Slavíte nějakým způsobem 28. říjen, nebo jste se zúčastnil nějaké besedy, případně demonstrace?

Na svůj dům jsem samozřejmě vyvěsil vlajku jako každoročně. Kromě toho jsem se zúčastnil demonstrace Bloku proti islámu a dalších spřátelených organizací, které probíhaly ve čtyřech městech a jsou propojeny telemostem. Já jsem krátce promluvil na shromáždění v Brně.
 

Hodně se v poslední době debatuje o tom, že bude třeba v souvislosti s migrační vlnou důrazně hájit naše kořeny a tradice. I k nám přijdou lidé, kteří mají úplně jiné tradice. 28. říjen je ideální příležitostí k zamyšlení, co vlastně tyto naše tradice jsou. Jak byste je popsal vy?

To, co nás odděluje od současné vlny kolonistů, je příslušnost k evropské kulturní tradici. A k té všichni patříme, ať chceme nebo ne. To není jen o vyvěšování vlajek, to je o každodenním životě.

Podstatné jsou tři prvky, které pocházejí z křesťanství a antiky. Soucit, svoboda a schopnost racionálně myslet. Jenom díky tomu je náš život snesitelným. Pro islámské společnosti jsou naopak svoboda, soucit i racionální myšlení poruchami, které je zapotřebí vymýtit.

Právě s obrovským náporem migrantů se mluví o islamizaci Evropy. Je to podle vás pouze strašák nebo něco, co se skutečně může stát?

Islamizace Evropy reálně hrozí. V některých zemích postoupila tak daleko, že už pravděpodobně nelze zastavit. A v některých dalších zemích ji bude možné zastavit jen za cenu občanské války.

Proto je životně důležité, abychom nezopakovali jejich chyby. Jakmile umožníme, aby islám získal určitou sílu, již není cesty zpět.

V této souvislosti upozorňuji na jednání parlamentu v tomto týdnu. V současné době to totiž vypadá, že islámská obec brzy získá právo agitovat ve věznicích a zakládat islámské základní školy. Projednávala se novela, která to měla zastavit. A strany vládní koalice vyvinuly obrovskou energii, aby tu novelu zastavily. Prostě chtějí, aby radikální muslimové mohli do věznic a mohli zakládat školy. 

Když poslanci Úsvitu - národní koalice se zmíněným návrhem přišli, hlasovali pro něj i poslanci vládních stran. Vedení vládních stran tedy „umylo hlavu“ svým poslancům a vyvolalo opravné hlasování. Napodruhé již vládní poslanci hlasovali správně proislámsky.

A jak bychom k lidem, kteří mají úplně odlišnou kulturu, měli podle vás přistupovat? Máme zdůrazňovat a prosazovat naši kulturu, nebo se prostě snažit fungovat vedle sebe se zcela odlišnými tradicemi, náboženstvím, kulturou, přístupem k životu?

To má tři aspekty. Zaprvé. Měli bychom zdůrazňovat vlastní tradici a povzbuzovat národní hrdost. Ve školách, ve státní televizi, při podpoře umění atd. Měli bychom také rázně odmítat všechny pokusy rušit tradiční svátky a oslavy, protože prý údajně mohou někoho urážet. Pokud někoho uráží pohled na jesličky, ať se odstěhuje do Saúdské Arábie.

Zadruhé. Pokud někdo žije v plném souladu s našimi zákony a většinou běžných zvyků a odlišuje se jen v tom, že neslaví Vánoce, považujme to za jeho soukromou věc.

Oproti tomu pokusy vytvořit paralelní islámskou společnost s jinými zvyky a hodnotami nesmí být tolerováno. Při každém podezření na něco takového by policie a soudy měly jednat rychle a nekompromisně.

Všimněte si, že je to přesný opak toho, co podporuje dnešní „kavárna“ a co dělá dnešní vláda.

A domníváte se, že je vůbec možné, aby se lidé, kteří mají tak odlišnou kulturu, odlišné vnímání světa, vůbec shodli a mohli vedle sebe skutečně bez problému fungovat?

Samozřejmě že to možné není. Mimo jiné proto, že kolonisté neprojevují ani nejmenší ochotu tolerovat naši kulturu a náš způsob života v naší zemi. Přicházejí, aby ji nahradili islámem. Jsou k tomu vychováni, jsou k tomu vedeni a nemůžeme od nich čekat žádný kompromis. Svoboda, soucit a rozum jsou podle nich poruchy, které je třeba odstranit.

Také se ozývají názory, že se musíme snažit migranty, kteří k nám přijdou, začlenit, jinak se nám to vymstí. Neměli by spíš oni se snažit začlenit, když mi jim poskytneme zázemí?

Tím začleněním se zpravidla myslí, že bychom jim měli poskytovat různé výhody. Nikde na světě to nefunguje a nikde na světě to fungovat nebude. Pouze na tom vydělávají profesionální „začleňovatelé“ z různých kateder, úřadů a neziskovek. Pokaždé když muslimským imigrantům vyjdeme vstříc, jen je utvrdíme v tom, že nejsme schopní odporu a že s námi mohou jednat jako s otroky.

Pokud už máme nějaké imigranty přijímat, musíme naprosto striktně požadovat, aby se oni přizpůsobili nám. Pokud to jsou muslimové, musíme striktně požadovat, aby se vzdali svého náboženství. Na světě je dost zemí, které jsou islámské, tak proč se tlačit do neislámské České republiky?

Slavíme 28. říjen, tedy den vzniku Československa, jak jste celkově spokojený s tím jaká je v současné době Česká republika? Změnila se v průběhu třeba posledních deseti let k lepšímu, nebo k horšímu?

Poměry v České republice se jednoznačně mění k horšímu. Když srovnáme situaci dnes a před deseti lety, žije se nám méně svobodně a méně bezpečně, narostly i sociální problémy. A lidé, kteří jsou za ten debakl odpovědni, se jej snaží završit, že sem navezou statisíce islámských kolonistů.

Jak se díváte na fungování Evropské unie a co říkáte na názory některých lidí, že je pro nás více zlem než dobrem – například v souvislosti s vnucováním kvót ohledně uprchlíků. Je podle vás pro nás Evropská unie přínosem, nebo ohledně toho, co se teď děje, spíše naopak.

Členství v EU nás poškodilo. Není žádná oblast, kde bychom získali. Získali jen příslušníci té společenské vrstvy, která žije z dotací a grantů. Pro naprostou většinu obyvatel výhodné není a nikdy nebylo. Jenže dnes jsme v situaci, kdy i vystoupení z EU by mohlo být vysoce riskantním podnikem.

Zůstat je špatně, vystoupit je vysoce riskantní. Pánové jako Špidla a Telička, kteří to zavinili, se nám ze svých rentiérských postů smějou.

A nenarušuje právě EU tak trochu naši národní identitu?

Ovšemže narušuje! A dělá to úmyslně. Dnešní vládnoucí třída je nadnárodní. Ti lidé spolu mluví anglicky a pohybují se po celé Evropě, častěji po celém světě. V pondělí v Praze, ve středu jednání v Bruselu, víkend v Římě, další týden akce v Londýně. Nemají vztah k žádné zemi.

To, že se někdo cítí Čechem, Francouzem, Polákem – to je pro ně jenom historický přežitek, který je podle nich třeba odstranit.

V souvislosti s debatami o naší budoucnosti v rámci EU také můžeme slyšet, že pokud nebudeme součástí většího uskupení evropských zemí, budeme jako malá země vystaveni na milost a nemilost vlivu Ruska. Jsou podle vás tyto obavy oprávněné?

Rusku? Vždyť s ním nesousedíme! Proč ne Indii a Číně. Navíc Rusko není ve stavu, že by mohlo někoho ovlivňovat. Má plné ruce práce s uhájením svých pozic.

Myslím, že dnes už je více méně jasné, že celý konflikt Evropy s Ruskem byl vyvolán uměle, aby usnadnil islamizaci Evropy.

A obecně platí, že i malé země mohou uhájit svou nezávislost, pokud k tomu mají dost odhodlání. My se musíme v první řadě zbavit představy, že je zapotřebí, abychom byli závislí na nějakém mocném spojenci. Naopak! Každý mocný spojenec dá nakonec přednost svým zájmům před našimi. Musíme s tím počítat a chovat se podle toho.

Dnešní svátek bývá tradičně spojován s osobou prezidenta republiky. Jak hodnotíte Miloše Zemana, s jakými jeho názory souhlasíte. Co se mu podle vás za dobu jeho prezidentování nejvíc povedlo a co naopak byste mu vyčetl?

Prezident Zeman si počíná skvěle a není co mu vytknout. První rok jeho prezidentování kazila jeho podpora eura, ale i té už se zřekl.

Mohu kritizovat snad jen to, že podporuje některé vládní ekonomické zákony, které jsou podle mého soudu nerozumné. A že by mohl důkladněji vybírat, komu udělí vyznamenání. Ale to nemůže zakrýt, že jedná jako skutečný státník, jako statečný a odvážný muž.

V Evropě jsou jen dvě skutečné hlavy státu – Viktor Orbán a Miloš Zeman. Všechno ostatní jsou bezvýznamní úředníčci ve službách byrokratických aparátů.

A když ho srovnáte s jeho předchůdci Václavem Klausem a Václavem Havlem?

Myslím, že Václav Klaus by dnes jednal velmi podobně jako Miloš Zeman. A buďme šťastni, že prezidentem není Václav Havel. Každý den bychom slyšeli z Hradu napomínání, že jsme špatní lidé a že nemáme právo hájit vlastní zemi a vlastní kulturu.

Když dnes vzpomínáme na Havlovo „humanitární bombardování“, nesmíme zapomínat, že šlo o válku islámu proti pravoslaví. Havel byl na straně islámu. I dnes by jistě stál na straně nepřátel západní civilizace.

Dnes si připomínáme vznik Československého státu. Jak hodnotíte to, že se v roce 1992 Československo rozdělilo. Bylo to podle vás dobře?

Jednoznačně ano. Před rozdělením byly česko-slovenské vztahy otráveny hádkami, kdo na koho doplácí. Dnes máme mnohem lepší vztahy než v dobách společného státu.

Navíc kdyby s námi bylo Slovensko propojeno, bylo by postiženo řáděním naší kolaborantské vlády. A pro nás je určitě lepší mít vedle sebe hrdé nezávislé Slováky než další eurootroky.