Pospíšilův muž: Když nebudou peníze, ve věznicích to může bouchnout

11.09.2011 18:31 | Zprávy

NA HRANĚ S XAVEREM Náměstek ministra spravedlnosti, doktor Volák, má na starosti celou oblast vězeňství. Oblast, o které obvykle nechceme nic vědět, dokud se nestane nějaký malér. Třeba se nepokusí o útěk prominentní vězeň Kajínek. S jakými problémy se české vězeňství potýká? Je jich mnoho, ale jejich hlavním jmenovatelem je nedostatek financí. Podfinancování vězeňství už hrozí i žalobami v EU, ale nejen jimi.

Pospíšilův muž: Když nebudou peníze, ve věznicích to může bouchnout
Foto: archiv
Popisek: JUDr. Daniel Volák, první náměstek ministra sparvedlnosti

Rozhovor s Danielem Volákem vedl exkluzivně pro ParlamentníListy.cz showman a moderátor Frekvence 1 Luboš Xaver Veselý.


V tomto týdnu se objevila informace, že se nejslavnější český vězeň Kajínek pokusil o útěk. Co se vlastně přihodilo a jak celou situaci vy, jako muž zodpovědný za vězenství, hodnotíte?

Tak předně je třeba říci, že k žádnému pokusu ani nedošlo.  Nicméně jsme obdrželi operativní informaci o tom, že se chystá útěk. To jest, že je tu určitá možnost. A vězeňská služba přijala řadu preventivně bezpečnostních opatření, a jedním z těchto opatření bylo přemístění odsouzeného do věznice Mírov. Ta ostatní preventivně bezpečnostní opatření, ta bych nerad specifikoval, protože zveřejněním by byl zmařen jejich účel.

Exkluzivně na ParlamentníListech.cz:


Takže vězeňská služba vlastně uspěla.

Ano, vězeňská služba uspěla, ta možná příprava útěku byla vězeňskou službou překažena, byla včas odhalena a vězeňské službě nikdo nemůže vyčítat, jak se vyrovnala s tímto bezpečnostním rizikem. Bavíme se totiž o doživotně odsouzeném pachateli zvlášť závažné násilné trestné činnosti. Vězeňská služba musí respektovat pravomocný rozsudek soudu a pravomocné usnesení k výzvě k nástupu trestu a takto musí, byť s mediálně známou osobou zacházet. Já bych rád všechny pracovníky vězeňské služby, ale i policie, kteří se podíleli na odhalení této možnosti útěku a současně na následných bezpečnostních opatřeních (včetně eskorty odsouzeného do Mírova), tak všem těm bych rád veřejně poděkoval, protože odvedli naprosto profesionální práci srovnatelnou se svými kolegy v Evropě.

Dostal někdo odměnu, nebo osobní pochvalu?

Pokud k tomu dojde, tak to rozhodně nebude zveřejněno, a to s ohledem na utajení totožnosti příslušníků!

Jaká je vaše současné pozice, když my víme, že jsou přeplněné věznice, víme, že chybí peníze, my víme, že ta situace není dobrá? A dojde-li potom k nějaké mimořádné situaci, například plánování útěku...

Stav českého vězeňství velmi pregnantně a zodpovědně bez jakýchkoli příkras zmapoval můj předchůdce na ministerstvu, bývalý 1. náměstek Mgr. Jan Kubata (dnes již poslanec Poslanecké sněmovny), on byl historicky první, kdo osobně ve velmi krátké době s vysokým nasazením navštívil všech 36 českých a moravských věznic a pravdivě popsal jejich stav. Za což mu patří právem uznání a poděkování. Zpráva, kterou zpracoval a zaslal odpovědným, je jedinečnou a objektivní analýzou, ze které nyní stále vycházíme. Čili situace je finančně nesmírně vážná. Celkový deficit vězeňské služby, co se týče finančních prostředků, včetně platových a investičních na rok 2012, činí 1,57 miliardy korun. V tomto objemu je celkově podfinancovaná celá vězeňská služba, ať už se to týká ubytovacích kapacit, bezpečnostních prvků, kompletního bezpečnostního logistického zabezpečení řádného chodu vězeňské služby - chybí nám zkrátka jeden a půl miliardy. Čili v tomto ohledu musím říct, že je to nesmírně složitá situace. Ilustrativní příklad; velmi jednoduchý. Máme velmi zastaralá signálně zabezpečovací zařízení. Technologie stará i 30 let...

Více:


Co to přesně znamená?

Tak to jsou staré hlásky, perimetry, nespolehlivé vysílačky, 54 procent eskortních vozidel je starších deseti let. U autobusů je stáří přes deset let u 70 procent - tady se už ocitáme na samotné hranici bezpečnosti. Sanitky jsou dokonce ještě starší,  88 procent z nich je starší deseti let. Tedy každá porucha, každé zastavení eskortního vozidla nese s sebou velké bezpečnostní riziko útěku, eventuelně pokusu o osvobození vězněné osoby. To vám jen ilustruji na jednoduchých věcech, teď se nepouštím do investic, do budov, o tom vůbec nemluvím, ty se pouze udržují, odstraňují se havarijní stavy. Co se týká ubytovací kapacity, tak ve vězeňské službě je plánováno a koncipováno 20.272 lůžek a už v tuto chvíli víme, že nám jich nejméně 2.747 chybí...

Takže když tak o tom přemýšlím, veřejnost by se ani nemohla zlobit, kdyby vězeňská služba, třeba v souvislosti s útěkem pana Kajínka, selhala...

Já znovu říkám: Na to, v jaké kritické finanční situaci se vězeňská služba nachází, tak si svoje úkoly plní zodpovědně a s maximálním nasazením. Ta zmařená příprava útěku dosvědčuje, že pracovníci vězeňské služby své úkoly berou vážně, že tu práci i přes nepřízeň vykonávají odpovědně. Malá odbočka: Víte, že průměrný plat pracovníka vězeňské služby je o 6.612 korun menší, než průměrný plat pracovníka celní správy? A o 4.258 korun nižší, než průměrný plat příslušníka Policie ČR? Takže ač vězeňská služba je nucena zacházet s vězněnými a zadrženými, o které zmíněné složky pečují pár hodin, přičemž vězeňská služba je má v péči několik let, přesto přese všechno s těmito osobami pracuje absurdně za nejnižší platy ze všech ozbrojených sborů v tomto státě!

A co tedy, pane náměstku, hrozí? Kam až mohou sahat důsledky tohoto podhodnocení vězeňské služby?

Jedná se o dlouhodobý trend, jehož počátek byl někdy v roce 2005, 2006. Od té doby se rozpočet vězeňské služby neustále snižuje vzhledem k narůstajícím potřebám služby. Nikoliv interním umělým potřebám, ale objektivním potřebám postarat se o pravomocně odsouzené. Musíme si uvědomit, že vězeňská služba si nenavyšuje svoje náklady, ona je ze zákona povinná podle pravomocných rozsudků soudů uvěznit odsouzené osoby. „Klienty" jí tedy dodává justice, čemuž neodpovídá ten rozpočtový základ, protože například od začátku letošního roku došlo k prudkému nárůstu odsouzených osob, řádově o dva tisíce, což je trend, který bohužel nepolevuje. Čili budeme-li dále počítat s tím trendem nástupu do výkonu trestu, tak jestliže dnes máme cca 23.200 osob, tak je reálný odhad, že na konci roku budeme mít 24.000 vězňů. Což je číslo z hlediska ubytovací kapacity dávno překročené.

A jaká je tedy nejkatastrofičtější varianta? Co se tedy může stát?

Zřejmě budeme nuceni čelit mimořádným událostem. Už dnes ve věznicích, a já jsem o tom zpravován kaplany, duchovnímu, speciálními pedagogickými pracovníky a zároveň také uniformovanou složkou vězeňské služby, narůstá napětí mezi vězněnými navzájem, ale i mezi vězeňským personálem a vězněnými. A to právě vede v souhrnu s jinými okolnostmi k mimořádným událostem. Ať to byla pankrácká sebevražda obviněného Otakara Tomka, litoměřický pokus o útěk ze zdravotnické eskorty, drogy ve Valdicích, násilí mezi vězněnými atd... Čili: zvyšuje se napětí ve věznicích, snižuje se nám úroveň ostrahy, protože máme málo personálu, chybí nám přes pět set příslušníků a zaměstnanců na daný počet vězňů, tak, aby byly splněny bezpečnostní standardy.

Protože nemáte peníze?

Protože nemáme peníze, nemůžeme nabrat další příslušníky, Je tedy větší pravděpodobnost, že bude docházet k mimořádným událostem. Já tím nechci nikoho strašit, chraň Bůh. Opakuji, to není žádné strašení. Zase na druhou stranu, bylo by neodpovědné říkat, že se nic neděje, bylo by neodpovědné mlčet a ten stav zastírat. Budoucnost by nás usvědčila z mlžení a ze lži. A rozhodně to není styl Ministerstva spravedlnosti mlžit, lhát české veřejnosti a zastírat problémy.

Více: Vězeňská služba: Sebevraždě Otakara T. nešlo zabránit. Nic jsme nezanedbali 


A jak je to s napravováním odsouzených? Když jsou ty věznice přeplněné, chybí vám dozorci, asi nezbývá na pracovníky, kteří by měli ty vězně učit, vychovávat, přednášet jim...Projevuje se ten nedostatek financí i v tomto segmentu?

Bohužel, i ta výchovná stránka trpí. Už dnes nesplňujeme ministerskou vyhlášku o počtu vězněných na jednoho vychovatele, speciálního pedagoga. To číslo má být dvacet odsouzených na jednoho, zatímco my máme šedesát vězňů... Dokážete si asi sami představit, že s dvaceti lidmi byste dokázali ještě pedagogicky pracovat, ale s šedesáti? To už je tolik lidí, že než vám každý řekne svůj problém či názor, končí pracovní doba. Takže i tato stránka se dostává pod obrovský tlak velkého počtu vězněných a naopak nízkého počtu odborného personálu.

A co Evropská unie, pane náměstku? K lecčemus jsme se museli zavázat...

Nelze vyloučit, že budeme čelit žalobám. Už dnes jsme na hranici normy 3 m2 na vězněnou osobu. Hranici 4 m2, kterou jsme si sami jako Česká republika stanovili, tu už jsme překročili. Z objektivních důvodů ji nemůžeme splnit... A blížíme se k té evropské, pro nás jednoznačně závazné. Její překročení by mělo fatální důsledky. Česká republika by s pravděpodobností blížící se jistotě prohrála u evropských instancí, zejména u Evropského soudu pro lidská práva. Podle EU je tato norma nepřekročitelná a je věcí každého státu, bez ohledu na finanční prostředky, aby její plnění zabezpečil.

Oni na nás tedy mohou podat žalobu... Nemůže se stát ještě něco jiného?

To odškodnění se řádově pohybuje ve statisících korunách a když si uvědomíte, kolik by teoreticky vězněných osob takovou stížnost mohlo podat, tak bychom se dostali k velkým číslům.. A proto je to vážná věc.

A byla by to ostuda...

Tak to minimálně! Myslím, že bychom se horko těžko zpovídali, proč moderní středoevropská demokratická země má pro věznění osob parametry, jak některé země v Asii.

Více: Vězeňská zubařka: I vrazi si platili za nadstandard a plomby 


Pane doktore, je něco v českém vězeňství, co se vám daří? Co by se od nás třeba mohly některé cizí země učit? Kromě improvizace tedy, tu asi umíme dobře...

Jednoznačně je to pracovní nasazení všech pracovníků vězeňské služby. Ať jsou to příslušníci, anebo civilní zaměstnanci, jejich pracovní vypětí je vysoké. A jestliže jsme na prvním místě v Evropě v počtu vězněných osob na 100 000 obyvatel, sousední země, mimochodem, Německo, Rakousko, ty jsou na polovičních hodnotách, tak je jasné, že náš vězeňský personál musí dělat o 100 procent víc, než kolegové třeba v Rakousku. Za to je, jak říkám, další pochvala pro vězeňskou službu. Je tu a v minulosti bylo hodně projektů, co se týká zaměstnávání vězňů, bohužel ten prostor pro určitý nadstandard, pro nové trendy v penologii se teď výrazně zužuje kvůli nedostatku finančních prostředků. Duchovní péče ale, myslím, je na vysoké úrovni. Veškeré církve mají přístup do vězení a počínaje generálním ředitelstvím, všichni vycházejí velmi vstříc duchovním. V tomto ohledu bych tedy tu práci vyzdvihl. Nerad bych na někoho zapomněl... Taktéž zdravotní péče je na vysoké úrovni.

A teď k nedávné kauze valdické věznice, kde byl pro nějaké přestupky propuštěn kontroverzní ředitel Kocourek. Je pravda, že skončil na generálním ředitelství?

Předně musím důrazně odmítnout ten přívlastek kontroverzní. Je třeba situaci posuzovat objektivně. Pan JUDr. Kocourek slouží přes třicet let u vězeňské služby, ve Valdicích byl tuším patnáct let, a valdickou věznici díky jeho dlouholeté práci se podařilo dostat na slušnou úroveň oproti stavu, v jakém ji kdysi přebíral. Patří mezi nejzkušenější pracovníky a já bych byl ten poslední, kdo by si troufl pana doktora kritizovat či jakkoli dehonestovat. Byla uzavřena dohoda, že on v té funkci ředitele skončí, byl to konsensuální postup, a nyní pracuje na generálním ředitelství v pozici samostatného analytika. Jeho zkušenosti z praktického provozu jedné z nejtěžších věznic v republice se budou hodit mladším kolegům. Bylo by neseriózní a krátkozraké, z pohledu vězeňské služby i z pohledu ministerstva, zbavovat se odborníka.

Více: Ředitel valdické věznice skončil kvůli kauze s pronášením drog 


Do jaké míry je vůbec v Čechách politická vůle zajímat se o problémy vězeňství? Umím si představit, že ministři, členové vlády, poslanci mají dost jiných starostí, které oni v uvozovkách považují za důležitější... Cítíte vy, jako muž, který má na ministerstvu vězeňství na starosti, že existuje vůle našich politiků a hlavně zákonodárců ty problémy řešit? Anebo se strká hlava do písku?

Za tu dobu, co jednám s příslušnými politiky a zejména s poslanci Výboru pro obranu a bezpečnost, žádnou pštrosí politiku nepozoruji. Naopak vidím u nich plné pochopení, nabývám přesvědčení, že jeho vedení i členové přesně vědí, že situace je vážná. Pokud vím, tak i v minulosti výbor vždy inicioval podporu vězeňské službě ve smyslu přidání finančních prostředků - tam to pochopení je a je i vůle věci řešit. Někde se nám však ta vůle jaksi pozvolna vytrácí, když se rozhoduje o vlastním přidělení finančních prostředků... To ale není věc branně bezpečnostního výboru.

A do jaké míry se o ty problémy zajímá ministr spravedlnosti?

Pan ministr JUDr. Jiří Pospíšil je jeden z mála aktivních politiků, kterému osud českého vězeňství leží na srdci. Systémově jako první ministr spravedlnosti vůbec zřídil na ministerstvu úsek 1. náměstka výlučně pro vězeňství, generální ředitel vězeňské služby je členem nejužšího ministrova týmu, pravidelně a podrobně se nechá JUDr. Pospíšil informovat o všech aspektech situace, podporuje reformní kroky, systémová i organizační opatření, zajímá se o každodenní chod vězeňské služby, také je pravidelně a vždy neprodleně informován o veškerých mimořádných událostech a aktivně se podílí na jejich řešení. Současně nikdy při svých pracovních cestách po soudech nevynechá příležitost, aby navštívil příslušnou spádovou věznici. Pan ministr se vždy snaží ve prospěch vězeňství vystupovat.

Vy jste, pane náměstku, bývalý starosta Litvínova. Co je větší adrenalin?

Neměřil bych to zrovna množstvím adrenalinu, protože jak dělat starostu, tak i náměstka, to není žádný sport. Práce starosty v Litvínově, zvládání janovských nepokojů, soužití s nepřizpůsobivými a následná stabilizace celého prostředí... to nebyla žádná procházka růžovým sadem, ale dělal jsem ji pro litvínovské velmi rád. Od nepochopení, kladení umělých překážek, zastrašování, vydírání až po seriózní jednání u stolu, a aktivitu všech zúčastněných, což nakonec pak vedlo k uklidnění situace. V rámci projektu "Nulové tolerance" jsme uvedli v život řadu preventivních, výchovných, ale i rázných represivních opatření, a tím se situace v janovském ghettu zvládla... Nicméně vězeňská služba, to je mnohem širší komplex složitějších vztahů. Přece jen - řídit město je snazší než proniknout do uzavřenější problematiky vězeňské služby a všech jejích potíží. Ty problémy vězeňské služby jsou nesrovnatelně, opravdu nesrovnatelně širší a větší než starosti jednoho města. Je to zkrátka větší množina věcí s celorepublikovým dosahem a s významným dopadem do oblasti vnitřní bezpečnosti státu.  

Zabývám se jako novinář vězeňstvím již několik let a nepamatuji nikoho z ministerstva spravedlnosti, kdo by se o těch věcech nebál hovořit tak, jako vy, kdo by tak otevřeně hovořil o problémech, kdo by komunikoval jak s novináři, tak i s vězeňskou službou a odsouzenými... Nebojíte se o sebe?

Ne.

Nechcete něco dodat? Ne? Tak to je hezká tečka za rozhovorem...   


JUDr. Daniel Volák se narodil 6. 9. 1965 v Litvínově. Vystudoval Gymnázium T. G. Masaryka v Litvínově a posléze Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, v oboru finančního práva pak získal titul doktora práv. Od roku 1993 působil jako právní čekatel Krajského soudu v Ústí nad Labem se zařazením k Okresnímu soudu v Mostě a posléze jako advokátní koncipient. Od roku 1996, kdy složil advokátní zkoušku s prospěchovým stupněm výtečně, působil jako advokát. Věnoval se i hospodářské trestné činnosti. V letech 2001 až dosud působí také v orgánech Ústeckého kraje, a to v legislativních a právních komisích či výborech. V roce 2006 byl zvolen zastupitelem města Litvínov. V březnu roku 2009 byl zvolen starostou Litvínova. V říjnu 2010 byl zvolen zastupitelem města Litvínova na období 2010-2014. Po volbě nového vedení města přešel do opozice stejně jako ODS Litvínov. V listopadu 2010 se vrátil k advokátní praxi. Na jaře 2011 si ho ministr Pospíšil vybral jako svého prvního náměstka. Členem ODS je od roku 1998. Je ženatý a má dva syny.  

  • Další exkluzivní rozhovory Luboše Xavera Veselého ČTĚTE ZDE


Čtěte také:



Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Luboš Xaver Veselý

Myslíte, že zvýšení trestů pro pašeráky stačí?

Podle mě jsou téměř nepostižitelní, protože se je málokdy podaří vůbec chytit. Ale když jste toto téma nakousla, tak jaké tresty jim hrozí teď a jaké navrhujete? A máte taky nějaký účinný plán, jak ochránit naše hranice? A co si vůbec myslíte, že teď bude, když Asadův režim padl? Je to dobře nebo ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

České dráhy: V apce Můj vlak si nově můžete koupit i jízdenky integrovaného dopravního systému Ústeckého kraje

11:27 České dráhy: V apce Můj vlak si nově můžete koupit i jízdenky integrovaného dopravního systému Ústeckého kraje

České dráhy ve spolupráci s Ústeckým krajem zavádějí další funkci do populární mobilní aplikace Česk…