Pospíšil: Sněmovna už není schopna více agrese komunistů unést

Rozhovor s Jiřím Pospíšilem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor pořadu Pressklub na rádiu Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.

Pane ministře, jak dlouho tipujete, že vydrží současná vládní koalice?
Doufám, že celé volební období, a to hlavně z toho důvodu, aby mohla prosadit veškeré reformy, které si ve svém vládním prohlášení předsevzala. Není jediný důvod v tuto chvíli předvídat předčasný pád této vlády, protože je to vláda, která má za posledních dvacet let největší většinu v parlamentu.

Už byly chvíle, kdy se podle Vás koalice zachvěla v základech?
Domnívám se, že nikoliv. Takové ty záchvěvy, které prezentují média, a já jim to nevyčítám, patří to k jejich činnosti, jsou průvodním znakem každého koaličního vládnutí. Když se podíváte do jiných zemí EU, média tam popisují podobné problémy a kauzy. Myslím, že jsme nebyli v situaci, kdy ta koalice byla vážně ohrožena.

Jak vidíte teměř manželský svazek s VV a TOPkou? Vedou se o tom takové legendy, že třeba Véčka nedrží slovo, že se třeba těsně před tiskovou konferencí mění různé věci…
Jako člověk, který byl i v Topolánkově vládě, mohu říci tolik, že v té byly ty tři politické strany více semknuté, asi to bylo dáno tím, že neměly v parlamentu většinu, že šlo o paritní vládu, která měla sto ze dvou set poslanců, a tedy musely tyto strany držet výrazně pohromadě, protože vláda byla nevětšinou v parlamentu permanentně ohrožena. V tuto chvíli, kdy vláda má 118 poslanců, je ta situace jiná, ten politický boj se nevede až tak s opozicí, ta má v parlamentu jasnou menšinu, ale díky té většině je tato koalice možná lehce méně svorná, protože se jí z pohledu parlamentu pohodlněji vládne.

V této chvíli, když se mluví o jakémsi směřování třeba VV a některých stran na levici, myslíte, že to je teorie, nebo že k tomu může někdy dojít?
Nezaznamenal jsem žádná relevantní fakta, která by tyto mediální spekulace potvrzovala, myslím, že jde opravdu jen o spekulace. Pokud se na to podívám svým subjektivním pohledem, nevidím žádnou výhodu, kterou by VV přineslo to, že by odešly z vládní koalice a přešly by do nějaké jiné koalice, v níž by svou roli musela hrát i KSČM.

Zvenku to vypadá, že ministerstva spravedlnosti a vnitra si jsou poměrně blízko, že spolu musí spolupracovat, je to tak?
Ano, agenda se v některých místech překrývá, podíváme-li se také na rady ministrů v Evropě, rady vnitra a justice se konají současně, to u jiných resortů není. Je to dáno i tím, že v některých státech nemají dvě tato ministerstva, ale jedno silné ministerstvo, které zahrnuje i oblast justice.

Jak se Vám tedy spolupracuje s Radkem Johnem?
Naše vztahy jsou korektní, scházíme se na úrovni náměstků a ministrů, kde řešíme témata, v nichž se naše působnost prolíná, týká se to třeba protikorupčního balíčku, kde část návrhů připravuje ministerstvo spravedlnosti, část ministerstvo vnitra. Minimálně v této oblasti probíhá komunikace a spolupráce.

Věříte, že ta protikorupční opatření mají některá slabá místa? Třeba agenta provokatéra?
Samozřejmě, v té koncepci jsou věci, které bych třeba já úplně nenavrhoval, nebo o jejichž efektivitě lze mít pochyby…Je to výsledek koaličního jednání, takže jsem s jeho podobou jako celkem spokojen. Ve chvíli, kdy se nám podařilo najít třeba i kompromis na tom, jak má vypadat tzv. korunní svědek, tak na něm nevidím nic, co by mi jako právníkovi vadilo. Ve chvíli, kdy jsme se shodli na úpravě, která je hodně odlišná od té, kterou navrhoval např. bývalý ministr Pecina, kdy jsem to opravdu považoval za protiústavní, jsem s balíčkem srozuměn, nemám s ním problém, souhlasím s ním. Druhá věc je, jak se zákony, které přijmeme, budou v praxi rychle a úspěšně aplikovat. Proto je třeba říci, že přijetí opatření z balíčku je podmínka úspěšného boje proti korupci, nicméně je to teprve první podmínka. Druhá věc je potom samotná aplikace.

Jak vidíte jako právník složitost procesu zrušení KSČM? Je to vůbec možné, nebo to je jenom rétorika politiků?
Ten proces samozřejmě není jednoduchý, myslím si, že je to tak správně, nemyslím, že by bylo dobré, kdyby v této zemi šlo jednoduše rušit politické strany.

Počkejte, je to o změně Ústavy?
Ne, je to o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jedině soud může politickou stranu zrušit.

Takzvaně rozpustit?
Ano. Myslím si, že je dobře, že je to takto relativně složitý mechanismus. Ve chvíli, kdy by byl jednoduchý, může nastat situace, že by zde vládní strany chtěly zrušit opoziční strany a mohlo by to být zneužito. Teď bude záležet na ministerstvu vnitra, to by mělo připravovat návrh, jak celou situaci vyhodnotí. Konečné rozhodnutí pak bude činit Nejvyšší správní soud.
Já po posledních krocích a vystoupeních zástupců KSČM v parlamentu souhlasím s tím, aby se takový návrh podal. Důležité ale je, že to konečné slovo bude mít nezávislý soud, ne politická konkurence.

Čím konkrétně Vás komunisté v parlamentu naštvali?
Výstupy některých poslanců, třeba paní Semelové při projednávání návrhu zákona, který měl uznat tzv. Třetí odboj. Musím říci, že ta míra verbální agresivity podle mého názoru překročila to, co poslanecká půda unese. Některé ty projevy zcela relativizovaly dějiny této země za posledních sto let a svým obsahem se hodily spíše do padesátých let než do prvního desetiletí 21. století.

Nemáte obavu jako pravicový politik, že vznikne jakési béčko sociální demokracie z rozpuštěné komunistické strany?
Jako demokratický politik se nebráním tomu, aby tady byly silné levicové strany, takže bych tomu nechtěl dát utilitární prvek, že někoho posílíme nebo oslabíme. Souhlasím s myšlenkou toho, aby Nejvyšší správní soud přezkoumal KSČM, a to z toho důvodu, že je podle mě otázkou, nakolik je to strana demokratická. Pro mě není až tak důležité, co tím krokem způsobíme, jestli posílíme sociální demokracii, nebo vznikne jiná strana. Podle mého názoru je klíčové, aby se současný demokratický systém v ČR uměl bránit extremistickým myšlenkám a uměl případně zasáhnout, protože demokracie se musí bránit. Uvidíme, jak Nejvyšší správní soud rozhodne.

V případě komunistů, není to už tzv. s křížkem po funuse, byť Vás naštve jedna věc v parlamentu; jestli to takhle cítí i ostatní členové parlamentu nebo i veřejnost, myslíte, že to je důvod dvacet let po revoluci rušit KSČM, v čem je vlastně extremistická?
Myslím, že není důležitý ten termín, jestli to je dvacet nebo třicet let po pádu komunismu. Důležité je, aby nezávislý justiční orgán přezkoumal a rozhodl, jestli tato strana dnes porušuje právní předpisy, nebo ne. Svůj názor tady nebudu obhajovat, nechci tím ovlivňovat případné rozhodování nezávislé justiční instituce. Pouze říkám, že po těch některých výrocích v parlamentu je vhodné, aby se dal Nejvyššímu správnímu soudu podnět, aby to posoudil a rozhodl. Nikdo nechce, aby politické strany rozpouštěly svoji konkurenci, ale myslím, že je vhodné, aby se to k soudu dostalo, aby případ přezkoumal.

Překvapilo Vás, že se poměrně ostře na Vaši adresu vyjádřila bývalá nejvyšší státní zástupkyně Vesecká? Řekla třeba, že jste nevyzrálý…
Mě to až tak nepřekvapilo. Mrzí mě negativní výroky od lidí, které mám rád a které mám v úctě, ostatní negativní výroky na svoji adresu neberu. To neznamená, že nepřemýšlím o případné věcné kritice. To, že jsem nevyzrálý, nepovažuji za věcnou kritiku. Já to respektuji, nechávám to na paní doktorce Vesecké, aby to komentovala. Trochu mi to připomíná komentáře doktorky Kovářové, když odcházela ze své funkce. Ale jak se říká: psi štěkají, ale karavana jde dál, takže já to ani moc komentovat nechci.

Už jsme se zbavili justiční mafie, co myslíte?
Pane redaktore, chci upozornit, že po rozhodnutí Vrchního soudu ten termín nemůžete používat.

Já bych chtěl být žalován, získat na slávě…
Dobře, tak to používejte (smích). Ta otázka je strašně sugestivní, já se snažím dělat všechny kroky proto, aby česká justice, všechny justiční orgány měly co nejvyšší důvěryhodnost u veřejnosti. Proto jsem také navrhl Pavla Zemana, uvidíme, jak se ve své funkci bude chovat, jak získá zpět důvěru občanů pro státní zastupitelství. Je to krátká doba to hodnotit po dvou měsících. To si myslím, že je klíčové. K tomu, jestli tu je justiční mafie..to nechám novinářům.

Už dlouho nebylo nic slyšet, takhle vypadá, že je to už za námi..Udělejte nám radost a řekněte, že už je to za námi…
To vám radost neudělám, protože to je permanentní boj o kvalitu a nezávislost, nestrannost justičních orgánů, vždycky bude někdo, kdo bude chtít justiční orgány ovlivňovat. Já jenom chci, aby za období, kdy budu ministr, a uvidíme, jak dlouho jím ještě budu, se ta nezávislost posilovala, ne oslabovala.

JUDr. Jiří Pospíšil (nar. 1975 v Chomutově) je členem ODS, od roku 2002 poslancem, od července 2010 ministre spravedlnosti, tuto funkci již vykonával v letech 2006-2009 v první i druhé vládě Mirka Topolánka. V období 2006-2007 byl předsedou Legislativní rady vlády. V letech 2009-2010 byl také děkanem Fakulty právnické Západočeské univerzity v Plzni.

NA HRANĚ s Xaverem: