Hejtman Franc: Tyhle vládní „reformy“ dokáže i cvičená opice

Pane hejtmane, stejně jako vašich kolegů, i vás se chceme zeptat, co říkáte na současné problémy nepřizpůsobivých občanů České republiky?

Myslím, že tento problém není nijak nový, ale spíše dlouhodobý. Dlouho doutnal a nyní se naplno projevil v oblastech, ve kterých by to asi řada lidí, neseznámených s touto problematikou, vůbec nečekala. Vývoj jako na Šluknovsku nicméně může hrozit ve všech podobných lokalitách. Největší chybou je nepřizpůsobivé občany sestěhovávat na okraje měst do izolovaných objektů v soukromém vlastnictví. Naopak je třeba mít je pod kontrolou a komunikovat s nimi.

Je podobná situace také v Hradci Králové nebo jeho okolí?

V Královéhradeckém kraji máme rovněž takzvané vyloučené lokality, které pravidelně monitorujeme. Snažíme se jít cestou prevence. Získali jsme například více než 30 milionů korun z Evropské unie na vzdělávání terénních pracovníků pro vyloučené lokality. Tito lidé se snaží pomáhat tamním obyvatelům při jednáních s úřady, při získávání zaměstnání, hospodařením, hygienou, vedením domácnosti. Je ale nutné dodat, že se terénní pracovníci často setkávají s nezájmem, což jejich pomoc zásadně komplikuje.

AKTUÁLNĚ:

Co navrhujete?

K vyřešení problémů mezi majoritní společností a takzvanými nepřizpůsobivými občany je zapotřebí spousta práce, času, trpělivosti, tolerance a snahy o porozumění. A to na obou stranách. Všichni lidé bez rozdílu by ale měli mít na paměti, že nesou odpovědnost sami za sebe, že nemohou spoléhat a odvolávat se pouze na pomoc státu či společnosti. Každý člověk má nejen svá práva, ale také své povinnosti. K tomuto poznání ovšem musí každý dospět sám - někomu to trvá kratší dobu, někomu delší, někomu je k tomu potřebné vytvořit potřebné podmínky, aby si to uvědomil.

Jak v této situaci hodnotíte postoj Petra Nečase a jak hodnotíte prezidenta Václava Klause, jenž hovořil o „nemilosrdném zasažení silou"?

Neznám podrobně plány vlády na vyřešení situace, neznám ani celý kontext všech výroků - ať už pana premiéra či prezidenta. Nerad bych proto hodnotil jejich postoje či práci na základě toho, co jsem zaslechl nebo si přečetl v novinách. Jisté je, že si daný problém vyžaduje jasné a koncepční řešení. Problémům je třeba předcházet prevencí a důslednou sociální analýzou.

Věřím, že u nás nebude konflikt eskalovat takovým způsobem, jako například při nedávných nepokojích v Londýně. V této souvislosti je třeba říci, že násilí nic neřeší. Každý se ale musí řídit zákony, a pokud je hrubě poruší či se odhodlá k ničení a rabování, je použití síly na místě. Jen tak je možné ochránit zdraví a majetek ostatních lidí.

Nyní odjinud. Velice aktuální a frekventované téma se týká Ladislava Bátory, co byste řekl v této souvislosti?

Ladislava Bátoru vůbec neznám a upřímně řečeno mě ani nezajímá. Nevím, co řekl, neřekl, napsal či nenapsal na Facebook. Obecně ale můžu říci, že i úřad je ve své podstatě firma, která musí vyznávat jistou kulturu, do níž rozhodně nepatří například názory hraničící s extrémní pravicí či vulgarity. Zaměstnanci jakékoli společnosti se i ve svém volném čase musí chovat tak, aby nepoškozovali její jméno. Jestli pan Bátora tuto firemní kulturu porušuje, ale musí posoudit jeho zaměstnavatel, tedy ministerstvo školství.

Pro všechny kraje jsou podstatné dotace v rámci Evropské unie. Které byste v případě toho Vašeho, tedy Královéhradeckého zmínil?

Nedá mi to a musím se pochlubit. Královéhradecký kraj dlouhodobě patří mezi regiony, kterým se daří nejlépe čerpat dotace z Evropské unie. Do kraje tak již přišly miliardy korun, které slouží k jeho dalšímu rozvoji. Jen v loňském roce šlo o projekty za bezmála půldruhé miliardy korun. Velmi významnou položku tvoří například ty evropské finance, díky kterým se nám daří modernizovat silnice. Jen v letošním roce kraj rekonstruoval silnice, mosty či opěrné zdi za více než půl miliardy korun. Dotace se nám ale daří získávat i na oblast zdravotnictví, školství, sociální či kultury.

ŘEKLI NÁM HEJTMANI:

Zmínil byste něco konkrétně?

Mezi velké úspěchy kraje patří například příprava projektu revitalizace Kuks, jehož nositelem je Národní památkový ústav. Rekonstrukce této památky přinese do kraje cca 460 milionů korun z Integrovaného operačního programu a dále pak zhruba 100 milionů korun na doplňkovou infrastrukturu pro cestovní ruch z regionálního operačního programu.

Je nějaký projekt, na který jste coby hejtman nad jiné pyšný a jehož uveřejněním byste mohl pomoci třeba primátorům či starostům měst v České republice?

Každý projekt, který se povede realizovat za přispění dotací z Evropské unie, má smysl. Těší mě samozřejmě velké projety za desítky či stovky milionů korun, ale i ty malé, které pomáhají především lokálně. Asi nejdůležitější radou je, nebát se toho. Proces, který může vést k získání dotací, není jednoduchý, bruselská administrativa je komplikovaná a vím, že může řadu obcí odradit. Do projektů by se určitě neměly pouštět samy, ale vyhledat odbornou pomoc a radu s přípravou žádosti a projektu. Tu jim mohou poskytnout jednak odborníci na krajském úřadu, jednak manažeři z krajského Centra evropského projektování.

Existuje priorita vašeho volebního programu, o které jste si stoprocentně jistý, že se nesplní?

Možná to bude znít neskromně, ale myslím, že všechny koncepční priority se nám daří naplňovat či jsou ve velké míře rozpracované. Podařilo se nám vytvořit historicky první koncepci krajského zdravotnictví. Eliminovali jsme také největší dluhy nemocnic, které vznikly v minulém období, a stabilizovali jejich hospodaření. Dotahujeme do konce zásadní rekonstrukce našich zařízení poskytujících sociální služby - domovů důchodců a ústavů sociální péče. Na celém území kraje jsme zavedli systém integrované dopravy, takže lidé mohou cestovat po celém regionu na jednu jízdenku vlakem a autobusem a jednotlivé spoje na sebe lépe navazují. A jak už jsem zmínil, vedeme si velmi dobře v čerpání evropských dotací. Rád bych kromě toho zmínil i to, že si Královéhradecký kraj vedl velmi dobře i v nejhorších okamžicích hospodářské krize. Dokázali jsme správně nastavit rozpočet, abychom neomezili investice, přestože od státu kraj dostává čím dále tím méně peněz.

Jaké problémy, které jako kraj nemůžete vyřešit, trápí vaše občany?

Značným problémem jsou velké státní dopravní stavby. Královéhradecký kraj nutně potřebuje vylepšovat svou dopravní infrastrukturu, aby se mohl dále rozvíjet. Naší prioritou je dostavba dálnice D11. Jsem rád, že podle vyjádření ministra dopravy by se mělo začít s jejím dotažením do Hradce Králové v příštím roce. Je ale nutné, aby pak stavba pokračovala i dále na Jaroměř a k polským hranicím. Další významnou stavbou, která fatálně chybí, je obchvat Náchoda, který dlouhodobě trpí nadměrnou dopravou. Situace v tomto městě, které zahlcují kamiony, přestává být v tomto směru udržitelná.

Poslední otázka se týká financí: jak hodnotíte rozpočet České republiky na příští rok?

V souvislosti se státním rozpočtem musím především zmínit, že současný stav, kdy stát snižuje finance pro kraje, ale zároveň na ně chce přesouvat čím dále tím více kompetencí, považuji za neúnosný. Krajské rozpočty, ještě navíc ochuzené o ponížené státní příspěvky, prostě nemají dostatek peněz na to, aby si samy poradily například s náročnými projekty v dopravě, zdravotnictví či s financováním sociálních služeb.

Například silnice druhých a třetích tříd převzal kdysi kraj od státu již značně poničené. Kde má stále hledat peníze na opravy dalších a dalších rychle stárnoucích vozovek? Kapitolu samu pro sebe tvoří dopravní obslužnost. Povinností kraje je zajistit, aby vlaky a autobusy jezdily, jinými slovy dotovat dopravcům ztrátové spoje. Nyní ale stát hovoří o tom, že krajům i přes minulé dohody okleští příspěvky na tyto účely. Náklady na dopravní obslužnost přitom stále stoupají. Kraj by také potřeboval dále investovat do oblasti zdravotnictví a dále modernizovat nemocnice. Dělá a může dělat dílčí vylepšení, ale těžko může ze svého rozpočtu vzít miliardu korun a postavit za ni nový areál, což by bylo potřeba třeba v náchodské nemocnici.

Co by měl stát udělat?

Stát by neměl postupovat jenom tím způsobem, že utáhne kohouty. S tím souvisí i současné takzvané vládní reformy, které ale ve skutečnosti žádnými reformami nejsou, protože nejsou systémové. Například důchodová problematika se určitě nevyřeší jen tím, že budou lidé chodit do penze v sedmdesáti letech. Vláda by lidi neměla strašit malými důchody a zhroucením důchodového systému, vláda by měla naopak garantovat, že si lidé neplatí sociální pojištění nadarmo a bude o ně postaráno. Pokud to řeknu hodně otevřeně - vzít lidem více peněz a méně jim poskytnout, to není žádné systémové opatření, ale krok zpět. Takové „reformy" dokáže dělat i cvičená opice.

Rozhovory s dalšími volenými zastupiteli: