Jak vidíte budoucnost plynovodu TurkStream? Sbližování Turecka a Ruska pokračuje. Co to podle vás bude znamenat pro Ukrajinu a Evropskou unii?

Syrský prezident Asad v exkluzivním rozhovoru pro Komsomolskou pravdu z 13. října uvedl, že východisko ze syrské krize vidí ve spolupráci s Tureckem. Zřejmě totéž si myslí Vladimir Putin a proto byl ochoten zapomenout na předchozí nedorozumění a nabízí Turecku velkorysou spolupráci, jak ekonomickou, tak zejména politickou. Turecko bylo a je pro Ruskou federaci velmi citlivým místem. Jen si vzpomeňme, jak při řešení kubánské krize v roce 1962 tehdejší sovětský vůdce požadoval – jako jednu z podmínek za stažení sovětských raket z Kuby – aby USA stáhly své rakety z Turecka a Itálie, což se také stalo. Turecko je prostě takovým ruským podbřiškem bez ohledu na to, kdo vládne v Moskvě. Na druhé straně to je jistě jedním z důvodů, proč se o Turecko současně přetahuje Evropská unie, třebaže formálním důvodem je to problém běženců. Prostě Turci jsou jedním z klíčů pro dominanci v celé této oblasti a zdá se, že se snaží to plně využívat.

Situace v Sýrii se přiostřuje. Již v minulém rozhovoru jste se zmínil o tom, že přichází studená válka. Jsme k ní nyní zas o krůček blíže?

Situace se přiostřuje nejen v Sýrii. Vyjádřil se k tomu Vladimír Putin na nedávném obchodním fóru Rossia Calling. Ve svém úvodním projevu se sice věnoval čistě ekonomickým otázkám a zejména tomu, jak se Rusku daří snižovat inflaci – loni na počátku října činila 15,7 procenta, nyní je 6,4 procenta a do konce roku by měla klesnout pod šest procent. V dotazech se však brzy na ekonomiku zapomnělo a přešlo se na politická témata, především vztahy s USA. Putin si postěžoval, že se v současné době prakticky nevede žádný dialog. Američané kladou jen požadavky a trvají na tom, aby byly splněny – bez ohledu na to, že tak dialog nelze vést, zejména když se nerespektují navzájem zájmy obou zemí. Místo toho se zvyšuje protiruská rétorika. Jak řekl prezident, sice mu prý našeptávají – tu do pravého, tu do levého ucha –, ať tomu nevěnuje pozornost, pomine prezidentská kampaň a zase budeme přátelé, ale tak se politika dělat nedá. Za jiný příklad zhoršení vztahů označil incident s francouzskou diplomacií, kvůli níž zrušil svou plánovanou návštěvu Paříže, kde chtěl oficiálně otevřít ruské kulturní středisko. Problém spočíval v tom, že v Moskvě byl francouzský ministr zahraničí, aby koordinoval připravovanou rezoluci pro Radu bezpečnosti OSN, ale poté v New Yorku postupoval zcela jinak a vše svedl na Moskvu. Putin popisoval současnou situaci tak, že Rusko je obviňováno ze všech smrtelných hříchů, včetně například útoku na humanitární konvoj v Sýrii, ač skutečnosti jsou zcela jiné. A to není dobrým základem pro nějaký dialog.