Poslední summit EU, kde se měly řešit zásadní otázky k zastavení nelegální uprchlické vlny nepřinesl ke zklamání veřejnosti i řady politiků nic konkrétního. Evropa se má dále jen opírat o plané sliby z Turecka a Řecka. Podle názorů některých médií nás tak může za pár měsíců čekat ještě větší příval běženců než vloni. Myslíte si, že by za podobné situace mohlo zasáhnout na schengenské hranici NATO, když to agentura Frontex nebude zvládat? Je reálný tento scénář?

Je nutné uvést, že po několika vlnách rozšíření je většina evropských států zároveň členy NATO. Pokud by tedy „zasahovalo NATO“, znamenalo by to, že vlastně zasahují členské státy EU. Je také nutné říct, že lze velmi obtížně použít armády proti davům lidí, což výrazně omezuje možnosti k nasazení kapacit NATO. I s ohledem na to, co jsem uvedl, ale může Severoatlantická aliance dát k dispozici své štáby, které naplánují a zajistí vedení operací, do nichž jednotlivé státy vyšlou svá vojska. I tak je ovšem nutné, aby hlavní roli sehrály struktury k tomuto určené, tedy pohraniční, pobřežní a policejní síly jednotlivých států. Řecko samotné, velmi pravděpodobně, není za současné situace schopné tento úkol plnit. V tomto okamžiku je více než zřejmé, že vedení Evropské unie od počátku neplnilo svoji roli. I v současné době je větším zájmem Evropské komise i Evropského parlamentu řešit řadu nepodstatných problémů, namísto toho, aby se se vší vehemencí věnovalo narůstající krizi, jejíž rozsah Evropa v moderní době nepamatuje. Synergie rozvíjející se humanitární krize, radikalizace nespojených imigrantů a radikalizace evropských pravicových i levicových extremistů bude zvýrazněna pronikáním islamistů do Evropy, jejichž následné aktivity přinesou mnoho utrpení a to včetně teroristických útoků na nejcitlivější místa evropských společností. Zasahovat armádou na schengenských hranicích EU v těchto podmínkách, kdy se valí tisíce migrantů, bude velmi obtížné. Fatální chyby učiněné již v počátku krize budou jen velmi těžko napravitelné. Dnes je téměř jedno, zda je na vině vlastní vedení EU, nebo státy jako jsou Německo, Švédsko, Rakousko Itálie, Francie a další země, které v počátku vítaly běžence na svých hranicích.

A neměla by se tedy česká vláda po zmíněném summitu EU, který vlastně nic nevyřešil, začít zabývat projekty na ochranu našich hranic? Rakouská vláda už omezuje přijímání běženců, bavorská zemská policie se prý už pomalu připravuje na uzavření přechodů s Rakouskem, byť kancléřka Merkelová je zatím proti. A Německo vůbec už nemá pro další emigranty potřebné kapacity. Není už na čase začít připravovat různá technická opatření pro zabezpečení našich hranic? Neměly by se proto vyčlenit i speciální jednotky armády a policie, jež by měly na případné zásahy už intenzivně cvičit?

Česká republika již v minulosti učinila některá rozhodnutí k posílení ostrahy hranic. I když se připravila různá opatření i ve spolupráci s armádou, pravděpodobně by připravované síly zajistily jen omezenou část úkolů související s ochranou hranic. Kdyby došlo ke změně trasy migrantů přes Českou republiku, bylo by nutné dříve či později chránit i takzvanou „zelenou hranici“ a k tomu ani naše armáda nemá dostatek sil a prostředků. Proto je už dnes nutné připravovat variantní plány k ochraně hranic, ale nejenom to, významné je již dnes najít politickou shodu se sousedními státy, jak spolupracovat v případě, že se migranti živelně poženou Evropou. K tomu může dojít, až jednotlivé země, které leží na trase migrantů, situaci nezvládnou, především z důvodů humanitární krize a následných nepokojů a své hranice otevřou. Protože bude nutné chránit nejenom hranice, ale i plošně vlastní území s důrazem na významné komunikační uzly, bude rovněž potřebné, v rámci nezbytné solidarity, vysílat své kapacity (je jedno zda policisty či vojáky) k pomoci i jiným státům EU. Měly bychom být připraveni mnohem významněji pomoci Řecku, které samo o sobě tuto krizi nemůže zvládnout. K tomu všemu by se měly již dnes připravovat jednotlivé složky bezpečnostního systému. Pro rozšíření kapacit by měla mít armáda připravený mnohem větší kontingent aktivních záloh, než je dnes uvažováno, ale i policie by se měla věnovat tématu rozšíření svých vlastních řad. Není neobvyklé, že policejní sbory jiných států (i v západní Evropě) mají své pomocné sbory, které v přesně definovaných případech posilují kapacity policie.

Předpokládáme-li, že na jaře se bude zvyšovat počet imigrantů do mnohem většího rozsahu než v minulém roce, je skutečně na čase, aby se i v ČR připravovala konkrétní opatření k reakci na migrační vlnu, a to v mnohem větším rozsahu než je tomu dnes.