslance, aby jej nevydávali. Obáváte se politického ovlivnění procesu?

Já vždycky za vším vidím blbost prostou, spojenou s leností. Ta žádost o vydání už je v podstatě koncipovaná jako oznámení o zahájení trestního stíhání. Je pod tím také podepsán policista v hodnosti podplukovníka. Přitom ta pochybení z hlediska trestně právního a procesně právního jsou tak příšerná, že bych musela pozbýt poslední špetky důvěry ve schopnosti policejního sboru a jsem momentálně vnitřně rozervána, zda si mám myslet, že jsou policisté úplně hloupí, nebo jestli jsou někým řízení. Každá z těchto dvou možností mi přijde tak strašná, že bych se jí velmi ráda vyhnula.

Hovořilo se i o dokumentu, dokazujícím vyrovnání mezi UT 2002 a MŽP. Tento dokument ale nebyl součástí materiálu, který dostali poslanci na stůl jako podklad ke svému dnešnímu rozhodování. Jak to na vás jako právníka působí?

Toto jsme se snažili už Mandátovému a imunitnímu výboru předestřít. Policie vnořila svůj prst do případu k určitému datu, které, přiznávám, je značně nepříznivé pro mého klienta, Co se ale dělo potom, už policisty nezajímá. Pokud by takový způsob vyšetřování popsal student při zkoušce z trestního práva, tak ji v životě nemůže udělat, ani v Plzni.

Jednání Mandátového výboru bylo neveřejné. Jak se k výše řečenému postavili jeho členové?

Oni se tím vůbec nezabývali, přestože jsem je na to upozornila. Oni ty materiály měli od nás k dispozici na CD, nebyl tedy problém, aby se s nimi seznámili. Dostali je ráno, výbor zasedal večer. Jestli k tomu nezaujali žádné stanovisko, napadá mě věta z Bible: „Po ovoci jejich poznáte je." Jaký další důkaz o tom, že jde o politickou kauzu, ještě chcete? Mám takovou životní zkušenost, díky svým rodičům jsem vyrůstala v disidentském prostředí a měla jsem možnost poznat způsoby, jak se tehdy, za socialismu, vedly procesy proti disidentům. Prostě se vyzobala fakta, která se hodila. Svědci, kteří se nehodili, nebyli připuštěni k výpovědím, nehodící se listiny šly do stoupy, a vypadnul z toho nebezpečný zločinec, proti jehož rozsudku se nedalo říct vůbec nic, vyjma toho, že bylo úplně zmanipulované procesní řízení. Nyní se děje totéž. Já si to osahala na kauze Čunek, která byla rovněž trochu disidentského charakteru, toto je to samé v bledě modrém. A já se děsím toho, co přijde příště. Sněmovna měla jednoznačnou možnost zastavit kriminalizaci politické scény v masovém měřítku. Kdyby normální policisté a státní zástupci neprojevili soudnost a zdravý rozum nad tunami vzájemných trestních oznámení politiků, které tu létají vzduchem, byl by dnes sál sněmovny prázdný a všichni poslanci by čekali na nějaký ten proces.

Jaké budou právní kroky z vaší strany po skončení procesu?

Nechci předjímat, jsme na počátku, ale rozhodně si nenecháme především líbit ten způsob vyšetřování, mám rozpracovanou stížnost k Inspekci ministerstva vnitra. Nejde o to, že pan poslanec bude očištěn, ale co takový vykonstruovaný proces bude stát peněz, času, mentální a fyzické energie mého klienta. To se na člověku podepíše psychicky, zdeptá jej to, není vyloučeno, že mu to vezme i možnost obživy. O tom všem dnes kolegové pana Wolfa rozhodli. To stíhání stejně vyplyne do ztracena, ale přesto jej čeká několik velmi dusivých let, které nemusí přežít finančně, psychicky ani fyzicky, nemluvě o jeho rodině, kterou to velmi silně zasáhne. To jsou ty aspekty, před kterými má imunita chránit, a právě na to dnes poslanci poněkud pozapomněli.

Děkuji za rozhovor

Foto: mediafax.cz