Bohuslav Sobotka se vyjádřil pro rakouský deník, promluvil o Miloši Zemanovi a mimo jiné řekl: „Věřím, že po příštích prezidentských volbách budeme mít jinou hlavu státu. A pak se kultura na Hradě změní,“ co na jeho slova říkáte a jak vidíte v současné době šance Miloše Zemana na znovuzvolení? A kdo z jeho protikandidátů by ho podle vás mohl případně porazit?

Já tomu věřím také. Myslím, že potřebujeme prezidenta, který bude náš národ spojovat a také dobře reprezentovat v zahraničí. Šance na znovuzvolení Miloše Zemana klesají s tím, jak rostou šance na zvolení jeho protikandidátů. Pro mne je nejčitelnějším kandidátem profesor Drahoš, kterého osobně znám a vážím si ho. Své odborné i řídicí schopnosti dostatečně prokázal v čele Akademie věd. Znám ho jako vnímavého člověka, který umí naslouchat. Myslím, že toho kázání z Hradu už jsme si užili dost. Místo ironických poznámek by se hodilo spíše nějaké povzbuzení a laskavé slovo. Už jsme skoro zapomněli, jaké to bylo, když jsme měli svého prezidenta skutečně rádi a byli jsme na něj hrdí. Snad se to podaří změnit.

Sobotka podle informací médií chce ještě v samém závěru svého mandátu přimknout Česko blíže k EU. Konkrétně zajistit naše volné přičlenění k eurozóně, čímž dáme najevo, že stojíme o euro. Je to správný krok ve světle úvah o tom, zda máme být součástí „tvrdého jádra EU“? Robert Fico sdělil, že životním prostorem Slovenska je EU a chce být ve tvrdém jádru, i třeba na úkor spolupráce s Visegrádem…

My si moc vybírat ani nemůžeme, vždyť žijeme v srdci Evropy. Pokud chceme být respektovaným členem EU, pak musíme pro to také něco udělat, přinejmenším plnit své závazky. Pokud jsme splnili podmínky pro přijetí eura a vstupu do eurozóny, pak bychom měli vstoupit. Výhodnost přijetí eura je a bude vždy relativní. Toto sebevědomé gesto by nám umožnilo trvat na tom, aby i jiné státy plnily své závazky. Myslím, že bychom měli sledovat naše národní zájmy, i když jistě i slovenské zkušenosti je třeba brát v úvahu. A ty hovoří jednoznačně pro euro.

Teroristé znovu zaútočili, tentokrát v Barceloně. Na Deníku Referendum vyšel vzápětí komentář, podle kterého teroristé útočí schválně v místech Evropy, kde je k uprchlíkům vstřícný přístup, ne tam, kde je odmítají. A právě proto si tento humanismus musíme ponechat a vzdorovat teroristům tím, že uprchlíky budeme dále přijímat. Souhlasíte s tímto názorem?

Myslím, že je třeba zastavit pronikání ilegálních migrantů do Evropy. Přijímání uprchlíků a udělování azylu je pak v rukou členských států a platí zde jasná pravidla. Německo i další státy bohužel tato pravidla porušily. Na tom, že umožníme vznik uprchlických ghett, posílíme riziko terorismu a vliv extrémních politických stran, na tom nevidím nic humanistického. Humanistické je řešit krize přímo na místě, pomáhat lidem v nouzi, a ne je masivně přesídlovat na jiný kontinent. Proto jsem proti masovému přijímání uprchlíků.

I přes to, co psali v Deníku Referendum, vždy po takovém útoku řada lidí viní právě migranty, poukazuje na uprchlickou krizi. Ve Španělsku se v minulých měsících konaly demonstrace za přijetí uprchlíků. Jak se podle vás díky tomu, co se tam stalo, situace změní? Nenastanou nakonec po Evropě nepokoje, případně i občanská válka?

Situace je vážná, ale nepodléhejme panice a nestrašme se. Právě proto, aby se nešířila vlna extremismu, je třeba další uprchlíky v tak masovém počtu nepřijímat, a hlavně se zaměřit na eliminaci válečných konfliktů. Dnes se musí EU vypořádat s těmi uprchlíky, kteří zde jsou, některé vrátit a zbývající integrovat. Zásadně další nepřijímat. Tím ale nemyslím, že bychom neměli udělit azyl uprchlíkům, kterým hrozí například vězení z náboženských nebo politických důvodů, to jsou ale jednotlivci, a ne tisíce lidí.

Velký rozruch vyvolala policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání. Padají výzvy k jeho odstoupení z voleb. Nejen Babiš, ale i mnozí další všechno, co se kolem něj nyní děje, označují za další tvrdý předvolební boj. Co na to říkáte? A porušil podle vás Babiš skutečně zákon čerpání dotace na Čapí hnízdo?

Porušení zákona je věcí vyšetřovacích orgánů. A Babiš ovšem sám nakonec přiznal, že pro čerpání z programu EU musel udělat opatření, aby tyto prostředky mohl na Čapí hnízdo využít, to znamená, že se musel podmínkám přizpůsobit neboli je tzv. obejít. Jestli to bude uznáno jako trestné, nebo ne, je věc soudu a podrobného porovnání s pravidly pro čerpání. Mně stačí to, že pan Babiš lhal, když zpočátku tvrdil, že o Čapím hnízdě téměř nic neví, jako by se ho to ani netýkalo. Pak se před Poslaneckou sněmovnou za to omluvil, ale omluva přišla poté, co už bylo jasné, že nemluvil pravdu. Úplně stejně, jako když tvrdil, že nebude ovlivňovat obsah článků v denících, které si koupil. Skutečnost je ale jiná. Redaktoři si mohou svobodně vybrat. Pokud chtějí v jeho novinách i nadále pracovat, nemohou psát nezávisle. A také nepíší, bohužel. Ale já nechci, abychom se po volbách stali všichni zaměstnanci pana Andreje Babiše!

Babiš uvádí, že se cítí jako v 50. letech, političtí vězni proti tomuto jeho výroku protestují. ANO zpochybňuje vyšetřujícího policistu. Jak všechno tohle podle vás ovlivní výsledky blížících se voleb? A jak si vysvětlujete, že ať se kolem Andreje Babiše děje cokoliv, jeho preference u voličů to spíše posílí?

Doufám, že si všichni uvědomí, o co jde. Celé čtyři roky čelil Andrej  Babiš výčitkám o střetu zájmů, ale měl šanci přesvědčit, že mu jde o víc než o vlastní zisk. Aktuální vyšetřování je jen vyústěním celého vývoje. Ve svobodné a demokratické společnosti musím věřit, že si občané tyto věci dokážou uvědomit. Nejsme přece stádo nevolníků, které se nechá obelhat a umí už říkat jen ANO pane...

Právě odpůrci Babiše tvrdí, že je v České republice ohrožena demokracie. Je opravdu důvod se bát, že dopadneme jako Polsko či Maďarsko, kde většina společnosti podporuje Kaczyńského nebo Orbána?

Polsko i Maďarsko jsou demokratickými zeměmi, nebojím se o ně. Jen dokazují to, že svoboda a demokracie nejsou zadarmo, že my, občané, je musíme sami hlídat, protože pokušení moci a vlády jedné strany a jednoho vládce je velké a nepřestává. Proto se v Polsku i v Maďarsku demonstruje a ti, kteří své premiéry volili, volají po jejich odvolání, když je zklamou. Například premiér Orbán v řadě svých provokativních návrhů nakonec pod tlakem veřejnosti ustoupil.

Kněz a teolog Tomáš Halík byl osloven miliardářem Daliborem Dědkem a vyzván ke spolupráci. Nechce se přímo upínat ke konkrétní politické straně, nicméně by rád vytvořil jakousi „radu moudrých“, která by dávala podněty, náměty a myšlenky prozápadně a proevropsky orientovaným politickým stranám. Je to dobrý nápad? Je pro to Halík ten pravý?

Především si myslím, že profesor Halík ke svému vlivu nepotřebuje žádné jmenování do nějaké rady moudrých. Jeho stanoviska jsou někdy provokativní, ale vždy podnětná. Pro mne je on osobně zdrojem velké inspirace. Pokud mu budou naslouchat i další politici, bude to jen dobře. Ale jde o to, aby mu naslouchali také občané, a ti na něm mohou ocenit jeho nestrannost. Proto je důležité, aby se pro své působení cítil nezávislý. To, že je proevropský, neznamená, že se ztotožňuje s nějakou stranickou politikou. Je důležité, že jako kněz a filozof vidí smysl EU a přináší k tomu mnoho argumentů, stejně jako přináší řadu kritických připomínek. Myslím, že tak jak již funguje při vládě ČR Národní konvent, který připravuje odborná stanoviska k evropským tématům, dovedu si představit „stálou konferenci“ respektovaných osobností, které se budou k zásadním problémům vyjadřovat. Na tomto fóru by jistě hlas profesora Halíka měl být slyšet.