Určitě sledujete dění před prezidentskými volbami. Zeman, Drahoš, Horáček, Topolánek. To jsou kandidáti v čele pelotonu uchazečů o Pražský hrad. Zeman zdůrazňuje, že si Češi nesmějí nechat nic vnucovat cizinou ani médii typu ČT, Jiří Drahoš jde na Hrad „s čistým štítem“ a chce tam vrátit slušnost, Michal Horáček tvrdí, že „máme na víc“ a že úžasní čeští lidé dosáhnou lepšího života i lepší reprezentací Česka na Západě, což on prý dokáže. Mirek Topolánek bazíruje na ochraně hranic a „chce spojovat hospodu s kavárnou“. Kdo dělá nejlepší kampaň, a kdo si to naopak v poslední fázi před volbami kazí? A kdo se podle vás nejspíše dostane do druhého kola?

Přiznám se, že informace o takykandidátech příliš nemonitoruji. Mám pocit, že profesor Drahoš se v pelotonu dere dozadu. Topolánek je hrubozrnný a bez čistého štítu, ale je zkušený politik a snaží se nikoho příliš neurážet, dokonce ani prezidenta Zemana. Drahošův politický amatérismus se mimo jiné projevuje tím, že, aniž by si to zřejmě uvědomoval, úplně zbytečně napadá, uráží a naštvává lidi, aniž by tím jiné získal. Politik se tak nikdy nechová. Kde nemůže pochválit a nenásilně se vlichotit, alespoň mlčí. K čemu je politikovi dobré zveřejnění seznamu nekonformních webů – dokonce včetně vysoce čtených Parlamentních listů? K čemu je dobré se nechat vyfotografovat před bombardérem B52? Je snad nadšených příznivců NATO většina? Touží většina občanů ČR po migrantech? Atd.

Horáček je mimořádně talentovaný textař, protože je verbálně zdatný, zdatnější než „akademik“ Drahoš, ale kolika lidem dokáže imponovat jako politik, když evidentně politik není? Jeho vyjádření k migraci také nebylo právě obratné… Doktor Hilšer má problém odlišit podstatné od nepodstaného a chlubí se svým konzervatismem, aniž by chápal, že ho s ním určitě nebude sdílet nadpoloviční většina. Hannig je těžkopádný a promiňte mi psychiatrickou terminologii – zabíhavý a nevýpravný. Fischer je mnohem sebestřednější než Zeman nebo Klaus, to je ovšem to jediné, čím se s nimi může měřit. Jiřího Hynka a Vratislava Kulhánka jsem v kampani sotva zaznamenal.

Činí Miloš Zeman dobře, když tvrdí, že žádnou kampaň nedělá, a přitom jsou vyvěšeny jeho billboardy? Navíc Zeman ani nechodí do debat s protikandidáty, což zřejmě vydráždilo komentátora Bohumila Pečinku, jenž napsal o Zemanovi, že je díky tomu „sráč“. Co si o tom myslíte?

Miloš Zeman snad neřekl, že nebude dělat žádnou kampaň, tuším, že „slíbil“, že se nezúčastní diskusí s protikandidáty. Je to chytré. Proč by si měl nechat okopávat kotníky v přímém přenosu? Ať oni soutěží, kdo je antizemanovější! Zemanovy billboardy vypadají jako upoutávka na jeho knihu. Zcela záměrně ani v nich nijak nesoutěží s protikandidáty. Hraje na to, že tak posiluje svoji výlučnost. V tom s ním nikdo z protikandidátů soutěžit nemůže. Nechce se utkat s žábou a tak nemusí lézt do rybníka. Bylo by od Miloše Zemana statečné chodit do ringu s borci muší váhy?

Bohumil Pečinka nám o prezidentu Zemanovi nic neřekl, ale upozornil, že on sám je sprosťák. Tento titul se jemu podobní snaží přišít Miloši Zemanovi jen za to, že zcela přesně přeložil název vulgární ruské skupiny exhibujících mladých žen. Svojí sprosťárnou se každý zamaže. Když jsem byl malý a byl jsem babičkou přistižen, že sprostě nadávám, říkala: „Kdo to říká, ten to je, tomu se to šikuje.“

Na facebooku se objevují různé lidové animace na téma „Nevolte Zemana“, nebo že „většina kandidátů je lepší nežli Zeman“. Aktivista John Bok na konto Miloše Zemana v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz řekl, že Zeman je podlý, zbabělý, nabubřelý a arogantní. Proč si, podle vás, tolik lidí touží do Zemana kopnout? Co lidi na něm tak dráždí? Jakým prezidentem Zeman byl? Bojoval dobře za státní zájmy?

Johna Boka nebudu komentovat, on za to nemůže. Mnozí si myslí, že když někoho verbálně napadnou, že se mu tím vyrovnají. Je to chybný předpoklad. Úsudkově závislí lidé opakují to, co je jim nabízeno v médiích hlavního proudu. Kdyby na Zemana média neútočila, měl by zuřivých oponentů hrstku, kdyby ho dokonce chválila, měl by jich do čepice. Myslím, že Zeman bojuje dobře za zájmy české národní komunity. „Státní zájmy“, to je něco jiného. Kdo reprezentuje stát a za koho takový reprezentant vlastně mluví? Když ministr zahraničí Rakušák Schwarzenberg prohlásí, že cosi je nebo není v „našem zájmu“ a že Česká republika si myslí… – vyjadřuje tím „státní zájem“?

Jakým prezidentem by nejspíše byl Mirek Topolánek? John Bok, jehož jsem již zmínila, se bojí, že dnešní předseda Teplárenského sdružení České republiky Topolánek by lobboval v zájmu velkého kapitálu. Má v tomto pravdu? Vzpomeňme si ale taky na některé „aktivity“ jeho ministrů – ministryně obrany Vlasta Parkanová a letouny CASA, místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra a kauza ProMoPro, ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a jeho regulační poplatky ve zdravotnictví, Lisabonská smlouva... Co se vám osobně dnes vybaví ve spojitosti s kabinetem Mirka Topolánka?

Všichni kandidáti budou lobbovat ve prospěch velkého kapitálu a jen velký kapitál bude účinně lobbovat v jejich prospěch. Velký kapitál je vládnoucí třída. Budiž blahoslavený, kdo to nepostřehl. Ale i velký kapitál může za určitých okolností působit ve prospěch národní komunity, chcete-li „lidu“. Zájmem velkého kapitálu nemusí nutně být jen trvalá udržitelnost nízkých mezd v České republice a oslabování koruny. Topolánek mně nutně asociuje zoufalce Julínka. „Poplatky“ byly jen nejviditelnějším vrcholem „ledovce“. Rozjezd národní tragédie se aspoň protentokrát podařilo přibrzdit.

Takže si Topolánkova vláda vedla kromě jiného v otázce zdravotnictví poněkud neuměle? Mně se v souvislosti s ministrem Julínkem vybavuje ještě rušení nemocnic a vím, že koncem roku 2008 představil tzv. řízenou péči, což měl být jakýsi koncept zdravotní péče praktikovaný na pilířích amerického zdravotnictví...

Toto bych vynechal. To je totiž na samostatný rozhovor, je to složité a velmi důležité… Co vy na to?

Jakým ministrem zdravotnictví nejspíše bude čerstvý a hodně mladý Adam Vojtěch? „Budu se snažit ministerstvo zefektivnit,“ podotkl koncem roku. To ale snad chce každý nováček... Co si od něj slibujete?

Pokud jsem informován, za ministrem Vojtěchem stojí v zákrytu jeho školitel – Julínkův náměstek Hroboň. Adam Vojtěch zdravotnictví rozumět nemůže, i kdyby byl génius. Ale může si myslet, že může. Pochází z generace opovrhující zkušeností a věřící, že znalosti složitých vztahů je možné získat samostudiem a v rychlokurzu. Podobné představy měli i mládežníci před sedmdesáti lety. Akce „Mládež řídí Brno“ dopadla velmi neslavně. Hroboňovi předchůdci chtěli dokonce Ministerstvo zdravotnictví zrušit, nebo tak činili v jeho čele s tím, že problémy zdravotnictví vyřeší jeho privatizace (Rubáš). Tolik k efektivitě prozatím.

Čeká nás hlasování o důvěře vládě Andreje Babiše, následně prezidentské volby a po nich možná jednání o vzniku nové vlády Andreje Babiše, u kterých bude minimálně do dubna Miloš Zeman. Jde o přelomový čas pro český národ? A jaké řešení by bylo pro Česko nejlepší? Vláda Babiše klidně bez důvěry, menšinová vláda Babiše s důvěrou, koaliční vláda Babiše, vláda s ANO bez Babiše, vláda bez ANO, anebo předčasné volby?

Mluvit o optimálním řešení není nic jiného, než účtování bez hostinského. Za situace, jak se vyvinula, jde o to, jestli bude velkokapitál vládnout sám jako třeba na Ukrajině, nebo prostřednictvím politických stran, jak je v „demokraciích“ obvyklé. Myslím, že Babiš bude vládnout bez důvěry tak dlouho, než někomu rupnou nervy a vyvolá předčasné volby.

Opět se hojně debatuje o kauze Čapí hnízdo. Jak se smiřujete s tím, že Ministerstvo financí stále zadržuje zprávu – míním tím celou – euroúřadu proti podvodům OLAF, která může naznačit, zda Čapí hnízdo byl dotační podvod?

Dříve nebo později se dozvíme, jak moc se smí „podvádět“, či „využívat příležitosti k legálnímu obohacení“. Ta paní, která symbolizuje justici, má zavázané oči, ale ti, kteří vedou její ruku s mečem, dobře vědí, co činí. Justice je prý nezávislá, ale kariéra v justici závisí na závislých.

Právě v těchto dnech si připomínáme 25 let od rozdělení Československa. Podle Petra Pitharta náš národ v lecčems překonali Slováci, kteří se stavějí odvážněji k problémům světa i EU. Slovensko dle Pitharta překonalo krizi „mečiarismu“, přičemž nás překonání obdobné krize čeká. Může mít Pithart pravdu?

Soudím, že nás čeká překonání krize EU. Ta v krizi sice zůstane, ale jsem přesvědčen, že nemusíme být u toho. Doufám, že v tom „překonáme Slováky“.