Počátkem tohoto týdne všechny překvapila už konkrétnější informace ze strany vedení OKD, které většinově vlastní společnost NWR, že do roku 2018 chce propustit až 50 procent zaměstnanců, což znamená asi pět tisíc lidí. Vláda i zástupci Moravskoslezského kraje se společností dlouhodobě jednají. Překvapila vás tato informace, byla v něčem nová? A proč si myslíte, že k prohlášení generálního ředitele Dale Ekmarka došlo právě nyní? Některé zasvěcené osoby tvrdí, že to má být další forma nátlaku na stát, aby poskytl tolik diskutovanou finanční pomoc OKD, tedy NWR…
Každý, kdo žije v tomto regionu, ať občan, který pracuje v OKD, nebo i politická reprezentace kraje, dlouhodobě sleduje vývoj v této společnosti. A mohu říci, že já s velkou obavou. Práce v hlubinných dolech je jak po fyzické, tak psychické stránce značně vyčerpávající a projevuje se na zdraví a délce života horníků. Sám jsem v mládí pracoval v rámci OKD a i proto jsem podpořil požadavky hornických odborů na zkrácení věku potřebného pro odchod na zasloužený odpočinek. Na můj návrh jak zastupitelstvo města Ostravy, tak i rada Moravskoslezského kraje (MSK) podpořily oprávněné požadavky směřující k urychlenému projednání příslušného zákona. Nyní k vlastní otázce. Informace, kterou podal generální ředitel Ekmark na jednání zastupitelstva města Karviné, nebyla v žádném případě signalizována na jednáních za naší účasti. Intenzivně jsme se podíleli na jednáních ve vztahu k Dolu Paskov a požadovali jsme vždy citlivé rozložení útlumu tohoto dolu tak, aby dopad propouštění zaměstnanců byl region schopen vstřebat při důsledném dodržení sociálního programu souvisejícího s tímto propouštěním. Za zásadní považujeme skutečnost, a to se týká celých OKD, že dobývací prostor i zásoby uhlí jsou ve vlastnictví státu, a tedy bez účasti a kontroly státu nelze přijímat jednostranné kroky, které by vedly k neřízenému ukončení těžby těmi, kteří získali v minulých letech z této těžby miliardové příjmy a nevytvořili dostatečné rezervy na dobu, kdy cena uhlí poklesla. Těžbu, stejně tak jako řízený útlum na tak velkém ložisku považujeme za věc veřejného zájmu i z hlediska sociálních, ale i bezpečnostních dopadů a rizik. Prohlášení pana generálního ředitele přišlo den po jednání tripartity, kde bylo opět ze strany vlády ČR deklarováno stanovisko, že OKD či NWR nemůže počítat s přímou finanční podporou státu. Ano, považuji to za nátlak ze strany generálního ředitele na orgány státu, přičemž nepochybuji, že vystoupil s vědomím vlastníků OKD či NWR. S redukcí zaměstnanců do roku 2018 o padesát procent nemůže souhlasit nikdo, kdo ví, jaký negativní dopad by to mělo na celý region.
Někteří zaměstnanci i odboráři z OKD právě kritizují vedení firmy za to, že v dřívějších dobách, kdy se těžba vyplácela, si vlastníci rozdělovali tučné dividendy namísto toho, aby si vytvářeli silnou rezervu pro krizová období. Proto teď také nemohou a možná ani nechtějí dobývat tam, kde by to vyžadovalo více nákladů, to znamená ve vzdálenějších nebo hůře přístupných slojích. Mají pravdu? Jaký na to zastáváte názor?
Mimo a nad rámec již uvedeného lze s interpretací odborářů souhlasit. Rovněž je nutno poukázat na skutečnost, že prezentované ukončení těžby uhlí v OKD je v rozporu s energetickou koncepcí státu, tedy, opakuji, vlastníka nerostného bohatství, kam uhlí bezesporu patří. Je velmi smutné a špatné, že stát dovolil vyvádět tyto tučné dividendy do zahraničí. Myslím, že by se měl z této situace poučit a přijmout zákonné opatření proti této nedobré praxi, kdy se privatizuje zisk, a ztráty jdou na bedra státu, potažmo daňových poplatníků. Není přeci normální, že z republiky odplynou ročně stovky miliard korun bez toho, aby alespoň významná část nezůstala na krytí potřeb státního rozpočtu, ze kterého se financují sociální, zdravotní, školské a další služby pro naše lidi.
Mezi horníky také kolují zvěsti o tom, že mohlo docházet i k postupnému tunelování společnosti. Vedení firmy prý pořizovalo předražené strojní vybavení od svých spřízněných partnerů ze zahraničí, které by se u nás dalo sehnat daleko laciněji, například od opavského Ostroje. Zbytečně se měly také rozprodávat důležité servisní firmy, od nichž se pak nakupovaly služby za vysoké ceny a náklady tak pořád stoupaly. Domníváte se, že k takovým záležitostem skutečně docházelo, anebo to jsou jen fámy? A když ano, šlo o záměr, anebo „jen“ o zásadní chyby managementu?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Štěpán