Džamila Stehlíková: Zeman chce společnost sterilizovat, aby slyšel jen pochvalné hlasy jako v Severní Koreji. To nejde

Co budete dělat ze soboty na neděli?

Já sleduji celý den ve všech médiích dění v Kazachstánu. Ale to je výjimka, protože dnes v jednu hodinu místního času, což je šest hodin našeho času, tam začaly demonstrace proti vládě, protože neřeší otázky půdy, zdrojů. Budu dění sledovat celou noc, žijí tam mí příbuzní, mám o ně obavy, takže s nimi budu v kontaktu, abych věděla, jak to tam vypadá. A koncem května chci letět do Kazachstánu.

A co děláte obvykle o víkendu, když nejsou v Kazachstánu nepokoje?

Já jezdím na sever Čech, do Krušných hor, mám tam spoustu kamarádů. Když to jde, jedu s rodinou, když rodina nemůže, jedu tam sama. Nejraději trávím čas u některého z přátel ve vesničce v Krušných horách. Je tam nádherná, kouzelná krajina, která mi vrací sílu a energii. Takže pokud mohu, jedu tam. Chodíme na túry, večer uděláme ohníček, grilujeme, sedíme a povídáme si třeba až do rána. To je pro mne nejlepší relax. Tentokrát tam jedu až zítra.

Takže z kouzelných hor přejděme k realitě všedních dnů, které nejsou tak idylické. V politice padají silná slova, například prezident Miloš Zeman prohlásil, že neziskové organizace jsou pijavice přisáté na státním rozpočtu a sociolog Petr Hampl zase tvrdí, že neziskovky jsou firmy obchodující s lidskou naivitou a ideály. Co si o těchto výrocích myslíte?

Neziskové organizace naopak peníze státu šetří. Jejich efektivita je větší než dotace, které dostanou od státu. Nejvyšší dotace od státu jde na neziskovky v oblasti ministerstev práce a sociálních věcí a školství. To jsou neziskovky, které pomáhají týraným ženám, dětem bez rodin, bez přístřeší, například Klokánek, který prezident tak podporuje, je de facto také neziskovka. Patří mezi ně i Výbor dobré vůle, Kapka dobré naděje atd. Já například spolupracuji s neziskovkami, které pomáhají duševně nemocným. A mohu vám říci, že dotace, které dostávají od státu, jsou minimální, pracují většinou na dobrovolném základě. Ušetří státu obrovské peníze, protože předejdou hospitalizaci nemocných.

Stát nemůže dělat všechno a tam, kam nedosáhne, na co nemá lidi, zaplní tu díru neziskovky. Jsem přesvědčena, že jejich role je nezastupitelná. Konkrétní ministerstvo podle toho, jak jsou efektivní a potřebné, rozhodne, jestli dá peníze nebo nedá. Navíc neziskovky dostávají také peníze od sponzorů a dary. I občané na jejich činnost přispívají, peníze všech těch dárcovských sms, které lidé posílají, rozdělují neziskovky. Ale většina neziskových organizací pracuje bez dotací od státu. Takže to opravdu nejsou pijavice přisáté na státu.

Miloš Zeman říká, že když nezisková organizace přijímá peníze ze zahraničí, měla by se povinně registrovat jako zahraniční agentura a měla by podléhat speciálnímu dohledu. Ale protože třeba z Norských fondů dostávají peníze i ministerstva, měla by být také prohlášena za zahraniční agentury a podléhat zvláštnímu dohledu?

Mnoho neziskovek dostává peníze z Evropské unie. A nemyslím, že EU je pro nás nějaká cizina, jak zmiňuje Miloš Zeman, my jsme Evropská unie, my jsme Brusel. Proto si nemyslím, že by se měly nějak zvlášť vyčleňovat neziskovky, které dostávají peníze ze zahraničí. Možná Zemanovi, stejně jako Václavu Klausovi, vadí velké neziskovky, protože Klaus kdysi prohlásil, že mezi státem a občanem nemá být nic. To znamená, že občan má jednou za čas přijít k volbám a pak už se stát o všechno postará. Ale nepostará, protože je spousta detailů, které musí řešit lidé přímo v místě, kde žijí. Třeba když je někde velký hluk, zřídí si lidé neziskovku a prosadí na radnici, že se přesune křižovatka nebo vybuduje obchvat. Nebo různé zájmové organizace, jako dobrovolní hasiči, dělají v obci užitečné věci. Lidé se spojí pro dobrou věc, proto mají spoustu sponzorů a dárců.

Myslím, že bez nevládních organizací by současná společnost ani nemohla existovat. Je to způsob, jak pomáhat nejpotřebnějším, aniž by stát vydával obrovské peníze z rozpočtu. Navíc stát by měl být co nejútlejší a řešit základní věci: obranu, bezpečnost, ochranu životního prostředí, vzdělání, vědu, a nerozptylovat se tisícem věcí v každé obci. Copak se má vláda starat třeba o každého osamělého pejska? Ale ochránci zvířat hned zasáhnou, když je potřeba.

Prezident má největší výhrady vůči určitému typu neziskových organizací, protože prohlásil, že když nějaká nezisková organizace má politický program, je potřeba ji odříznout od státních peněz a daňového zvýhodnění. Neziskovky typu Klokánku mu zřejmě až tak nevadí, jako třeba ty, které pomáhají migrantům.

Neziskovek, které pomáhají migrantům, tady moc nemáme, protože tu moc migrantů není. Asi myslí Greenpeace nebo Amnesty či Transparency International. To jsou celosvětové organizace, které fungují ve všech zemích. Jsou země, kde by takových organizací mělo být víc, například v Rusku. Ale Rusko tyto organizace vykázalo s odůvodněním, že jsou to organizace placené ze zahraničí. Ruský prezident Putin prohlásil, že tam nemá kdo co slídit, protože vynese ven nějaké špinavé prádlo, proto dochází k pronásledování politických odpůrců nebo ekologů, kteří by mohli zveřejnit nějaká ekologická zvěrstva, která chce Rusko udržet pod pokličkou. S tím mají problém všechny postsovětské státy, ale jen Rusko zatočilo s nimi tak, že je vykazuje ze země. Nejen tyto velké organizace, ale i menší. Vím ze svého působení, že Rusko například zakázalo organizaci, která rozdávala injekční stříkačky HIV pozitivním lidem a drogově závislým, aby nemoc nešířili dál. Ze dne na den to zakázali, protože je to prý podpora toxikomanie, ale pochopitelně výskyt HIV stoupl. Přitom stříkačky rozdávali lidé z nevládních organizací a dělali to zadarmo, stříkačky přiváželi ze zahraničí, takže to ruský stát nic nestálo. Ale Rusové prohlásili, že to zvládnou sami, nepotřebují pomoc zvenku.

Zeman se inspiroval u Putina, protože Putin je jeho vzor, zpochybnil působení nevládních organizací, které dostávají peníze z ciziny, tím myslel především ty velké, celosvětově uznávané organizace. Ale není pravda, že mají politický program, zaměřují se především na ochranu lidských práv, to není politika, to je ochrana našich civilizačních hodnot a demokracie. A pokud jde o ekologii, není tady žádná politická strana, která by říkala, že jí na životním prostředí nezáleží, od ODS až po komunisty, všude najdete program ochrany životního prostředí. Ochrana životního prostředí také není politika, to je součást životního standardu.

Myslím, že Zeman by byl rád, jako Klaus nebo Putin, aby mezi státem a občanem nebylo nic, aby občan držel ústa a krok od voleb k volbám. Ale to není správné, žádná demokracie tak dnes fungovat nemůže, všude jsou nevládní organizace, které pomáhají. A když lidé mají někde problém, založí nevládní organizaci a jejich zástupce pak může jednat s obcí, krajem, státem. Stát a politici musí mít partnera, na jednání sněmovního výboru nepozvete sto lidí, kterých se to týká, ale jejich zástupce. Myslím, že je to dobrá možnost spolupráce a dialogu s občanskou společností, se zájmovými skupinami. Politická moc bez každodenního kontaktu a dialogu s občany je neefektivní, protože nevyhmátne všechny problémy, které je třeba řešit. To je demokracie. Nemůžeme čekat od voleb k volbám a od zákona k zákonu.

Jak si tedy vysvětlujete, že přes tyto všechny argumenty prezident útočí na nevládní organizace a zpochybňuje jejich smysl? Jen proto, že si vzal vzor od Putina?

Protože jim nevládní organizace vadí, občas totiž zvednou hlas a kritizují. A Václav Klaus i Miloš Zeman jsou naprosto nedůtkliví, protože kritika poškozuje strašně jejich ego. Zeman je nejšťastnější, když je někde v krajích obklopen lidmi, kteří ho obdivují a chválí. Ale takhle člověk ztrácí bdělost, každý musí poslouchat i kritiku, i politik.

Já už nejsem dávno v politice, ale když debatuji na blogu nebo na facebooku, tak tam mám i odpůrce. A někdy je jich víc než zastánců, ale snažím se všem odpovědět. Nemůžu být v bublině, kde mám jen lidi, kteří mi říkají, děláš to správně. A to nejsem významný člověk. Ale prezident je významný člověk, ten nemůže žít v bublině samých přitakávačů. Politik musí občas slyšet i hlas mimo tu bublinu. Je dobře, když je to hlas kultivovaný, když je to člověk z nevládní organizace, protože má zodpovědnost za organizaci nebo sociální skupinu, kterou zastupuje. Ale takových debat se Zeman bojí, protože se opájí mocí natolik, že mluvit s někým, kdo zpochybní třeba jen jeden jeho krok, odmítá. Každý politik musí umět slyšet i problémové věci, protože oni jsou těmi, kteří by je měli řešit.

Myslím, že Zeman chce společnost sterilizovat, aby slyšel jen pochvalné hlasy jako v Severní Koreji. To nejde, i kritické hlasy budou zaznívat a prezident jim musí naslouchat, a ne kritikům upírat právo nejen mluvit, ale vůbec existovat. A nezašlapávat neziskové organizace, dělat z nich pátou kolonu, když na nich stojí péče o nemocné, děti, seniory, umírající, prostě o ty nejslabší.

Ti lidé to dělají za málo peněz, často i zadarmo a ve volném čase, dělají to z lásky, protože nemohou vidět něčí utrpení. Lidské je zajímat se o své okolí a pomáhat. A když dělám dobrou věc, proč by na to nemohl přispět stát?

Objevují se i jiné kontroverzní myšlenky. Například padají návrhy na znárodnění. Nejprve prezident Miloš Zeman prohlásil, že by se mohlo znárodnit OKD, zestátnit Česká televize, pak přišla ministryně pro místní rozvoj za ANO Karla Šlechtová s nápadem na znárodnění celého areálu Pražského hradu. Jak tyto snahy vnímáte šestadvacet let po Listopadu 1989?

Myslím, že jsou to projevy proudu, který pozoruji ve společnosti už několik let. Není to spojeno jen s příchodem Miloše Zemana, to už se projevilo v posledních krajských volbách, kdy například v severních Čechách vyhráli komunisté. Mám pocit, že celá společnost se posouvá k tomu, že trochu pozapomíná na zločiny komunismu, vyprázdnili jsme tu hrůznou ideologii, která vraždila, a lidé nostalgicky říkají, že za minulého režimu bylo dobře, začínají bagatelizovat, že ten režim byl podle zákona zločinecký, sílí tendence, které můžeme označit za „neokomunistické“. A to jsou věci týkající se nejen volání po znárodnění.

Jak si vysvětlujete, že lidé šestadvacet let po Listopadu volí komunisty? Opravdu pozapomněli na to, jaký to byl režim?

Dlouho jsem přemýšlela, proč lidi volili komunisty. Kamarádi ze severu Čech mi říkali, že je polistopadoví politici zklamali, připadalo jim, že se komunisti po Listopadu nezašpinili, protože nebyli u moci, a že to je taková zoufalá protestní volba, že dali hlas silné, pevné ruce. Vzpomínají na dobu před rokem 1989, že prý byl pořádek. I když na severu Čech trpěli špatným životní prostředím, teď jim vadí, že někdo leze na komíny. To jsou právě lidé z nevládních organizací jako Grenpeece nebo Děti země.

Vidím, že poptávka po silné autoritě tady vzniká. A Zeman tomu jde naproti, tím, jak se postavil nad systém, je nedotknutelný pán, který může cokoli, ještě tu spirálu bude dál stupňovat před příští prezidentskou volbou, protože určitě bude kandidovat. Našel hrozbu – migranty, se kterými si nevíme rady, a začal proti nim bojovat. Teď si dá pauzu do jara 2017, nabere dech a pak rozjede prezidentskou kampaň. Kdo nás zachrání, když tady budou samé hrozby? No přece Miloš Zeman. Totalitní režimy vždycky vytvoří nepřítele a pak se tváří, že jsou jediná záruka, kdo stát ochrání.

A k tomu se vedle „neokomunistů“ přidávají i konzervativní národovci, to je proud, který bere velkou část populace, nejen české, ale i evropské. Spojuje je strach před migrační vlnou i strach před Evropskou unií, která podle nich sebere národním státům část pravomocí a donutí je k nějakým krokům odporujících národním zájmům. A co je národní zájem?

Podle českého prezidenta není třeba národním zájmem mít tady migranty – muslimy. A ten proud, jehož hlavním spojencem je Putin, se táhne přes konzervativně nacionalistické síly se silným neokomunistickým nádechem po ultrapravicové strany, jde přes Zemana, Fica, Orbána, Le Penovou a Jobbik, což jsou síly, které využívají přirozený strach z migrační vlny a nezvládnuté integrace z předcházejících vln a k tomu se jako rozbuška přimíchává hrůza, která jde z teroristických útoků ve Francii a Německu. V tomto proudu, který se z velké části orientuje na Putina a který má za cíl Evropu rozbít, je i Miloš Zeman.

Podle vás není migrační vlna pro Evropu hrozbou?

Ale to není hrozba, to jsou lidi, kteří k nám jdou pro pomoc. A Evropa to zvládne. Prezident by měl říci národu: Nebojme se toho, jednak jsme velká Evropa, státy EU jsou bohaté, nápor zvládnou, milion migrantů je jako kapka v moři, v Evropě se rozplyne. A co se týče Česka, máme dobrý azylový zákon, který velice detailně zkoumá důvody, a když ty důvody jsou ekonomické, tak azyl tomu člověku neudělí. Důvody mohou být jednak politické, jednak humanitární, jednak sjednocení rodiny. A těch azylů udělujeme necelou stovku ročně, dosáhnou na něj jen ti skutečně nejpotřebnější. Uděláme všechno, aby příchozí respektovali naše zákony a nedělali tady nepořádek, a když tato pravidla respektovat nebudou, je utrum, ten člověk odchází, protože nedostane občanství ani azyl. A to lidé u nás nevědí.

Ale Evropská unie prosazuje povinné kvóty na přerozdělení uprchlíků. Je to řešení migrační krize?

Ano, je třeba být solidární se státy na západ od nás, které mají problémy. Integraci nezvládli ani předtím, ted´ bojují s terorismem, ale už se objevují i první úspěchy. Konečně se Evropa probouzí, zachrání se sama, nepotřebuje pomoc Putina, ani se nemusí posunout na východ. Hlavní cíl Zemana, Fica, Orbána je odloupnout střední Evropu,která byla součástí Varšavské smlouvy a udělat z nás nárazníkovou zónu, a to je pro nás velmi nebezpečné.

Pro nás není bezpečnostním rizikem migrační vlna, ale Rusko, které chce obnovit svůj vliv a ruský svět ještě dál na západ. A nejsme ve sféře zájmu jen my, Putin chce posílit svůj vliv v celé Evropě a v celém světě. Po setkání patriarchy s papežem na Kubě stoupla podpora Ruska v jižní Americe. Putin sbírá fanoušky po celém světě. A pokud jde o Evropu, Putin obratně využívá tu hrozbu migrační vlny, staví se do pozice zachránce, když se zapojil do války v Sýrii. A vychází z toho navenek jako vítěz, i když zachránil hlavně Asada. Když člověk nepřemýšlí do hloubky,nevidí, že jeho zájmem je rozdrolit Evropskou unii a vtáhnout do svého vlivu země střední Evropy, protože Putin trpí ztrátou sovětského impéria. Proto nepřijal odklon Ukrajiny, rozpoutal tam válečný konflikt, anektoval Krym a podpořil separatisty. A v rozdrolení Evropské unie Zeman Putinovi obratně napomáhá. Dělá u nás politiku páté kolony, útočí proti různým skupinám, nejdřív to byli novináři, pak pražská kavárna, teď neziskovky, rozšiřuje se to na další a další skupiny obyvatel, a tak buduje obrovský příkop ve společnosti. Také varuje před muslimy, prostě vytváří nenávistnou, rozdělující náladu, a to všechno s cílem, aby byl znovu zvolen. A chce i změnit mapu Evropy. Zeman je podceňovaný, tím, že sem pozval čínského prezidenta, ukázal, že hraje velkou geopolitickou hru, že má obrovský vliv.

Zeman není prezidentem, který jen reprezentuje, on tu politiku dělá. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v tom zaostává, vždyť nebyl ani pozvaný na Hrad při návštěvě prezidenta Číny. To je bez komentáře. Čína je mocný stát, mocnější než Rusko. Je to úplně jiná váhová kategorie. Zeman rozehrál velmi vysokou hru, mám pocit, že se mu to daří. Jen mám strach, aby nenávist, kterou rozpoutává, nepřerostla do nějakých násilných činů, i když Češi jsou velmi mírumilovný národ. Ale nenávist vždycky hledá východisko.

Jsem optimistka, věřím, že selský rozum zvítězí a lidé se nenechají zastrašit hrozbou, která neexistuje, a že se Česko nevrátí pod ruský vliv. Rusko nemá co nabídnout, mimo chudoby a války, protože to je stát, který nezvládá ekonomický růst, žije jen z vývozu surovin, nemá fungující právo, nemá demokracii, zavírá a popravuje novináře a politické odpůrce. Jen vyvolává v sousedních zemích strach, aby se jim nestalo to samé jako Ukrajině. To není budoucnost pro Česko, jeho budoucnost je v Evropě.