Před pár dny uplynuly tři roky od inaugurace Miloše Zemana českým prezidentem. Jak si vede,  řekněme, v porovnání se svými předchůdci Havlem a Klausem?

Prezident Zeman je v jiné situaci než jeho předchůdci. V době jeho výkonu funkce se politická situace ve světě výrazně zhoršila a on na ni musí reagovat. A to, že za všech okolností mluví přímo, se v dnešní době někde těžko příjímá.

Za co byste ho zkritizoval?

S prezidentem nesouhlasím například s tím, že by Česká republika nadále měla být součástí NATO. Ale respektuji jeho názory a vždy budu zastáncem toho, že o všem je potřeba hovořit a poté vybrat nejlepší řešení.

Řada médií to hraje tak, že Zeman rozděluje společnost. Připouštíte to, anebo je spíše objektivním sjednotitelem národa?

Prezident má u občanů více než 70% podporu. Takže nelze popřít fakt, že národ sjednocuje.

Lze přijmout námitku antizemanovců, že nám prezident svým počínám dělá v zahraničí ostudu?

Ostudu v zahraničí nám dělají ti lidé, kteří neustále i slovně útočí na naši hlavu státu. Prezident Zeman je v zahraničí respektovaná osobnost. Musím připomenout i to, že silnou podporu má například u německého či anglického obyvatelstva. Obyvatelé těchto dvou zmíněných zemí oceňují na prezidentovi Zemanovi, jak se staví k aktuální migrační krizi.

Na Hrad jste byl nedávno prezidentem pozván coby mladý komunista. Co si o tom pozvání myslíte? Je známo, že Zeman sice rád využival ve svém politickém působení hlasy komunistů, ale nijak velkou náklonností k Filipově straně netrpí…

Předem bych chtěl říci, že pro mne je velkou ctí, že jsem mohl  pohovořit s hlavou českého státu na Pražském hradě. Je logické, že prezident Zeman si na Hrad nebude zvát své odpůrce.

Vaše návštěva na Hradě byla využita k Zemanově kritice. Co říkáte těmto tanečkům?

Mnozí novináři se takovýmto stylem psaní sami znemožní před veřejností.

Hypoteticky: Jak by dnes vypadala Česká republika, kdyby přímou volbu prezidenta vyhrál v lednu 2013 Karel Schwarzenberg, člen Bilderbergu a obhájce všech možných zájmů, jen ne českých?

S největší pravděpodobností by byl de facto prezidentem Kalousek, který vždy využíval Karla Schwarzenberga ke svým propagandistickým účelům. A já osobně si nikdy nebudu vážit politiků, kteří jsou pouhými loutkami. Česká republika by se změnila tak, že mnozí občané, kteří by volili Schwarzenberga na Hrad, by zpytovali svědomí. Ale bylo by pozdě.

Jak by se pod jeho kuratelou proměnila samotná česká politika?

Určitě by se změnila zahraniční politika našeho státu. Republika by měla  na migrační a ukrajinskou krizi stejný názor jako například Německo.

Miloš Zeman mimořádně akcentuje spolupráci s Čínou. Vidíte v jeho postoji nějaká rizika?

Rizika vidím v těch politicích, kteří odmítají ekonomickou a obchodní spolupráci s Čínou, neboť těmto politikům asi nezáleží na ekonomické prosperitě České republiky. Čína je z ekonomického hlediska  pro Českou republiku velkým přínosem.

Oponenti mu vyčítají, že se stává čínským poskokem a nemluví o nedodržování lidských práv v Číně. Co vy na to?
 
Prezident Zeman není ničím poskokem. Někteří lidé by se měli mírnit ve verbálních projevech vůči hlavě státu. A naše hlava státu nejezdí do Číny rozdávat lekce o lidských právech. Není možné, abychom zasahovali do vnitřních záležitostí jakéhokoli státu. A to včetně Číny. Vzpomeňme na to, jak Anglie nedávno přivítala čínského prezidenta.

Není příliš riskantní nabízet Číňanům investování v České republice na stříbrném podnosu?

Opatrnost je samozřejmostí při jakémkoli obchodování.

Číňané jsou už v české sportu, bankovnictví, lázeňství i jinde. O tzv. „žlutém“ nebezpečí se mluvívalo již za první republiky. Nejde Čínanům spíše o to, aby se etablovali v politicky klíčovém středu Evropy vedle mocného Německa?

Peníze naftových velmocí už léta vládnou například anglickému fotbalu či jinému sportu. A nikomu to, zdá se, nevadí.

Nezneužívají nás Číňané prostřednitvím Zemanovy vstřícnosti? Vyvrátíte tuto námitku?

Prezident Zeman by nikdy neudělal takové rozhodnutí, které by znamenalo bezpečnostní riziko pro náš stát. S Čínou intezivně obchodují jak evropské státy, tak i USA.

Na konci března navštíví Českou republiku čínský prezident Si Ťin-pching. Je to nepochybně historická událost. V čem nám to pomůže?

Tato událost bude pozitivní v tom, že se vytvoří nová tuzemská pracovní místa a díky spolupráci s Čínou naše ekonomika posílí. A určitě tato událost posílí naší prestiž v zahraničí.

Zastáncům hesla „s Amerikou na věčné časy a nikdy jinak“ se asi bude v souvisosti s návštěvou čínského prezidenta pěnit krev. Politicky dnes bezvýznamný ex-vicepremiér Topolánkovy vlády Bursík chce čínskému prezidentovi třeba strkat pod nos plakát Havla s Dalajlámou…

Nemá cenu se zabývat neúspěšným kandidátem do Senátu za TOP 09, který vypadl v prvním kole volby.

Ministr Zaorálek nedávno šokoval prohlášením, že Rusko vozí do Evropy uprchlíky. Holedbal se i důkazy. Co to je za hru zahraničního ministra?

Ministři zahraničí EU by ale měli mít na paměti, že vinu za krizi nese i Unie, která stojí za destabilizací Lybie a Sýrie. Rusko naopak tím, že aktivně bojuje v Sýrii i proti Islámskému státu, přispělo k příměří mezi syrskými vládními silami a povstalci, kteří jsou ve spojenectví s Islámským státem. Ministr žádné důkazy o svém trvzení nepředložil.

Migrace sice Českou republiku přímo nezasahuje, ale hrozbou pro ni nepochybně je. Co podle vás bylo spouštěcím mechanismem migrační vlny, která trvá od loňska?

Válka v Sýrii a Lybii. Válku, kterou dlouhá léta podporovaly jak Spojené státy, tak i Evropská unie.

Je to podle vás řízený proces, nebo spontánní?

Můj osobní názor je ten, že je to řízený proces, který má za úkol destabilizovat Evropu.

Dokážete říci, zda existuje nějaké řešení migrační situace? Anebo je již teď z dlouhodobého hlediska Evropa ztracena a spáchá sebevraždu?

Řešení migrační krize existuje – ukončení válek v zemích, ze kterých takzvaní uprchlíci utíkají. Myslím, že nastal čas, aby většina migrantů, kteří se nacházejí na území Evropy, byla ihned deportována do zemí svého původu a žádní další ekonomičtí migranti nebyli vpuštěni na půdu Evropy.

Člověk se selským rozumem kroutí hlavou nad přístupem německé kancléřky Merkelové. Její vstřícnost k migrantům, v posledním období trochu mírněná pod dojmem vnitroněmeckého odporu, je na první pohled nepochopitelná. Myslím, že jste to i napsal: vydírají ji Američané?

Myslím, že ji Američané vydírají. Nevím, jestli to má spojitost s nedávnými odposlechy. Kancléřka Merkelová je podle mne i pod přímým vlivem USA.

Souvisí to s tím, že Německo je vlastně již sedmdesát let stále okupovanou zemí?

Spojené státy mají na Německo jak vojensky, tak i ekonomicky velký vliv.

Není absurdní, že se EU chce dohodnou s Tureckem, že jim budeme platit za to, že nebudou uprchlíky pouštět dále do Evropy?

EU musí s Tureckem spolupracovat, ale nesmí se jím nechat vydírat. Je evidentní, že Turecko čím dál tím více stupňuje své požadavky a EU je vůči těmto požadavkům zatím bezmocná.

Turci více či méně usilují o to, aby se stali členy Evropské unie. Pokládáte jejich případné členství za riziko a proč?

Za riziko pokládám už jen to, že by byla zrušena víza pro Turky. Pravděpodobně miliony Turků by Evropu zaplavily, což by v dnešní situaci ničemu neprospělo.

Sankce proti Rusku stále trvají. Už zesnulá expremiérka Británie Thatcherová v osmdesátých letech prohlásila, že není možné, aby jedna země vlastnila území s tolika hospodářskými zdroji. Nepřešly tedy Západ choutky Rusko rozkouskovat a dobýt?

Pro Západ bylo Rusko vždy nepřítelem. A platí to bohužel i dnes. Válka snad nepřichází v úvahu. To by byl konec. Ale je otázka, kam až situace může dojít.
Koho poškozují sankce víc? Západ či Rusko? Obě dvě strany poškozují. Ekonomické sankce k ničemu nevedou a proto musí být zrušeny. Stupňování napětí nikomu neprospěje. A vždy na to doplácí obyvatelé zmíněných regionů.

Rusko je dnes vojensky mimořádně silné. Ukázalo to v Sýrii. Po pár měsících tam Rusové dokázali změnit poměr sil tak, že se již vedou mírové rozhovory a prezident Asad posílil. Západ se na to tváří dosti kysele. Byla mu tedy občanská válka v Sýrii milejší?

Není tajemstvím, že USA spolupracovaly se syrskými povstalci, kteří byli napojeni i na Islámský stát. A samozřejmě válka v Sýrii posloužila Spojeným státům tím, že se například z této země valí takzvaní uprchlíci, kteří destabilizují Evropu. Válka například hýbe s cenami ropy, což někomu může vyhovovat.

Nedávno zesnulý Miloslav Ransdorf o situaci na Ukrajině říkal, že to je zamrzlý konflikt, ale jeho tání bude nebezpečné. Jak nahlížíte na ukrajinskou katastrofu, byť je tam v tuto chvíli klid?

Tamní politická scéna je v naprosto chaotickém stavu. Na Ukrajině bude klid, až tamní oligarchové nebudou profitovat z lokálních bojů proti těm, kteří nesouhlasí s kyjevskou vládou.

Myslíte, že problém tzv. Novoruska může být rozřešen smírně, anebo to bude na dlouhá léta něco podobného, jako je již čtvrt století v Podněstří?

Příkláněl bych se k druhé variantě. Rád bych se mýlil.

Jak hodnotíte Ameriku po válkách v Jugoslávii, Iráku či Afganistánu? Její rozkladné působení zažila i Lybie či Sýrie, vývoz demokracie se oděl do hávu bomb a vraždění…

Vývoz demokracie se poslední dobou mění spíše v ovlivňování místní situace jakýmkoli způsobem. A to vše v zájmu Spojených států.

Česká republika je strategickým partnerem USA. Podporujete tento fakt?

Je pravda, že Česko je strategickým partnerem USA. Na druhou stranu musíme udržovat normální vztahy jak s USA, tak i například s Ruskem.

Jsme v NATO. Pamatuji se, když jsme do tohoto paktu vstupovali, tak se na konci roku 1998 senátor Jan Kavan velmi vehementně dotazoval, zda bude možné z něho případně vystoupit. Měli bychom usilovat o opuštění Aliance?

Jestliže se Aliance změní z obranné na útočnou, tak určitě.

Podporujete smlouvu TTIP? Pokud ne, tak proč?

Smlouva TTIP zásadním směrem poškodí evropskou ekonomiku.

Jste členem KSČM. Tu čeká zanedlouho stranický sjezd. Kdo trochu zná dějiny KSČ, tak si může myslet, že současné vedení v čele s Vojtěchem Filipem připomíná Jílkovu stranu z dvacátých let minulého století. Vám nevadí, že jste očividně součástí establishmentu a poslaneckému klubu KSČM se s humorem říká „spokojené eseróčko“?

Je otázkou, kteří lidé takto nazývají KSČM. Já to určitě tak nevidím.

Vojtěch Filip je předsedou více než deset let. Mělo by se v KSČM přepřahat?

O budoucí podobě strany rozhodnou delegáti s právem hlasovacím na květnovém sjezdu. Vojtěch Filip  je i v Poslanecké sněmovně respektovanou osobností. KSČM na  sjezdu musí vyslat pozitivní signál ke svým voličům. Je otázkou, jak.

Už v roce 1999 velká analýza, kterou předložil tehdejší předseda Miroslav Grebeníček prognózovala, že strana bude u exekutivní moci nejpozději v roce 2010. To je vzdálená vize. Za jakých okolností si dovedete představit účast komunistů na vládě?

Vše záleží na voličích. Ano, dokážu si představit komunisty ve vládě. Položme si otázku, proč by komunisté nemohli být ve vládě, když by to například stabilizovalo politickou scénu?

Očekáváte hluboký propad ČSSD v příštích sněmovních volbách?

Nadcházející krajské volby otestují ČSSD, jak si vede ve vládě. Určitý propad samozřejmě očekávám. A nejen u sociální demokracie.

Obáváte se případě vítězství Andreje Babiše toho, že Česká republika může směřovat ke korporativnímu státu?

Doufám, že náš systém je nastavený tak, že republiku nemůže ovládnout jeden člověk.

Je svět obecně na prahu sociální revoluce?

Svět je v jakémsi zlomovém bodu. Je otázkou, které události mohou tento stav ovlivnit.