Pane doktore, nedávno mě na vašem Facebooku zaujalo varování maturantům a jejich rodičům, že jít dneska studovat nějaký z „občanských oborů“ na vysoké škole je stejný nesmysl, jako v létě 1989 vstupovat do KSČ. Skutečně očekáváte tak zásadní zvrat v ekonomickém systému?

Především je důležité rozlišovat dvě skupiny oborů. Na jedné straně jsou relativně solidní humanitní disciplíny jako psychologie, antropologie, sociologie apod. Ty mohou být vcelku užitečné a prospěšné. Jejich problém je v tom, že je studuje mnohem více lidí, než kolik země potřebuje.

Kromě toho jsou čistě podvodnické obory typu „genderová studia“, „studia občanského sektoru“, „sociální ekologie“ apod. Ty nejsou užitečné vůbec k ničemu.

Nátlakové skupiny se nám snaží namluvit, že každá státní investice do vzdělání je užitečná. Ale v případě těchto oborů je to naopak. Když jako daňoví poplatníci zaplatíme mladému člověku studium, „získáme“ tím jen povinnost ho celý život živit na nějakém uměle vytvořeném pracovním místě ve státní správě a ještě navíc snášet škody, které ze své pozice způsobí.

Už řadu let je jasné, že ani bohaté západní ekonomiky si nemohou dovolit živit rychle rostoucí řady takových expertů. Tím základním problémem je zpětná vazba. Když vystuduje hodně sociologů, podstatná část z nich bude učit sociologii. Rychle se tedy objeví ještě více sociologů, z nichž podstatná část půjde zase učit sociologii, a tak pořád dokola. Dojde k sepnutí zpětné vazby a kolapsu systému.

Vláda by ale přece měla financovat jen tolik studijních míst, kolik se může v rámci ekonomiky uživit.

Nezapomínejme, že sociologové, psychologové i jiní absolventi humanitních oborů jsou výborně školeni v tom, jak manipulovat veřejností a ovlivňovat média. Prakticky žádná vláda se neodváží takové nátlakové skupině postavit.

Kde hledat příčiny toho, že se tyto studijní obory staly tak populárními?

Mladí lidé jednají racionálně. Snaží se najít obory, které jim poskytnou co nejvíc peněz a prestiže za minimum námahy. A dnes jsou podmínky nastavené tak, že stát se „expertem“ na začleňování sexuálních menšin nevychází vůbec špatně. Studium sestávající hlavně z projevování vlastního názoru je pak pohodová zašívárna v neziskovce a později s trochou štěstí místo na ministerstvu nebo v korporaci. Nebo si můžete vybrat studium techniky, roky se mořit integrály a teorií elektromagnetického pole, pak nastoupit do fabriky, trávit tam deset hodin denně, nést odpovědnost za výsledek a třást se, že přijdete o práci, protože nějaký snaživec na Ministerstvu zahraničí vyvolal obchodní válku se zemí, kam váš podnik vyváží. A ten borec z neziskovky nad vámi bude ještě ohrnovat nos, že vy honíte peníze, zatímco on pomáhá lidstvu. Takže co si vyberete?

Mimochodem, velmi podobně jednají čeští Romové. Když jim vládní experti vytvořili takové podmínky, že kriminální jednání je odměňováno a poctivá práce spíše trestána, ochotně se přizpůsobili. Stejné mechanismy platí napříč společenskými vrstvami. Jedni druhým nemají co vyčítat.

Z čeho soudíte, že dojde k tomu zásadnímu zvratu?

Že je to ekonomicky neudržitelné, to je známo už delší dobu. Teď se ale schyluje i ke změně v politickém systému a jsou v zásadě jen dvě možnosti. Buď se rozhodování vrátí k lidem – pak je obtížně představitelné, že by občané byli dál ochotni financovat studium vědeckého feminismu. Nebo dojde k posílení diktátorských mechanismů a místodržitelé budou úkolováni ze zahraničí. Zahraniční centrály budou opět potřebovat spíše lidi do fabrik. Ať to půjde jakýmkoliv směrem, nikdo nebude potřebovat současné pseudovzdělance.

Profesor Miroslav Bárta, význačný egyptolog a spoluautor knihy o vývoji civilizací, mnohokrát zopakoval, že nejtypičtějším rysem civilizace blížící se úpadku je rozbujelá byrokracie. Zážívá dnes podle vás naše civilizace něco podobného? A je schopna tento vývoj ještě nějak zvrátit?

Jsem horlivým čtenářem a posluchačem pana profesora Bárty. To, čím procházíme, přesně odpovídá jeho popisu civilizace těsně před kolapsem. Podle profesora Bárty se s tím musíme smířit, kolapsy civilizací jsou podle něj součástí přirozeného běhu věcí. Jenže my si dnes nemůžeme kolaps dovolit. Radikální islamisté jsou připraveni převzít v Evropě moc, čekají jen na vhodnou příležitost. A nenechme se mýlit, nástup islámu by byl horší variantou než jakékoliv mongolské nájezdy nebo než jakýkoliv totalitní systém.

Je ovšem dobré vidět, že pro civilizace, o kterých profesor Bárta píše, jsou typické dva znaky: hluboké třídní rozdíly a složitá byrokracie. Barbarské společnosti nekolabují. Jejich nevýhodou je naopak neschopnost vyvinout významnou vojenskou sílu a nahromadit dostatečné bohatství. Moderní buržoazní civilizace představuje historický unikát tím, že dokázala přinést slušnou životní úroveň i vojenskou sílu bez toho, že by odsunula podstatnou část obyvatel do role otroků nebo nevolníků. Proto bychom měli zabránit jejímu kolapsu za každou cenu.

A jestli to je možné? Kdybych měl za to, že to možné není, neztrácel bych čas rozhovory pro Parlamentky a dalšími aktivitami s cílem vyburcovat lidi z letargie. Ano, ještě pořád to můžeme zastavit.

Přispěje podle vás vlna uprchlíků spíše k urychlení toho degenerativního procesu, nebo naopak k tomu, že by se Západ mohl na poslední chvíli vzpamatovat?

Jsou otevřené obě cesty. A je i docela dobře představitelné, že některé země zkolabují a budou převálcovány islámem, jiné se vzpamatují. Možná že úkolem pro další generaci bude osvobození Švédska, Velké Británie, Německa a dalších zemí.

Myslím, že rozhodující bude, zda najdeme odvahu udělat zásadní změny ekonomického a politického systému, to znamená eliminovat panství státní a korporátní byrokracie. Jedna cesta vede k přímé demokracii, ekonomickému systému založenému na drobném podnikání a nejspíš i nějaké formě návratu ke křesťanským hodnotám. Druhá cesta vede ke stupňující se vládě byrokratických aparátů, kolapsu a islamizaci.

S tím souvisí i další názor, který jste vyjádřil na svém Facebooku. Vývoj v Teplicích, kde vyeskalovalo napětí a následně došlo ze strany arabských lázeňských hostů k určitému vstřícnému kroku, podle vás ukázal, že pokud muslimové vidí na straně protivníka odhodlání a nemají výraznou převahu, raději se stáhnou...

To souvisí se specifickými povahovými rysy, jaké jsou typické pro islámské populace a mezi kterými dominují až neuvěřitelná zbabělost a krutost. Muslimské populace milují brutální diktátory, arabské armády se vyhýbají otevřeným střetnutím, nemají-li drtivou převahu. Jedno z možných vysvětlení říká, že islámská rodina a islámský výběr partnerů funguje jako mechanismus, který z populace vyřazuje určité geny a způsoby chování. Je to podobné, jako byste křížil psy a vždy nechal namnožit jen ty poslušné, zbabělé a bezcitné. Po několika generacích v podstatě vypěstujete novou rasu. To také umožňuje pochopit, proč v islámu nedošlo k žádné reformaci ani renesanci a proč vědu a umění pěstují vždy jen první generace poté, co nějakou zemi ovládnou muslimové. Pak se z lidí stává tupá masa milující diktátory. Tím lze také vysvětlit obrovské povahové rozdíly třeba mezi egyptskými křesťany a egyptskými muslimy.

Pro nás z toho vyplývá, že Češi konvertující k islámu a jejich evropští spojenci představují mnohem vyšší riziko než etničtí Arabové.

Jak v této souvislosti vnímáte chování české veřejnosti?

V české společnosti poměrně jasně roste povědomí o tom, co se děje, a roste i odhodlání postavit se na obranu své země. To se netýká jen řečí na internetu. Všimněte si, kolik vzniklo nových skupin a spolků, že se lidé začínají scházet a že na několika místech začíná spontánně cvičit domobrana. Země se začíná hýbat.

Aktivizují se i vláda a vládní strana. Přibývá trestních stíhání lidí, kteří s vládou nesouhlasí, někteří kavárenští intelektuálové volají po masových represích, rozšiřují se pravomoci tajných služeb, vláda připravuje nový zákon proti svobodě projevu. Jako by se nám schylovalo k tomu, že napětí mezi třídami přejde do otevřeného konfliktu. Chtěl bych tady na čtenáře apelovat, aby se nenechali vyprovokovat k násilnému jednání. Vláda právě na to čeká. Za současné situace si dokonce dokážu představit, že ultralevicové organizace typu Antifa začnou napadat lidi s tmavou barvou pleti, aby ospravedlnily státní zásahy proti většinovému obyvatelstvu.

Jak podle vás může českou ekonomiku poznamenat vlna imigrace? Existuje dost široké spektrum názorů od ujišťování, jak nám zachrání porodnost i některé ekonomické sektory, po obavy, že se stanou notorickými klienty sociálního systému.

Pokud se ptáte na současnou vlnu imigrace z islámských zemí, všechny dopady budou výhradně negativní. Není žádný aspekt a žádný sektor, kde by to mohlo pomoci. To není teorie, to je zjištění ze západní Evropy.

Z pohledu sociologa – jaká jsou podle vás největší rizika přílivu lidí takto výrazně odlišných kultur?

Nejde o to, že ta kultura je odlišná. Jde o to, že přímo v základu té kultury je uloženo přesvědčení, že jsme podlidé a že je přijatelné nás zabíjet a zotročovat. S odlišnými lidmi můžete žít. S lidmi, kterým jejich náboženství říká, že mají právo a povinnost vás zabít, jen obtížně.