Prezident Miloš Zeman se rozhoduje, zda bude podruhé kandidovat. Je jeho rozhodnutí, a pak i výsledek volby, důležitý mezník, který určí další fungování naší země?

Pokud by se Miloš Zeman rozhodl nekandidovat, jsou v zásadě dvě možnosti dalšího vývoje. Jedna možnost je, že by po něm nastoupila osobnost s podobnými názory a podobnou povahou, pak by se nezměnilo nic. Druhá možnost je, že by se jednalo o zbabělce, který vede vlastenecké řeči během předvolební kampaně, ale pak se vyleká a dělá to, co po něm chtějí média a aktivisté. To by byla katastrofa. Že by vyhrál otevřený multikulturalista, to je krajně nepravděpodobné.

Zkrátka, odchod Miloše Zemana by pro Českou republiku znamenal obrovské riziko a neměl by žádný pozitivní aspekt. Doufejme, že prezident bude pokračovat.

Je rozdělení společnosti na obdivovatele a odpůrce Zemana opodstatněné, nebo zveličené?

Já bych dokonce řekl, že si dosud neuvědomujeme, o jak obrovské a hluboké rozdělení se jedná. Nejde jen o názory na prezidenta, to rozdělení prochází napříč celou společností. Nebudu teď pitvat ekonomické a sociální příčiny, ale připomenu, že v politických názorech se to rozdělení transformuje do sporu o národ.

Máme tu vlastence, pro které je národ důležitý, chtějí jeho pokračování, chtějí obnovovat národní hrdost a podobně.

A pak tu máme lidi, které můžeme nazývat genocidisty. Podle nich by měl český národ zmizet nebo se rozplynout v nějaké větší mase. To znamená, že za pár generací by na území českých zemí mělo žít nějaké etnikum s jiným jazykem a jinou kulturou než to současné. Chtějí tedy, aby proběhla genocida.

Jak se toto rozdělení podle vás promítá v politice?

V parlamentních volbách to není tak zřetelné, protože vlastence i genocidisty najdeme v téměř všech stranách. Snad jen SPD je čistě vlastenecké a Zelení čistě genocidističtí. Přímá prezidentská volba ale vede k tomu, že proti sobě stojí vlastenec a genocidista. Z politického sporu se tedy stává spor o národní bytí, nebo nebytí. Kdyby byl před čtyřmi lety zvolen prezidentem Karel Schwarzenberg, byl by to mandát nejen k likvidaci českého státu, ale i českého národa. Nedivme se tedy intenzitě toho rozdělení. Nejde jen o to, jaké obleky prezident nosí nebo se kterým cizím státníkem se setkal. To jsou zástupné problémy. Jde o to, zda má český národ vůbec existovat.

V čem Miloš Zeman jako prezident české společnosti v poslední době prospívá a v čem jí škodí? Lze jeho dosavadní prezidentování označit za úspěšné?

Miloš Zeman je jedním z mála evropských politiků, o kterých je možné říct, že není byrokrat, ale státník. Nicméně jeho role je až neuvěřitelně pozitivní i z hlediska vnitrostátního. Je nesrovnatelně pozitivnější než dřívější působení premiéra Zemana. Prospívá zemi vyjadřováním národního sebevědomí, demokratičností, snahou o obnovu národní hrdosti, důslednou ochranou svobody projevu. Osoba Miloše Zemana a jeho vystupování je podle všeho pro mnoho lidí posledním důvodem, proč ještě nezavrhli demokracii úplně.

Pokud bych mu měl něco vyčítat, pak ekonomické záležitosti. Třeba to, že nové vedení České národní banky sestavil ze stoupenců rychlého zavedení eura. Nebo podporu čínských investic – není v našem zájmu, aby Číňané kupovali české firmy, a není v našem zájmu ani to, aby tady něco zakládali. Česká republika potřebuje především české firmy. Ani servilnost vůči Andreji Babišovi Zemanovi neprospívá, zvláště, když není z Babišovy strany opětována.

Radost nad vítězstvím Trumpa, vytěžování tématu migrace, šťouchance Merkelové a politikům EU, vyjádření nechuti nad Chovancovým „centrem proti propagandě“ – témata, která teď prezident „hraje“ nejčastěji. Jak je úspěšný v každém jednom z nich?

V každém z těch témat dělá přesně to, čím ho jeho voliči pověřili, a dělá to výborně.

U Zemana se střídaly z hlediska důvěry veřejnosti průšvihové periody – „lánský puč“, „kunda sem, kunda tam“ – s lepšími, skokový růst důvěry zaznamenal po teroristickém útoku v Paříži (56, následně až 62 %), nyní se drží v pásmu 50–60 %. Kde má prostor na zlepšení, nebo se začíná „ohrávat“ a půjde dolů? Čím by si mohl důvěru udržet či zvýšit?

Rozhodně nesouhlasím s tím, že by měl nějaké průšvihové periody. Měl období, kdy ho pražští a brněnští intelektuálové uráželi více než jindy. Ale jeho chování bylo zcela konzistentní. A jeho popularita je po celou dobu na takové úrovni, aby měl jistotu znovuzvolení. Prezident Zeman je stabilita. Stačí mu pokračovat v tom, co dělá.

Ale pak je tady kauza Peroutka, což je evergreen. Mynářova bezpečnostní prověrka. Vydírání Jindřicha Forejta, příběhy o prostituci na Pražském hradě a podobných nesrovnalostech. Zdravotní problémy. Podnikání Martina Nejedlého. Cokoliv jiného... Číhá někde na prezidenta průšvih, který mu případnou kandidaturu může totálně zbortit? A jak zhodnotit to, jak se k jednotlivým problémům z tohoto výčtu staví?

Znovu upozorňuji na rozdělení mezi vlastence a genocidisty. Vlastenci Zemana podrží, ať má jakýkoliv průšvih, protože to je náš člověk. Možná i třeba trochu grázl, ale pořád náš. Když podporují Zemana, mají tím na mysli, že jim jde o český národ. Genocidisté budou proti Zemanovi, i kdyby byl svatý. Žádná z těch kauz tedy nemůže změnit rovnováhu sil. Ty kauzy by hrály roli pouze v případě, že by se proti němu postavil kandidát se stejnými názory na islám, národ, obranu hranic, tedy jiný vlastenecký kandidát. A k tomu se neschyluje.

A nepoškodí Zemana to prohlášení o stokoruně v nemocnicích?

Odhaduji, že ho to nepoškodí. Za prvé proto, že takové opatření je v souladu se zdravý rozumem. Každý sedlák nebo řemeslník přece rozumí tomu, že když někdo v nemocnici jí a pije, někdo to musí zaplatit. Za druhé proto, že proti Zemanovi nebude stát jiný vlastenecký kandidát s jiným názorem na poplatky zdravotnictví. Kdo chce volit vlastence, musí volit Zemana, i kdyby nesouhlasil s některými postoji. Za třetí proto, že si tím Zeman posiluje image rozhodného muže, který nepodléhá tlaku davu, ale jedná podle vlastního úsudku.

Jak se dle vás mění vztah médií k Miloši Zemanovi? Platí ještě vzorec „Zeman řekne něco skandálního, média rozjedou cirkus a Zeman se jim směje“? Nebo už to novináře přestalo bavit? Má Zeman dost médií, kde je vždy vítán, a dokáže sám oslovovat lidi na náměstích tak dobře? Přebil to, že většina novinářů ho nemá ráda a ráda proti němu při kampani rozjede peklo?

Lidé pracující ve velkých médiích jsou vesměs genocidisté, proto je logické, že vlasteneckého prezidenta nenávidí. Navíc řada z nich napsala takové věci, že kdyby měli přiznat, jak jsou věci doopravdy, museli by umřít studem. Takže jsme svědky neustálé výměny urážek i toho, že to prezidenta nijak nepoškozuje.