USA chtějí vyslat své jednotky do České republiky v rámci operace Atlantic Resolve. Jako důvod uvádění zastavení ruské agrese. Souhlasíte s jejich vstupem do republiky?

Podle mne nejde o nic, co by nás mělo příliš znepokojovat. Snad pouze přímé stahování k ruské agresi. Jinak na českém území tradičně působí severoatlantické jednotky, buď samostatně, nebo si pronajímají výcvikové prostory. My jich máme dost, jsou poměrně velké a dá se na nich slušně cvičit s jednotkou do výše brigády. Ale probíhají i společná cvičení leteckých sil. Nejedná se o nic nového. Svým způsobem jde o symboliku ze strany USA, že především země, které bývaly satelity Sovětského svazu, nenechají na holičkách. Ta symbolika bude větší v Pobaltí, než v České republice, my přímou hranici ani s Ruskem, ani s Ukrajinou nemáme.

Právě jste zmínil, že jediné, co by nás mohlo znepokojovat na dalších jednotkách, je uvedený důvod. Tedy „zastavení ruské agrese“, proč?

Jednak proto, že se Rusko chová v prostoru jihovýchodní Ukrajiny a Krymu způsobem, který neodpovídá tomu, co bychom chtěli v jedenadvacátém století. Ukrajina je destabilizovaná, ale Rusko není jediným viníkem. Nemyslím si, že by Rusko chtělo agresivně napadnou Polsko nebo Českou republiku. Loňské tvrzení Sikorskiho, že Putin bude do dvou týdnů ve Varšavě, se ukázal jako falešný a jako výmysl v rámci nechutné propagandy na všech stranách. Jak Kyjeva, tak Západu i Ruska.

Ve vztahu k již tak hysterickému postoji Polska vůči Rusku je to něco nepatřičného a něco takového by se nemělo dít. Nemyslím, že by Rusko chtělo agresivně působit na území Polska, České republiky a ani si nemyslím, že Rusové jsou blázni, kteří chtějí vyvolat konflikt v Pobaltí. Severoatlantická aliance dala najevo, že aktivuje článek pět a Rusko nechce jít do války s NATO.

Mohou nějakým způsobem skutečně zastavit Rusko?

Určitě ne patnácti sty vojáky. To je nesmysl a ani Rusové by do toho nešli. Jak Jaceňuk vykřikuje, že na jihovýchodní ukrajinské hranici je šedesát tisíc vojáků, ani to není síla, která by - pokud by chtěli a tomu nevěřím – vyrazila na Ukrajinu a už vůbec ne do Evropy. Poloha vojáků je symoblická a má ukázat, že Spojené státy nechtějí zradit evropské spojence a jsou připraveni. Jde o rovinu symbolickou, ale i odhodlání ukázky síly. V součásné době je na uzemí Evropy šedesát sedm tisíc amerických vojáků. Za studené války to bylo asi čtyři sta tisíc. Nevidím a neslyším válečné bubny a válečný ryk, počty tomu neodpovídají. Je to demonstrace připravenosti a odhodlání.

Bohužel to samozřejmě může nést neadekvátní, možná z našeho pohledu přehnanou reakci Ruska, které bude nepochybně nějak reagovat. Jak, to je otázkou a nedovolím si odhadovat. Faktem je, že co se činí na obou stranách, eskaluje již vyhrocené napětí. Strany konfliktu reagují, ukazují svaly, prsí se, takže může dojít k nějakému incidentu, který bude špatně vyhodnocen a pak máme ke konfliktu velkého charakteru blízko. Jsem příznivcem návratu k jednacím stolům, aby se politika a bezpečnostní uspořádní jedenadvacátého století řešilo od diplomatických stolů. Politika USA je přesvědčivá, podpořena silou a odhodláním, ale neupřednostňoval bych přehnané vojenské manévry. Tyto počty vojáků by Rusy neměly znervóznit.

USA chtějí v podstatě rozšířit vojáky v Rumunsku a Bulharsku o Maďarsko, Českou republiku či jižního souseda Ruska - Gruzii. Putin už nedávno zmínil, že právě USA rozmísťuje vojáky a základny po světě, nikoliv Rusko. Zaznělo také, že propojením těchto zemí vznikne takřka souvislá linie amerických jednotek. Mají se Rusové bát?

Je pravda, že Spojené státy mají asi dvě stovky základen mimo území a pokud vím, ruská je pouze v Sýrii a na Krymu. Jestli mají ještě jinde, nevím, detailně jsem to nesledoval. Nicméně disproporce tu evidentně je a Rusko pocit obklíčení dává najevo. Signalizuje, že nejde o ideální cestu a ideální způsob, jak zajistit skutečnou bezpečnost a prosperitu pro všechny. Já osobně bych byl opatrný - rozmístit americká vojska v Gruzii mi nepřijde jako něco, na co budou Rusové reagovat pozitivně. Obávám se, že to nemusí dobře dopadnout právě, pokud dojde k omylu, který nebude možné vzít zpět.

Kompletní obsáhlý rozhovor s bývalým šéfem zpravodajské služby Andorem Šándorem zveřejní ParlamentníListy.cz v pondělí.