Prezident Miloš Zeman oznámil, že se v České republice pohybuje muž napojený na teroristy. Překvapilo vás zveřejnění informace, kterou dostal prezident ve zprávě od zpravodajských služeb?

Osobně se domnívám, že toto není informace určená občanům České republiky. Protože ten člověk tu zřejmě prochází a informaci o jeho výskytu jsme mohli dostat v rámci zpravodajské součinnosti, jinými slovy, my ho tu jen sledujeme, dokumentujeme a dáváme pozor, aby tady něco neprovedl, ale v zásadě na tom spolupracujeme s někým jiným. Myslím, že není dobré, aby ti, kteří nám poskytli informaci, že se tady tento člověk pohybuje, se dozvěděli, byť takto nepřímo a v obecné formě, že se to dalo na veřejnost. Občané na to samozřejmě budou v kontextu toho, čeho jsme svědky v západní Evropě, reagovat s větší měrou nervozity či obav, navíc si neumí vysvětlit, když pan prezident řekne, že se tady někdo takový pohybuje, že zároveň nikdo proti tomu nic nedělá. Proto si myslím, že to jsou informace, které by nikdo neměl pouštět veřejnosti, a domnívám se, že prezident, člověk tohoto formátu, by neměl chtít získat body v debatě o nějakém hybridním centru paní Romancovové tak, že použije informace z bezpečnostních služeb. To určitě není případ, ve kterém by měl získávat navrch. Takové věci si zaslouží větší uvážlivost. I když to relativizoval, já bych se přimlouval za to, aby takové informace nebyly medializovány.

Prezident Miloš Zeman tvrdí, že když neřekl jméno muže, který se tady pohybuje, dokonce ani národnost, žádný bezpečnostní předpis neporušil. Souhlasíte s tím? Mluvil jste o tom, že informace byla zřejmě získaná díky součinnosti zpravodajských služeb jiných států. Nezpochybní zase naši důvěryhodnost a spolehlivost, když tajnou informaci, kterou nám poskytnou, prezident vypustí do éteru?

Samozřejmě informace, které jsou předávány v rámci součinnosti zpravodajské práce, jsou určeny dané zpravodajské službě a politickému vedení státu. V žádném případě taková informace nikdy neponese označení „možno využít k oznámení veřejnosti“. Myslím si, že takové jednání opravdu nepatří do výbavy politiků 21. století, kdy opravdu máme co do činění s fenoménem islámského terorismu a jeho eliminace v mnohém závisí na rychlosti, včasnosti, efektivitě a důvěře při zpravodajské součinnosti. Je nepochybně pravda, že když se současně řekne, že to nikoho neohrožuje, tak to asi nikoho neohrožuje, ale v principu takové informace ze zpravodajské součinnosti prostě nejsou určeny pro veřejnost.

Nesvědčí to o tom, že prezident podceňuje možné úniky tajných informací? Ostatně se to nestalo poprvé, v minulosti už například prozradil, jak vysoké výkupné zaplatila Česká republika za unesené dívky, čímž prý ohrozil české občany v zahraničí. A navíc není jasné, jestli se k tajným informacím dostanou jen prověřené osoby na Pražském hradě, protože například kancléř Mynář nemá bezpečnostní prověrku. Můžeme mít jistotu, že se k informacím z tajných služeb nedostane i někdo nepovolaný vzhledem k tomu, že jejich důvěrnost prezident zřejmě podceňuje, když některé sám zveřejní?

Nevím, jestli je prezident podceňuje, to si nemyslím. Jsem přesvědčen, že je jeden z mála, který ví, co je islámský terorismus, je takovým odhodlaným stoupencem boje s Islámským státem. Spíš je prezident rád, když má v debatách navrch, aby ukázal na nesmyslnost a neschopnost Centra boje s dezinformacemi a hybridními hrozbami, ještě to stáhnul k osobě paní Romancovové. Myslím, že nemá zapotřebí použít informaci, kterou má ze zpravodajských služeb, aby dokázal, že pracovníci Centra nemají všechny relevantní zdroje k tomu, aby mohli kázat pravdu. To by prezident asi dělat nemusel. Nevím, jaký je na Hradě systém přístupu ke zpravodajským informacím, je věcí pana prezidenta a šéfa odboru bezpečnosti, jak se s těmito informacemi nakládá. To, že hradní kancléř nemá bezpečnostní prověrku, je odpovědnost pana prezidenta, že mu to nevadí. Kancléř možná se může částečně obejít bez prověrky, i když nepochybně se v jeho okolí realizuje agenda, která vyžaduje stupeň utajení, to není jen o zpravodajských informacích, ale i o detailním programu prezidenta, o detailním programu návštěv, se kterými nepochybně kancléř seznámen musí být, aby mohl fungovat. Ale je to vrcholná odpovědnost pana prezidenta, jestli za to nese odpovědnost, osobně si myslím, že funkce kancléře by si prověrku vyžadovala. Ale je to, jak to je.

Prezident na jedné straně zdůrazňuje nebezpečí islámského terorismu, na druhou stranu zpochybňuje smysl Centra boje proti dezinformacím a hybridním hrozbám, které vzniklo pod ministerstvem vnitra, a jehož cílem je bojovat nejen proti ruské a jiné, i islámské propagandě a terorismu, který je dnes hrozbou pro Evropu i celý svět. Dokonce prohlásil, že jde v případě Centra o nepřípustnou cenzuru. Souhlasíte s touto kritikou, nebo si myslíte, že vznik takového úřadu má smysl?

Nemyslím si, že jde o cenzuru, na druhou stranu jsem přesvědčen, že vzhledem k nedůvěře českých obyvatel vůči státu, ministerstvu vnitra pod vedením pana Chovance, nebudou věřit, že tento úřad je něco jako vykladač písma svatého. Ani já si nemyslím, že jeho zaměstnanci budou schopni postihovat ty největší propagandistické kousky, které tu nerozehrávají jen Rusové, ale i jiní. Já už jsem říkal několikrát, pokud jde o zahraniční politiku, je na její vývoj více názorů, možná i legitimních. Většina obyvatel se o to nezajímá, navíc je třeba se tomu problému dlouhodobě věnovat. Nejsem si jist, že pravda, která zazní od ministerstva vnitra, bude tou, která ovlivní názory všech lidí. Když se podíváte na vyjádření představitelů Severoatlantické aliance, jak generálů z vojenské části, tak politiků, či politiků jednotlivých členských států, třeba na otázku Ukrajiny a roli Ruska, jsou tak diametrálně rozdílné, že těžko nějaké ministerstvo vnitra řekne, kde je pravda. Španěl si myslí něco jiného, než si myslí ministr zahraničních věcí Polska nebo ministr zahraničí Spojených států, generál Hodges říká něco jiného než generál Pavel, kdo tedy rozhodne, kde je ta boží pravda? Myslím, že tento orgán se může dostat do úskalí, když některé třeba důležité věci nebude schopen vysvětlit, nebude schopen říci, kde je pravda. Myslím, že flagrantní ukázka je obvinění Rusů z hackerských útoků a ovlivnění amerických voleb. Obama bude jasně tvrdit, že Rusové vyhráli Trumpovi volby, Trump to nikdy nepřizná, protože - i kdyby to tak bylo, nemůže nikdy přiznat, že vyhrál s pomocí Rusů. Kdo tedy řekne, kde je pravda?

Ale v případě hackerských útoků nešlo jen o vyjádření politiků, tato informace přece vzešla z amerických zpravodajských služeb.

To je pravda. Ale já jsem žádnou takovou zprávu neviděl. Ovšem už jsem viděl různá kategorická prohlášení amerických zpravodajských služeb, která se ukázala jako totálně lichá. Tím nechci říci, že to tak není. Podívejte, v roce 1996 také Spojené státy zásadně ovlivnily volbu zvolení prezidenta Jelcina v Rusku. To jsou věci, které se dělají. Samozřejmě zásadní otázka je rozsah toho zásahu, kdy je to už za čárou a kdy to není za čárou. Ale bylo by naivní se domnívat, že by Rusové v Americe své zájmy nesledovali.

To znamená, že v hodnocení smyslu Centra pro boj s dezinformacemi jste spíš na straně prezidenta. Souhlasíte i s jeho názory, že zaměstnancům Centra chybí potřebná kvalifikace, že nebudou mít informace ze zpravodajských služeb, aby mohli odhalit dezinformační kampaně, nebo že jsou dokonce zaujatí?

Já si nemyslím, že jde o cenzuru, a neumím hodnotit kvalitu lidí, kteří tam pracují, protože je neznám. Je logické, že nebudou mít všechny zdroje, protože nejsou součástí zpravodajské komunity a jejich informace jim nejsou určeny. Osobně se domnívám, že je to velmi záludná práce, vzhledem k tomu, že těžko bude mít někdo puvoár na to, aby mohl říci, toto je pravda. Pokud by někdo zpochybňoval rozhodnutí ministerstva vnitra nebo policie o nějakém nasazení, myslím, že za ministerstvo vnitra by takový orgán asi mluvit mohl. Ale mluvit za celou státní správu a mít za cíl, že všem Čechům ukáže pravdu, je příliš ambiciózní a nevím, jestli to povede k tomu, co potřebujeme. Žijeme ve světě, ve kterém je příšerné množství informací, ve kterém mají problém se vyznat i zpravodajské služby, natož obyčejný občan. Tak to prostě je a bude to ještě horší. To je věc, na kterou si musíme zvyknout. Pro občany by byla tím nejlepším čitelná, jasně koncipovaná, jasně formulovaná a napříč stranami podporovaná zahraniční politika. To je podle mne ta nejlepší odpověď na všechny ty hoaxy, na všechny dezinformace apod.

Takže zřizování institucí, které mají odhalovat lži a snahy po manipulaci veřejnosti, jsou podle vás zbytečné?

Osobně jsem pro, aby se jednotliví ministři a jednotliví příslušníci ministerstev, kteří k tomu mají puvoár, vyjadřovali k věcem, které se ve veřejném prostoru objevují a stojí za to být komentovány, aby je uváděli na pravou míru, ale z oblasti jejich vlastních ministerstev. Jsme v situaci, kdy šestnáct let po 11. září stále mnoho lidí věří, že si ta dvojčata Američané zbourali sami, že za to mohou Židi, existuje spousta konspiračních teorií, lidi je mají rádi, jsou pro ně sexy. Nevím, jak by si s tím takovýto orgán poradil.