Co budete dělat dnes o půlnoci?

Dnes mám celou řadu akcí. Takže o půlnoci budu možná ještě na cestě domů.

KDU-ČSL oznámila tento týden zrušení koalice se STAN. Co bude dál?

My počkáme na příští týden, kdy tu naši nabídku musí projednat STAN. Když ji nepřijme, tak KDU-ČSL půjde do voleb sama. Když ji přijme, tak půjdeme do voleb společně, tak jak byly dohodnuté kandidátky. To znamená, že oni budou mít šest lídrů v šesti krajích ze čtrnácti, plus samozřejmě další lidi na kandidátkách. Takže se vlastně z pohledu té dohody, kolik lidí a na jakých místech bude kandidovat, vůbec nic nemění.

A jak hnutí STAN reagovalo na toto rozhodnutí?

Nevím. Já jsem s nimi nemluvil osobně. Četl jsem jen reakce v médiích, které jste četli také.

Předseda STAN Petr Gazdík řekl: „My jsme ale nadále připraveni koaliční smlouvu dodržet a nabídnout voličům koalici KDU-ČSL a STAN jako sílu, která chce hájit svobody a demokracii v této zemi.“ Co na to říct?

Myslím, že svoboda a demokracie v této zemi není sice dokonalá, ale rozhodně tady je. A samozřejmě je potřeba usilovat o ni dál. Ale hájit svobodu a demokracii v naší zemi bude úplně stejně jak koalice, tak společná kandidátka KDU-ČSL a STAN. Občan určitě nepozná, jestli svobodu a demokracii hájí koalice KDU-ČSL a STAN nebo KDU-ČSL a STAN bez koalice.

Vyjádřil se i Vít Rakušan. Řekl: “Smyslem koalice je především nabídnout voličům sílu a odvahu. Odvahu udržet polistopadové hodnoty, odvahu, že společně můžeme dosáhnout ne deseti, ale dvanácti až patnácti procent. Výzva KDU-ČSL zásadně mění situaci a dostává ji do stavu, před kterým jsme koaličního partnera varovali.“ Co na jeho slova říkáte?

Já si myslím, že to je jenom jejich přesvědčení, že občan dokáže vnímat koalici a nekoalici. Občan vidí, že na kandidátce jsou napsaní určití lidé, kteří kandidují za STAN a KDU a už mu nesejde na tom, zda se jedná nebo nejedná o koalici, s tím žádné polistopadové hodnoty nesouvisí, to jsou věty navíc. Jsou to stejní lidé a budou dělat stejnou práci, jestli jsou v koalice nebo ne. Já chápu, že STAN, který má podporu jedno až dvě procenta a do Parlamentu se sám s největší pravděpodobností nedostane, tak vlastně do žádného rizika nejde. Dokonce se nabízí otázka, jestli za tím není nějaký úmysl. Abychom se společně potopili. Takový ten sebevražedný krok. Ale to doufám ne…

Jak se ukázalo, tak doposud STAN a bohužel ani KDU nepředvedli nic, co by voliče opravdu ohromilo. A já si myslím, že zásadně zhoubná myšlenka je, že nějaké významné promile voličů dokáže vnímat jako heroický čin, že někdo jde v koalici. Protože to pro voliče nemá vůbec žádný smysl. Volič chce, aby ti, kteří kandidují, byli věrohodní, mimo jiné i proto, že už mají nějakou historii, on je zná a může jim věřit. A věří, že oni udělají pro něj dobrou práci v Parlamentu, případně pak ve vládě… A jestli je to koalice, nekoalice… Jak se za těch pět měsíců, od té doby, co trvá diskuze o koalici, jasně ukázalo, tak to pro voliče, zdá se, nemá žádný význam.