Jaroslav Foldyna: Mluví se o tom, kdo vytáhl emaily Clintonové, ale už méně, jaký měly obsah. Předpokládám, že Trump...

Určitě jednou z nejzásadnějších událostí tohoto týdne byla inaugurace nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jak ji hodnotíte?

Já jsem projev pana prezidenta sledoval. Považuji to za jeden ze zlomových okamžiků v této chvíli. Spojené státy ve světě hrají významnou globální roli. A přichází prezident s řekněme jinými přístupy, než byla zažitá politika a administrativa, kterou jsme mohli vidět u pana Obamy. Přichází někdo, kdo je úplně jiný. Donald Trump mluvil sebevědomě a to především k vlastnímu národu. Z jeho řeči nebyly cítit žádné řekněme takové silácké vzkazy ostatním. Já vnímám inauguraci pana prezidenta z pohledu zahraniční politiky. Nechci vůbec zasahovat do toho, jak vnímají Američané přístup pana prezidenta ve vztahu k Obamacare atd. To jsou věci, které se bezprostředně týkají Američanů a Ameriky. Takže opakuji, my v Evropě sledujeme inauguraci z hlediska toho, že přichází jiný člověk a očekáváme, že se sníží napětí ve světě, které bylo vyvolané předchozí administrativou - paní Clintonová v tom měla svůj lví podíl. Pro mě to byl sebevědomý projev člověka, který promluvil především ke svému národu, a já nemám, co bych mu v této chvíli vytkl. To, že se tam teď diskutuje například o Obamacare, to je pro mě z pozice levicového politika samozřejmě velká otázka, ale je to skutečně otázka Američanů a Ameriky. Mě zajímalo to, jak pan prezident vystoupil ve vztahu ke světu a tady nemám žádnou výtku. Očekávám spíš uvolnění a pragmatismus a to je to, co dnešní svět, který je tak velmi napjatý, potřebuje.

Ve svém projevu Donald Trump pronesl celou řadu slibů. Mimo jiné slíbil práci všem Američanům, zdůraznil také ostrahu hranic i bezpečnost ve městech. Může se mu něco takového podařit?

To je složitá věc. Trump je řekněme z byznysu a přináší do toho prvky pragmatismu. Ta dlouholetá zaběhlá politika, kterou jsme ve Spojených státech mohli vidět, a ona se prolínala mezi panem Bushem a následně panem Clintonem a Obamou, prostě už Ameriku a svět unavila. V posledních letech se zdálo, jako by Obama nebyl strůjcem zahraniční politiky, ale někdo v pozadí. Současně se ten negativismus promítl i do ekonomiky Spojených států. To, že přichází nějaký pragmatik a chce vytvořit atmosféru jisté důvěry, nebo řekněme atmosféru jednání ve světě, tak to by s sebou mělo přinést i uvolnění. Mělo by to přinést snahu řešit i hospodářské problémy dané země. Trump slibuje, že bude podporovat investice ve Spojených státech, nikoliv v cizině. To bylo součástí zahraniční politiky předtím, že se Američané soustředili na zahraničí. Takže teď s takovýmto přístupem lze očekávat i v Americe hospodářský růst. Myslím si, že pro Američany je to také velké očekávání. Ale musíme nechat Trumpovi nějaký čas.

CELÝ PROJEV Donalda Trumpa
TÉMA: Inaugurace Donalda Trumpa

Co myslíte, že kroky Trumpovy vlády budou znamenat pro Evropu a konkrétně pro nás? Mluví se například o NATO, o tom, které země a jak přispívají na armádu...

V této chvíli bych byl zdrženlivý v tom, co to bude znamenat. Náběh té politiky bude nějakou dobu trvat. Jedna věc je ale úmysl a druhá věc je reálná situace. Nejsem schopen v této chvíli hodnotit ani negativně, ani pozitivně. Uvidíme, jak se bude vytvářet diskuze ve světě, kterou Amerika jistě bude chtít lídrovat. Globální mocnosti, jakými jsou Rusové, Čína... bude záležet na vyjednávání. To s sebou ponese i hospodářské prostředí a od toho se to může odvíjet. Bohužel Evropa měla ambice stát se globálním hráčem, lídři Evropy ale vypadali, že jsou jenom globálními satelity a nikoliv globálními hráči. Takže z hlediska Evropy to bude myslím velice složité, aby našli vztah k nové americké politice a našli hlavně své místo v globální politice. Do této chvíle to byly spíš satelity clintonovsko-obamovské politiky. Víc bych řekl clintonovské politiky, protože pan Obama nebyl velkým hráčem světové politiky, to spíš byla administrativa kolem něho. A to byla ta chyba.

Když mluvíme o Obamovi, jak celkově hodnotíte jeho působení jako prezidenta. Co udělal dobře, co ne?

Z hlediska přístupu v sociálních věcech a ve zdravotnictví mu jistě nelze upřít snahu věci řešit. Myslím, že v tomto to bude mít Trump složité, aby na to navázal, nebo našel lepší model. Ale z hlediska zahraniční politiky a vlivu Spojených států si myslím, že Barack Obama patřil k těm horším prezidentům, že klíčovou roli hrála spíše jeho administrativa než on.

Donald Trump také zmínil, že chce spolu s ostatními národy vyhladit z povrchu světa radikální islámský terorismus. Myslíte si, že je to reálné a co je vůbec možné pro to udělat?

Já se domnívám, že to splnitelné do velké míry je. Samozřejmě nelze vyloučit, že se vždy nenajde nějaký šílenec, který v rámci náboženského fanatismu udělá problém. Ale systémově se domnívám, že může pragmatická politika Spojených států udělat mnoho. Hodně se mluví o e-mailech, které unikly z demokratické strany a od paní Clintonové. O těch se mluví, kdo je vytáhl, ale už málo se mluví o tom, jaký měly obsah. A ony měly často obsah velice kontroverzní ve vztahu právě k této otázce, k financování, spolupráci s různými zeměmi, které podporovaly muslimské bratrstvo. Ta situace je velice zapeklitá a zdá se, že v ní demokratičtí politici jako je paní Clintonová a spol. hráli významnou roli. Předpokládám, že pragmatik Trump nechce tuto věc hrát a že sklapla klec. Věřím tomu, chci tomu věřit, že sklapla klec v této politické hře. Takže myslím si, že ano, může to mít významný vliv právě na extrémní pohyb muslimského radikalismu.

A jak tedy ohledně toho vnímáte takzvanou uprchlickou krizi, jak se může tento rok vyvíjet?

To samozřejmě souvisí s předchozí otázkou. Uprchlická krize je důsledek politiky, kterou jsme mohli sledovat. To znamená přímé či nepřímé angažmá Spojených států v Arabském jaru, následně postoje ve vztahu k Libyi, způsob, jakým americká politika ovlivnila země, ze kterých především radikalismus a uprchlická krize začaly přetékat do světa, do Evropy. Uvidíme, jak se bude vyvíjet diskuze mezi globálními mocnostmi. Podle toho se bude odvíjet samozřejmě situace v Sýrii, řešení stabilizace Sýrie, následně Libye a Iráku. Myslím si, že svítá na lepší časy. Pakliže vezmeme v potaz to, co se odvíjelo v diskuzích před volbami - jak Trump přistupoval k Rusku, Číně a k dalším věcem. Domnívám se tedy, že dojde v nějakém čase ke zmírnění uprchlické krize. Samozřejmě to je pro Evropu k řešení. Ale nebude to otázka několika měsíců. Když se podíváte na nervozitu, která vzniká třeba na Kosovu, v Bosně...., tak ta je oprávněná. Věřím, že nový americký prezident se postaví o 100 procent jinak, než byla předchozí administrativa v těchto věcech.

Když se podíváme k nám, jaká je současná situace v ČSSD, jaká panuje nálada před sjezdem?

Sociální demokracie si uvědomuje složitost situace, ve které se nachází. Intenzivně hledá, jak se k tomu v této chvíli postavit. Naším problémem je srozumitelnost politiky. To je problém i evropské sociální demokracie. Evropská levice, sociální demokracie musí najít sama sebe. My jsme se příliš upnuli na marginálie. Na postoje menšin, gayů a podobně a hodně nám utekl podstatný problém, to znamená zaměřit se na věci, které se týkají masy. Těch lidí, kteří tvoří HDP, to znamená zaměstnanců, důchodců. Tvorba progresivního zdanění, vytváření podmínek, abychom těmto lidem mohli naplnit očekávání. Měli bychom se vrátit ke kořenům sociálně demokratické politiky. Vyhranit se levicově - to znamená vytvořit podmínky pro progresivní zdanění, zdanění korporací a růst minimální mzdy. V době, kdy nám rostou tři a půl procenta HDP, kdy přibývají do státní kasy miliardy, nemůžeme čekat na to, že budeme po pětistovce, třístovkách zvyšovat minimální mzdu. Myslím si, že je potřeba kráčet rychleji k evropskému standardu. Například Slovinsko má minimální mzdu kolem 22 tisíc korun a my k těmto penězům musíme kráčet rychleji, a to jak v minimální mzdě, tak v důchodech a vytváření toho, aby byl konec levné práce. Musíme usilovat o velmi razantní změnu v této politice. Musíme dát lidem naději, že pokud bude sociální demokracie zvolena, tak jejich životní standard se bude razantně zvedat. A tím se bude zvedat i ekonomika, protože spotřební koš musí někdo platit. A já jsem přesvědčený, že čeští důchodci utrácejí své české důchody i v českých obchodech. Určitě to ekonomice také pomůže a vytvoří to pozitivní obraz levicové politiky.

Co říkáte na malé organizace, které dost radikálně vystupují proti tomu, aby byl Bohuslav Sobotka dále předsedou ČSSD?

Já jsem v tuto chvíli nastínil, jakou si představuji politiku sociální demokracie, a k tomu musíme najít i odpovídající politiky a to si myslím, že je platforma uvnitř sociální demokracie. My bychom neměli zatěžovat veřejnost tím, jak se vlastně díváme sami na sebe. Pojďme říkat, co chceme dělat a k tomu přiřaďme odpovídající lidi, kteří mluví srozumitelně, veřejnost jim rozumí... Takže to je diskuze dovnitř sociální demokracie, na sněm a já jsem přesvědčen, že najdeme cestu a budeme se tím zabývat. Nechtěl bych to řešit přes média.

Jak vidíte podporu ČSSD Miloše Zemana, pokud bude znovu kandidovat na prezidenta?

Jsem přesvědčen, že sociální demokracie má dát jasně najevo ještě před sjezdem, že je připravena podpořit Miloše Zemana a že nebude stavět žádného kandidáta. V této chvíli nemáme kandidáta, který by mohl konkurovat Miloši Zemanovi. Byl zvolen dvěma miliony 700 tisíci lidmi a jsem přesvědčen, že ze dvou třetin někdejšími voliči sociální demokracie. Že dvě třetiny sociálně demokratických členů vidí Miloše Zemana jako svého kandidáta? Vnímají ho tak.