Se stále neustupující uprchlickým přílivem se objevil alarmující dokument německých tajných služeb, který varuje, že „integrace tak velké skupiny není možná“ a pokud větší množství lidí přestane dodržovat zákony, upadne Německo kvůli politice Merkelové do chaosu. Přistěhovaleckou politikou se vyrábí extremisté a lidé se radikalizují, uvádí také dokument. Co k tomu říci? Máme se obávat chaosu a růstu extremismu nebo lze čekat, že kancléřka přehodnotí svůj postoj?

Já jsem přesvědčen, že tato migrační vlna představuje grandiózní bezpečnostní riziko pro celou Evropu, celou EU včetně České republiky. Postup některých zemí včetně Německa považuji za chybný. Na druhé straně bych chtěl zdůraznit, že svým způsobem to bylo něco, co třeba v tenise bývá označováno jako vynucená chyba. Jsem přesvědčen, že špičky německé vlády v čele s kancléřkou Merkelovou se musely vyděsit té odpudivé snadnosti, s jakou se v době řešení řecké krize objevily fotomontáže čelních německých státníků v nacistických uniformách. I seriózní anglosaská média psala najednou znovu o krutém Německu a podobně.

Ta odpudivá snadnost, se kterou byly vytaženy půl století staré resentimenty vůči německému národu, přestože drtivá většina současných Němců s tou minulostí nemá nic společného, podle mého názoru přivedla politiky včetně kancléřky Merkelové k tomu, že chtěli ukázat vstřícnější tvář, chtěli ukázat, že tady není kruté Německo. Bohužel to učinili velmi nešťastným způsobem. Já jsem přesvědčený, že kancléřka Merkelová bude muset přehodnotit svou politiku a podle informací, které jsou dostupné, se tak už částečně děje. Dříve nebo později se oficiální politika německé vlády musí v podstatě shodovat s tím, co žádá jedna z vládních stran, tedy bavorská CSU, která jediná si zachovala chladnou hlavu a možná i díky tomu, že je sama vystavena největší zátěži ze všech německých zemí.

Tato migrační vlna je obrovským nebezpečím, považuji postup institucí EU a některých členských států třeba ve vztahu k Maďarsku za nesmírně nešťastný, protože Maďarsko bylo tou zemí EU, která důsledně trvala na pravidlech a přece podstata, proč například já jsem stál za Německem v době řešení řecké krize, bylo, že Německo pouze chtělo, aby se dodržovala pravidla. Tady najednou Maďarsko v době migrační krize, které dodrželo pravidla, tak se stalo terčem nevybíravé, brutální a odpudivé kritiky, kterou je možné jednoznačně označit za nezaslouženou.

Pevně věřím, že postupně zavládne racionalita. Je evidentní, že Evropa není schopna přijmout migranty, kteří se sem doslova valí a kdy za touto vlnou bude následovat i další, která bude motivována zcelováním rodin, protože je evidentní, že drtivá většina žadatelů o azyl má ekonomické důvody. Nechci tím, říci, že bychom se měli nějak zatvrdit, přijít o soucit, ale není možné nemít soucit s námi samými, s námi Čechy, Slováky, Maďary, Němci, Brity a se všemi a činit kroky, které by ohrožovaly naše hodnoty a soudržnost našich společností.

Poté, co německá kancléřka de facto pozvala všechny Syřany, což vedlo i k tomu, že najednou Syřany byli i ti, co neuměli arabsky, se objevily spekulativní teorie, proč to vůbec Merkelová udělala. Kromě naivního chybného rozhodnutí například Erik Best mluvil o záměru kvůli tomu, aby došlo k přijetí povinného stálého mechanismu na přerozdělování migrantů. Co vy si o tom myslíte? A jakým způsobem je možné přijetí stálého mechanismu zabránit?

V prvé řadě opravdu nastal jev, kdy řečeno bonmoticky se Sýrie stala nejlidnatější zemí světa po tomto pozvání a v počtu potenciálních obyvatel předstihla i Čínu, protože si docela dovedu představit, že po světě jsou stamiliony lidí, kteří by se rádi usídlili v západní Evropě včetně Německa. Čili z tohoto pohledu to bylo skutečně velmi chybné prohlášení. Za další, považuji za vyloučené, aby byl zaveden nějaký mechanismus přerozdělování, protože by to v prvé řadě znamenalo, že se naprosto sjednotí pravidla azylového řízení, ale musely by se také sjednotit sociální systémy. Přece důvod, proč se tato uprchlická vlna hrne například do Německa nebo Švédska a to dlouhodobě, nemluvím jenom o aktuální situaci, je mimo jiné ve velkoryse nebo rozmařile nastaveném systému, který vůbec nemotivuje k tomu, aby se tito lidé integrovali do společnosti, aby se integrovali do trhu práce, kde jejich životní úroveň díky sociálním dávkám může několikanásobně převažovat jejich životní úroveň v mateřských zemích. Takže nad tím, proč se tito uprchlíci hrnou do Německa, by se měla zamyslet německá spolková reprezentace. Zda náhodou jedním z důvodů není i to, že mají příliš velkorysý sociální systém, který prostě neodpovídá stávající situaci a rozpočtovým možnostem Německa.

Co se týče těchto věcí, musím na druhou stranu říci, že bychom měli velmi pozorně vnímat i situaci blízkovýchodních křesťanských komunit i lidi, kteří skutečně objektivně mohou přijít o život, a nemělo by to vést k tomu, že totálně zamezíme právu na azyl, to musí nadále existovat. Ale když vidíme ty hrubé chyby některých členských zemí EU ve velkorysém sociálním a azylovém systému, neintegraci jejich muslimských komunit do majoritních společností, na čemž si vylámaly zuby a nabili nos, tak nás nemůžou nutit, abychom si my ten nos nabili také. Současně ale tvrdím, že při krizovosti této situace bychom neměli sklouznut i v obavách před islámským terorismem k primitivní islamofobii. Přesto jak jsem řekl, považuji současnou situaci za grandiózní bezpečnostní riziko, které může vést k rozleptání společnosti v rámci jednotlivých členských zemí EU. Chci ale říci, že je tady více než miliarda muslimů, z níž drtivá většina jsou pokojní lidé, byť velmi často mají nastavený jiný systém hodnot než my, ale to je přirozené. Jsme jiní i v běžném životě, žijeme rodiny vedle sebe a ne všichni máme za pevné, že v neděli ve dvanáct hodin musíme obědvat vepřo, knedlo, zelo, ale lišíme se. Takže i v tom velkém domě jménem planeta Země, se prostě budeme muset naučit žít vedle sebe, respektovat vzájemně svůj systém hodnot a vzájemně si ho nevnucovat. Musíme žít ve vzájemném respektu a já chci říci, že je zájmem Západu včetně zájmu EU, aby se stabilní státy Blízkého a Středního východu jako Jordánsko, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty, Kuvajt a podobně, zůstaly i v tom zahraničně-bezpečnostním hledisku blízkými spojenci Západu. Máme hledat spíše to, co nás s nimi spojuje než to, co nás s nimi rozděluje, protože Blízký a Střední východ a severní Afriky jsou příliš blízko Evropy a jakýkoli velký bezpečnostní problém, který se tam objeví, pro nás může představovat bezprostřední bezpečnostní riziko a bez spolupráce s těmito státy, ale i státy severní Afriky jako je Egypt a Maroko, nejsme schopni tato bezpečnostní rizika zvládnout. Konec konců případ v podstatě rozpadlé Libye je podle mého výmluvný. Za strašnou chybu bych považoval, kdybychom sklouzli ke skutečné islamofobii. A teď možná něco, co jde proti současnému proudu, ale islám byl a je úctyhodným náboženstvím, které upřímně vyznává řada lidí, kteří nám nechtějí podřezávat krky, válčit s námi nebo nám vnucovat pojetí práva šaría. Země jako Saudská Arábie nebo Spojené arabské emiráty a další jsou našimi přirozenými partnery na zahraničněpolitické scéně. Islám si zaslouží respekt, ale tam, kde je. Zrovna tak bychom se měli naučit žít podle systému „já pán, ty pán“ a znovu opakuji, že ta velká bezpečnostní rizika bez úzké spolupráce s těmito státy nebudeme schopni vyřešit, ale naše úsilí by skutečně mělo být vedeno tím, že budeme nalézat to, co nás spojuje a ne to, co nás rozděluje. Najít to, co nás rozděluje je i v normálních mezilidských vztazích vždycky snadnější než to, co nás spojuje. Takže dejme si tu práci a nesnažme se s vaničkou vylít i dítě z obav před migrační vlnou, před islámským terorismem. Nevylívejme s vaničkou i dítě z nějaké islamofobie, protože je to víra, která si zaslouží svůj respekt. Je tady i přínos ke světové kultuře v oblasti medicíny, astronomie a matematiky. Nezapomínejme, že my všichni používáme arabské číslice.

Myslíte, že bychom mezi tyto významné spojence měli řadit i Saudskou Arábii, která bývá terčem silné kritiky kvůli mnohdy hrubému porušování práv žen, menšin apod.? Prezident Zeman nedávno vyprávěl příhodu ministra Zaorálka, který když přijel do Rijádu, řekli mu, že pokud by dorazil o dvě hodiny dřív, mohl na náměstí vidět popravu stětím. On se prý dotázal, zda popravují i ženy a dostalo se mu negativní odpovědi, že ženy kamenují za městem… Patří skutečně Saudská Arábie do stejné řady plnohodnotných spojenců jako jiné arabské země?

Jednoznačně bych řekl, že ano. To, že máme v celé řadě věcí počínaje lidskými právy a konče trestem smrti jiný pohled… A já tady nechci diskutovat o tom, zda je humánnější usmrcení stětím nebo tím, že vám elektrickým proudem uškvaří mozek a kardiovaskulární systém, jako se to děje třeba ve Spojených státech, anebo vás tam po požití drogy v podstatě udusí. Co z toho je tzv. humánnější způsob zabití z rukou státu? Přesto nepřerušujeme diplomatické spojenecké styky se Spojenými státy. Ba naopak řada z nás patří mezi silné zastánce transatlantické vazby, jako jsem například já. Čili znovu opakuji, hledejme to, co nás spojuje. Máme celou řadu společných zájmů. Státy, které mají jinak nastavený hodnotový systém, než my zase jinak pohlíží na náš hodnotový systém, na rozpad tradiční rodiny, na obrovskou míru bezvěrectví, která tady je.

Při tom všem bychom měli uplatňovat dvě základní kritéria. Za prvé, zda ten stát je stabilní a zda jeho politika je předvídatelná a zda nepřináší chaos do mezinárodních vztahů. Z tohoto pohledu země, o kterých jsem mluvil, v čele s tou nejsilnější zemí tamního regionu Saudskou Arábií, jednoznačně tato kritéria splňují. Tudíž bychom na ně měli pohlížet jako na partnerské a v celé řadě záležitostí na spojenecké země bez ohledu, že na řadu věcí můžeme mít rozdílný názor a dokonce dramaticky rozdílný názor. To by nás nemělo vést k tomu, že budeme upřednostňovat ty věci, které nás dělí od věcí, kde máme společný zájem.

Jinými slovy řečeno se nevměšovat do vnitřních záležitostí daných zemí a spolupracovat s nimi?

Ano. Já jsem přesvědčen, že jeden ze základních principů OSN, tedy nevměšování se do vnitřních věcí, je něco, co by se mělo do mezinárodněpolitických vztahů vrátit. Pevně věřím, že doba exportu demokracie a lidských práv definitivně skončila. Máme respektovat to, že někde žijí jiné civilizace s jiným systémem hodnot, máme se učit žít vedle sebe a ne společně v jednom domě, ale vedle sebe se vzájemným respektem a hledat především to, co nás spojuje ve smyslu tam, kde máme společné zájmy, se snažme tyto společné zájmy společně hájit.

Před chvilkou jste varoval před šířením islamofobních nálad a…

Tím nechci v žádném případě lacině pražskokavárensky říkat, že lidé, kteří se bojí této migrační vlny, jsou nějací panikáři nebo xenofobové. Naopak. Obavy lidí z toho, že nás tato migrační vlna může ohrozit z hlediska naší společenské soudržnosti, jsou legitimní a naprosto oprávněné. Ti, kteří to smetávají ze stolu pod jednoduchou demagogickou propagandou salónních liberálů, by neměli těmito oprávněnými obavami lidí pohrdat. To nejsou věci, které se vzájemně vylučují. Jsou legitimní obavy a pojďme se bavit o tom, co s nimi dělat, aby se nenaplnily.