Tyto problémy nevznikly jen tak a už vůbec ne přes noc. O úplném překvapení tedy rozhodně hovořit nemohu. Dnešní kritická situace je výsledkem dlouhodobého opomíjení problému a jeho trestuhodného podceňování ze strany státu. Ten v mnoha případech skutečně rezignoval na svou funkci a tzv. nechal mnohé starosty a představitele obcí ve štychu, stejně jako občany. Jen za poslední dva roky ubylo v Ústeckém kraji přes 300 policistů, což je pro území s tak velkou kriminalitou na pováženou. Ale hlavním problémem je sociální stránka věci. V dotčených regionech se zvyšuje nezaměstnanost, v důsledku krize se uzavíraly a stále uzavírají továrny, sklárny a další podniky, které dříve poskytovaly místním lidem stovky a tisíce pracovních míst. Bez valného zájmu státu se tak část Šluknovska proměnila téměř v ghetto, kde lidé žijí z dávek, případně trestné činnosti. Co se týká řešení, bude se v tuto chvíli již muset jednat o skutečně komplexní kroky v mnoha oblastech.

Co přesně to podle vás je?

To znamená v boji proti nezaměstnanosti nebo změnách v zákonech v sociální oblasti. Do řešení se musí zapojit úřady práce, hygienická správa, ale také neziskový sektor a třeba sociálně právní ochrana dětí. Jsou to dílčí kroky, které musí společně s úřady i policií řešit politické vedení obcí, kraje a státu. A je to také tak trochu běh na dlouhou trať, jehož start ale nelze odkládat.

Jak v této situaci vnímáte přístup prezidenta a premiéra?

To, že premiér otálel s výjezdem na Šluknovsko a nereagoval okamžitě na výzvy občanů a představitelů obcí, považuji za zásadní chybu. Příslib legislativních změn a navrhovaných 100 pracovních míst jsou pak jen kapkou v moři, která ale napjatou situaci již neřeší.

Výzva prezidenta Klause k tvrdému postupu pak ale také rozhodně není krokem ke zlepšení. Pouhá represe nemůže přinést nic pozitivního a stát k ní přistupuje, když si neví rady. Na druhou stranu proti extrémistům, kteří na Šluknovsko vyrážejí, je bezpochyby nutné zakročit rozhodně a razantně.

AKTUÁLNĚ:

• Romové útočí i na Břeclav. Místní se bojí chodit na vlak
• Kocáb: Stát pracuje pro bílé. Romové mají strach chodit do škol

Poslední aktuální téma se týká setrvání Ladislava Bátory na MŠMT. Co si myslíte o tomto problému?

Osobně si myslím, že úředník s podobnými názory nemá ve státní správě co dělat. Nejen to, že Ladislav Bátora v této funkci působil, ale také dlouhé dny trvající spory o jeho odvolání a bojkot jednání vlády ze strany ministrů TOP 09, to vše je velmi smutnou vizitkou vlády Petra Nečase, jejíž představitelé tuto trapnou epizodu vytahují z rukávu namísto nabízení věcných řešení problémů našeho státu. A nakonec i tzv. závěr celé trapné kauzy byl v intencích tohoto nedůstojného sporu.

Nyní k vašemu kraji. Stejně jako u ostatních, tak i v plzeňském regionu jsou důležité evropské fondy, jak jste na tom s jejich čerpáním?

Z celkové alokace programu ROP Jihozápad bylo k 7. 9. 2011 vyčerpáno 78 procent. Pod pojmem „vyčerpáno" zde rozumějme smluvní závazky příjemců. Budeme-li mluvit v konkrétních číslech, z celkového počtu 2 507 přijatých žádostí byla uzavřena smlouva s 570 příjemci na částku 14 051,05 miliardy korun. Jsou to projekty na podporu dopravy, školství, zdravotnictví, sociálních služeb a cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji. Rád bych v této souvislosti zmínil dopravu, kdy se například podařilo vybudovat 36 terminálů pro veřejnou dopravu, opravilo se 51 km místních komunikací a rekonstruovalo více než 100 závad na nepřehledných křižovatkách, poškozených mostech a železničních přejezdech.

Existuje priorita z vašeho volebního programu, o které jste si stoprocentně jistý, že se nesplní?

Pokud bych vůbec připustil takovou možnost, tak věřte, že bych se do jakékoli politické práce nepouštěl.

Jaké problémy, které jako kraj nemůžete vyřešit, trápí vaše občany?

V současné době jsou to především problémy spojené s osobní železniční dopravou. Nejde jen o to, že vláda škrtla slíbené finanční prostředky a přehodila svůj díl odpovědnosti na kraje. Díky nejasné koncepci ministerstva dopravy a překotným změnám, které nejsou s nikým konzultovány, navíc nevíme, jak a kdy pojedou dálkové rychlíky. Nemůžeme díky tomu přesně stanovit návazné regionální spoje, a to se týká už všech obyvatel našeho kraje. Je to problém, který vážně ohrožuje nejen dopravu a cestující, ale celou ekonomiku.

Jak hodnotíte rozpočet České republiky na příští rok?

Problém tohoto rozpočtu je, že vychází z nereálných dat a zcela pomíjí prorůstová opatření. Příjmová stránka rozpočtu navíc nepočítá s propadem ve výběru daní, který se zřetelně projevuje již v letošním roce. Kvituji, že do resortu dopravy přicházejí navíc 4 miliardy korun. Je však třeba si uvědomit, že to nestačí ani na vybudování 3 kilometrů dálnice. A to nemluvíme o nutných opravách a rekonstrukcích. Pokud by někdo takto naplánoval rodinný rozpočet, tak by druhou polovinu příštího roku strávil o chlebu a o vodě.

Další rozhovory s hejtmany:

• Hejtman Palas: Rozbuškou ve společnosti jsou neustálé škrty této vlády
• Hejtman Franc: Tyhle vládní „reformy" dokáže i cvičená opice
• Hejtman Rath: Nečas a Kalousek nás zadlužují jako nikdo v minulosti