Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska čelí Evropská unie v současnosti výzvám, které jsou nebezpečnější než cokoliv za uplynulých šedesát let evropské integrace. Mezi nimi vedle Číny, Ruska, Islámského státu a teroru a anarchie na Blízkém východě uvedl i novou administrativu v USA. Je pro Evropu důvodem k poplachu pouhých pár dnů působení Donalda Trumpa v Bílém domě a obava z toho, že by ji Spojené státy nechaly napospas nějakému nebezpečí?

Mocenská politika Číny, Ruska i vystupování Donalda Trumpa vzbuzují oprávněné obavy. Mají společného jmenovatele. Premiér Vladimír Špidla odpověděl v roce 2002 na otázku, kde chce vzít peníze na financování svých sociálních plánů slovy „zdroje jsou“. Dění v roce 2017 lépe vystihuje výrok „zdroje docházejí“. Způsob existence naší civilizace není udržitelný. Dochází k vyčerpání ložisek ropy, ke klimatickým změnám, celým národům chybějí základní potraviny a pitná voda. Na takovou situaci nejsme připravení. Její řešení je těžké a neobejde se bez zásadní změny způsobu našeho života. Obava, že by USA nechaly Evropu napospas, má i svá pozitiva. Může přispět k tomu, že si uvědomíme nutnost spoléhat se na sebe, chránit přírodní zdroje, svoji bezpečnost. V žádném případě to ale nesmí vést k izolaci. Globální problémy lze řešit jen v rámci celku. Podle zásady: „Mysli globálně, jednej lokálně.“

Donald Trump po svém nástupu leckoho překvapil, protože na rozdíl od jiných politiků začíná uvádět v život to, co před volbami sliboval. Jeho dekrety namířené proti migrantům, kdy do USA nesmí vycestovat občané sedmi muslimských států, však vzbudily velké pozdvižení, stejně jako rozhodnutí o pokračování ve stavbě zdi na hranici s Mexikem. Neměl by si ale takto nekompromisně počínat v zájmu své bezpečnosti – i za cenu omezení pohybu osob – každý stát?

Objevily se zprávy o možném napojení Trumpa na Rusko, o ovlivňování výsledku voleb ruskými hackery. Nemyslím si, že by byl Rusy ovlivňován. Vůbec totiž nepřipomíná prezidenta USA. Mimikou, gestikulací, chováním i výroky je ztělesněním generálního tajemníka Nejvyššího sovětu. Jako by v něm ožívali Chruščov, vztekle bušící botou do stolu při jednání OSN, samolibý Jelcin nebo Brežněv. Putin slibuje vrátit Rusko do pozice největší světové mocnosti. Trump slibuje totéž Američanům. Na složité problémy má rychlá a jednoduchá řešení. Exekutivním příkazem zrušil financování programu omezení klimatických změn. Prostě je zakázal. Zrušil zdravotní program ObamaCare. Zrušil zákaz stavby ropovodu přes posvátná indiánská území. Notuje si s Milošem Zemanem. Oba volají po uzavírání hranic, stavění zdí, hloubení příkopů. Opojeni mocí se chovají jako faraóni. Jen místo Cheopsovy pyramidy plánuje Trump zeď mezi USA a Mexikem, Zeman kanál Odra-Dunaj-Labe. Účet pochopitelně zaplatí někdo jiný. Jedinou obranou proti psychopatům je důsledné volání k zodpovědnosti, dodržování zákonů, plnění slibů. Nenechat se zaměstnávat jejich provokacemi, úkolovat je, zaměstnat prací pro stát.

Není při veškeré kritice, která se na Trumpa z mnoha stran valí, naopak přínosné, že v čele velmoci nahradil muže slov Obamu muž činu, který dal mimo jiné měsíční lhůtu armádě Spojených států na to, aby vymyslela strategii k poražení Islámského státu?

Problém je v tom, že rychleji jedná, než myslí. Je impulzivní. Nerespektuje pravidla slušnosti, zákony, hranice. V medicíně se tomu říká hraniční porucha osobnosti. Podobně jako Zeman zkouší, kam až může zajít, co mu projde. Zavelel k pochodu kupředu do minulosti. Vystrašené lidi ujišťuje, že zařídí, aby bylo jako dřív. Jenže dřív už bylo. Exekutivními příkazy popírá realitu. Islámský stát chce vymazat z mapy světa. IS přitom není kompaktní státní útvar. Jestliže ho potlačí na jednom místě, objeví se jinde. Trump se řídí heslem „když něco nejde silou, je potřeba víc síly“. Nechápe, že bombardování Jemenu, Libye a dalších zemí, spojené s civilními oběťmi, posiluje IS, rekrutuje další teroristy. Psychopat ale svoje selhání a chyby nikdy nepřizná. Brání mu v tom mentální postižení. Ve chvíli, kdy jeho jednoduchá řešení a zákazy nefungují, snaží se odvést od sebe pozornost, ukázat na vnějšího nepřítele, vyvolat konflikt. Válku, jako způsob náhradního řešení problémů, se kterými si neví rady.