Jak se díváte na sílící migraci? Německo očekává letos rekordní počty uchazečů o azyl – až osm set tisíc.
Vidím to celkem jednoznačně: jsem přesvědčen, že mnohým lidem z Afriky, Sýrie, z celého světa se musí pomoci, ale tady hrozí, že sem půjdou miliony lidí a my politici, musíme lidem říci, jaký počet jsme schopni nejen přijmout a ubytovat, ale hlavně zaměstnat, připravit program tak, aby normálně pracovali, začlenili se do společnosti. Když tohle lidem politici řeknou, myslím, že tady strach z migrace nebude. Určitě Evropa nemá neomezenou možnost přijmout padesát milionů lidí nebo sto milionů lidí a musí také vědět, koho chce přijímat. Takže první, co musí politici říci, kolik lidí jsou státy schopny zaměstnat, aby se integrovali do společnosti, a pouze tento počet můžeme vzít. Protože takové lidi, kteří nebudou pracovat a budou si obstarávat peníze jinak, tady nepotřebujeme. Ve chvíli, kdy to nevíme, musíme jim jako Evropa, která má půl miliardy lidí a velkou ekonomickou a vojenskou sílu, vytvořit zázemí například v Africe, abychom je na nějakém území chránili před tím, že by je tam zabíjeli, ale určitě je nemůžeme vzít sem, když nevíme, co s nimi tady.
Má už podle vás Evropa nebo Česká republika nějakou koncepci, kolik lidí je schopna tímto způsobem začlenit do společnosti?
Jsem přesvědčen, že tu koncepci nemá vůbec nikdo, protože ji nikdo nepředstavil. Nejdřív se mluvilo o tom, že přijmeme dvanáct set nebo třináct set uprchlíků, ale měli bychom nejprve říci, co ti lidé budou dělat, jak je zaměstnáme. Měli bychom přijmout lidi, kteří splňují podmínky pro udělení azylu, tedy ty, kteří nepatří k Islámskému státu, nemají na něj vazby. Myslím si, že když někdo utíká a přesně ví, že v žádném jiném demokratickém státě, jako je Česká republika, Slovensko nebo Rakousko, být nechce, ale že všichni chtějí do Německa, tak to asi nebudou lidé, kterým někdo usiluje o život. Důvody, kvůli nimž utíkají, nejsou zřejmě tak hodné zřetele.
Souhlasíte s názorem, že právě fakt, že všichni uprchlíci chtějí za každou cenu do Německa, ukazuje, že jde hlavně o problém Německa, jeho vstřícnosti k azylantům, jeho velkorysé azylové a sociální politiky? Německá kancléřka otevřela hranice pro všechny Syřany, čímž podle některých odborníků podnítila jen další migraci. A teď Německo své hranice uzavírá.
Myslím, že to není jen problém Německa. Ale určitě je to problém sociální politiky, kdy ta sociální síť v Německu je taková, že lidi láká. Je to věcí každého státu, ale přesto jsem přesvědčen, že obecně by všude mělo platit, u nás i jinde, že pomáhat se má tomu, kdo se sám ještě nějak přičiní. To znamená, že sociální dávky na děti by měli dostávat jen rodiny, kde aspoň jeden z rodičů pracuje. I za životní minimum by měl každý něco odpracovat společnosti při jakékoli činnosti, kterou mu společnosti určí. Protože když to tak není, tak to samozřejmě mnohé láká. Myslel jsem si, že přijde doba, kdy Němci pochopí, že to tak nejde.
Objevují se otázky, že v některých oblastech probíhaly válečné konflikty a střety, ale tak silná vlna migrace z mnoha zemí se zvedla najednou až teď. Spekuluje se o tom, jestli je to náhoda. Co si o tom myslíte?
Jsou to dohady, nicméně je vidět, že když uprchlíci umějí pracovat s internetem, mají obyvatelé Afriky, Blízkého a Středního východu informace o tom, jak se tady žije. A kontrast životních podmínek u nich a v Evropě je tak velký, že se rozhodnou odejít za lepším životem.
Stejně tak se mnozí lidé podivují, kde berou peníze pro převaděče, mluví se o částkách několika tisíc eur, přitom v některých zemích je mzda pár dolarů týdně. Jak si to vysvětlujete?
Je to zvláštní. Nevím, jestli je pravda, že se na to skládá celá vesnice. Ale určitě je na zváženou, jestli to náhodou opravdu není tak, že někteří dostávají peníze pro to, aby sem Islámský stát dostal mladé islámské muže a měl tady základní buňky. A jestli sem přijdou stovky tisíc, možná miliony uprchlíků, může z nich vzniknout celkem velká armáda těch, kteří budou bojovat proti evropské civilizaci.
Teď se u nás objevují různé výzvy a petice na jedné straně proti nárůstu xenofobie, na druhé straně proti imigraci. Co si o tom myslíte? Podepsal byste nějakou z nich?
Vím, protože mám zkušenost s prací s Romy a současná situace s uprchlíky je velmi podobná, že je mnoho lidí, kteří chtějí jiným poradit, jak se mají chovat, ale sami tím problémem netrpí. Jsem přesvědčen, že když říkají „my přijmeme uprchlíky“, nemyslí tím, že vedle něj budou i bydlet. Celou dobu od některých lidí, a jsou jich desítky, slýchám, jak se mám chovat směrem k Romům, ale oni s nimi nikdy bydlet nechtěli a nebydleli, ani je neměli v sousedství. To znamená, že vůbec nezažili a nebyli postiženi chováním nepřizpůsobivých občanů. Syřané byli vždycky vzdělaný národ, jistě je mezi nimi mnoho vzdělaných lidí, pokud jsou to navíc křesťané, jistě se tu mohou integrovat rychle a velmi dobře. A nebude určitě problém jim tady poskytnout nový domov. Ale je mnoho těch, kteří se začlenit do společnosti nebudou umět, protože budou patřit do kategorie sociálně vyloučených, nebudou schopni se naučit řeč, nebudou chtít ani pracovat, budou chtít žít z dávek, které vidí na internetu. Pokud jde o různé výzvy, chápu například výzvu papeže, který říká, chovejme se k nim jako k lidem a pomozme jim. Ale papež není politik, jeho úkolem je, aby směřoval naše myšlení k pomoci, ale my politici musíme říci, jak zajistit, aby se to celé neobrátilo proti nám. To znamená, je-li tu výzva jakýchsi akademiků, vyzývat mohou, ale není jejich povinností to udělat. A politici to také zatím neudělali, aby řekli, kolik jich můžeme přijmout, abychom je byli schopni integrovat. Podmínka je, že to budou lidé, u nichž důvody, pro které sem přicházejí, máme prověřeny a kteří tady budou pracovat. Myslím, že o žádné jiné imigranty bychom pochopitelně neměli mít zájem.
Kritici povinných kvót upozorňovali, že v první fázi šlo o rozdělení 40 tisíc uprchlíků, ale že přijde další vlna, teď se mluví o přerozdělování dalších sto šedesáti tisíc migrantů, takže měli pravdu. Ale když vidíme, kolik se jich stále každým dnem valí do Evropy, také to určitě nebude poslední číslo. Ale mají vůbec povinné kvóty smysl, když všichni migranti chtějí do Německa? Jak bychom je tady dokázali udržet?
Myslím, že kvóty nemají valného smyslu, pokud nemají ten základ, z čeho vznikly. Jaké kvóty? Jsou to kvóty stanovené podle toho, že jednotlivé státy řekly, kolik uprchlíků mohou zaměstnat? To je z mého pohledu velmi jednoduché: pokud tady máme mít nějaké kritérium, nějaké kvóty, musíme vědět, co s nimi, kolik uprchlíků jsme schopni začlenit do společnosti. Stanovení kvót bez tohoto základu je hloupé. Jsem přesvědčen, že když budeme mít otevřenou náruč, přijdou sem skutečně statisíce dalších lidí. A dokonce naše hloupost, když budeme tohle dělat, může mít za následek, že nás tahle silnější kultura převálcuje. A oni jsou skutečně silnější civilizace, protože mají víru. Islamisté jsou schopni si mnoho odřeknout, aby se prosadili, a to je velká hrozba pro Evropu.
Myslíte si, že když nám chybí víra, nemáme takovou motivaci bojovat za naše evropské hodnoty? Je to naše nevýhoda?
Platí staré a známé: kde chybí víra, nastupuje pověra. Když vidíte v televizi, jaký prostor mají karty, horoskopy, jsem přesvědčen, že lidé jsou schopni věřit kdečemu, když opustili křesťanskou víru. To je to, co nás může zahubit, protože nemáme motivaci pro život. Egyptolog Bárta napsal krásnou knížku o zániku civilizací. Je to pořád stejné. Kdo si myslí, že jsme jiní lidé než lidé žijící před několika tisíci let v civilizacích, které zanikly, tak je hloupý, nepoučitelný, a proto musíme zaniknout. Myslím, že Evropa má ještě čas se vzpamatovat, ale toho času není moc. Na tom, jak se politici chovají, je vidět jejich bezradnost, odezírají od svých voličů, co by asi tak chtěli, a nedělají, co je potřeba. Nejistě přešlapují, protože nevědí, co udělat. A ta bezradnost se nám může samozřejmě vymstít.
Vy sám jste čelil před časem kritice z rasismu, když jste jako starosta Vsetína přestěhoval Romy z vybydleného domu z centra města do kontejnerů na periferii. Myslíte si, že mají pravdu západoevropští politici a čeští vědci, že Češi, když vystupují proti sílící vlně migrace, jsou sobečtí a xenofobní?
Jsem přesvědčen, že xenofobní národ nejsme. Pravdou je, že když jsme po druhé světové válce vystěhovali Němce, nenaučili jsme se žít s někým jiným, ale to neznamená, že jsme xenofobní. Není to xenofobie, je to obyčejný strach z podle mne naprosto podložené skutečnosti, že lidé vidí, jak jejich vláda tápe, nejen naše, ale všechny evropské vlády. Nejistota našich občanů není xenofobií. Když politici řeknou, co budeme dělat, zbaví lidi obav, a těch projevů nesnášenlivosti a těch, které jsou za hranou, bude daleko méně.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová