Pane předsedo, případ agresivních agenturních pracovníků z Rumunska na Vysočině nedávno odkryl možná mnohem větší problém. Váš ekonomický expert doc. Janíčko hovořil o tom, že firmy se dovozem cizinců s nižšími nároky snaží tlumit požadavky na růst mezd. Jakým způsobem proti tomu bojujete?

Situace je skutečně velice citlivá. Kombinuje se tady několik jevů. Vezměme třeba zmiňovaný případ na Vysočině, kde zaměstnavatel na Humpolecku usoudil, že chce i jiné pracovníky než zdejší občany a motivace k tomu může být různá. První, že pracovní sílu skutečně nemá a druhý důvod je, že chce dosáhnout co největšího rozdílu mezi náklady a výnosy. V tu chvíli do daného regionu, který má svůj životní kolorit, vstoupí úplně nový prvek, který kdyby tam žil a měl tam rodinu, asimiluje se, dojde časem k naprostému prolnutí s původními obyvateli a nic se nejspíš nestane. Ale tady jde o dovoz lidí, kteří tam jsou na práci, žijí v ubytovnách a v kombinaci s alkoholem nebo něčím jiným dojde k tomu, že na sebe entity narazí. To samozřejmě okamžitě způsobí velký neklid. Mnohdy jsou na tom agenturní pracovníci i tak, že agentury po nich chtějí různé poplatky za ubytování a další věci. Z těch lidí tak vytěží co nejvíce a to zákonitě vyvolává neklid. A když se k tomu přidá ještě nějaký fyzický útok, v tomto případě dokonce trestný čin se vším všudy, a dáme-li to do kontextu názoru společnosti ve vztahu k uprchlíkům, máme problém obrovského rozměru.

Roli v jeho řešení musí sehrát víc subjektů. Tím prvním je jednoznačně zaměstnavatel, ten tu situaci přeneseně způsobil a měl by místo pouhého využívání pracovní síly také převzít zodpovědnost. Pokud to neudělá, problém se navyšuje. Za další je důležité rychlé šetření ze strany orgánů činných v trestním řízení. Tento problém může jenom narůstat a dané firmy by měly převzít společenskou zodpovědnost.

Dodejme také to, že Česká republika je pro mnohé firmy zdrojem extrémně levné práce v kombinaci s obrovským množstvím vyvádění zisků mimo naši zemi. Jsem rád, že současná vláda po referendu o brexitu považuje otázku konvergence zejména ve mzdové oblasti za jednu z nejzávažnějších věcí a jsem rád, že i na nejbližších jednáních Evropské komise bude požadovat, aby se to stalo jedním z hlavních témat. Z tohoto pohledu určitou šanci na změnu vidím, ale na úrovni regionů se musí nepříjemným situacím předcházet. Nesmí se to dostat až do takového stavu, kterého jsme byli svědky v posledních týdnech.

Popsal jste praxi některých agentur, kteří se snaží pracovníky maximálně vytěžit. Lze a má se s tím podle vás něco dělat, nebo je zkrátka na každém člověku, zda půjde pracovat přes agenturu a přistoupí na její podmínky?