Momentálně je aktuálním tématem migrační krize působení neziskových organizací u břehů Itálie. Ty loví migranty z vody, případně si je přebírají přímo od pašeráků. Italská policie s nimi chtěla uzavřít po dobrém dohodu, že bude vstupovat na jejich lodě. Neziskovky, častokrát mezinárodně financované, to odmítly podepsat, protože by potom imigrantů přeplavily méně. Jak vnímáte jejich rozhodnutí?

Jako neziskové organizace jsou placené pravděpodobně z našich evropských daní, přeneseně jsou to všechno peníze daňových poplatníků Evropy. Jestli je evropská legislativa taková, že nedovoluje pouštět na kontrolu lodí pohraničí stráž, tak tomu nerozumím. V tom případě ani snad nepotřebujeme policii, jestliže nemá ani pravomoci kontrolovat. Pak nemáme ani hranice a špatně je schengenský prostor.

Někdejší náčelník české armády Jiří Šedivý jejich činnost označuje za kriminální a vyzývá k zásahu proti nim. Italská armáda se uchyluje k tvrzením, že jejich lodě prostě vyžene. Zastánci migrace zase tvrdí, že tito lidé utíkají před válkou, hladem a jinými nepříznivými podmínkami, a proto mají právo přijít do Evropy. Jde možná o kritický bod toho, čemu říkáme migrační krize. V Africe čekají miliony dalších lidí. Co dělat?

Myslím, že právo vyžadovat někam vstup je podřazené právu obyvatel kontrolovat a rozhodovat, kdo na území Evropy a našeho státu bude vstupovat. Není možné, aby každý měl právo vstoupit, kam se mu zlíbí. Nevím, jak by se líbilo šéfovi Evropské unie, kdybych se chtěl nastěhovat do jeho vily, protože mám malý byt. My máme právo rozhodovat a oni nemají právo vstupovat na naše území jen proto, že se nemají dobře. My v Evropě jsme se také nemívali dobře a museli jsme si to ve druhé světové válce vybojovat. Teď máme mír, který trvá dlouho, zaplať Bůh, ale ten pořádek jsme si museli udělat sami a ani za ně to nikdo neudělá. Neříkám, že bychom jim neměli pomáhat, ale v rámci možností. Spíše bych pomáhal tam, kde problém vzniká a kde je to potřeba. K humanitární pomoci prostředky i schopnosti máme a diplomacie je tvořena i naší evropskou převahou, jak finanční, tak technologickou a vojenskou. Měli bychom pomáhat v Libyi, Somálsku a na dalších místech, kde potíže vznikají. Austrálie už tohle dokázala vyřešit.