Množí se varování před příchodem další ekonomické krize. Exšéf Bank of England lord Mervyn King například uvádí, že světové hospodářství je na pokraji další havárie. Česká ekonomka Šichtařová prorokuje Krizi s velkým K, běžně se používá termín „okonalá bouře“. Ekonomická bouře prý začne na finančních trzích, které jsou prý přehřáté. Co z toho může být pravda a v jakém horizontu?

Česká ekonomika bude spíš v závětří. Nám teď vlastně pomáhalo, že byly ostatní země v problémech. Díky strachu cizích investorů nakupovat italské či řecké dluhopisy rostla poptávka po českých dluhopisech, a tak si naše vláda i firmy mohly půjčovat za výhodně nízký úrok. Díky obavě turistů z cest do Egypta a Paříže zas přijelo více turistů do České republiky a to zas bylo dobré pro naše hotely. My sice máme takové trvalé problémy, jako je přílišná byrokracie a vysoké zdanění zaměstnanců, ale nehrozí nám krize. I když se znovu otřese eurozóna, my nemáme euro a můžeme být celkem v klidu.

Čína v řadě ohledů stagnuje, její problémy se přelévají do celého světa. Jak hodnotit budoucnost ambiciózní nastávající velmoci? Považujete za zajímavé její projekty, kterými se snaží prosadit v zahraničí, například projekt Nové hedvábné stezky a některé další investice? Máme se bát čínských investorů, za kterými mohou být skryty velmocenské snahy Číny?

Čína nestagnuje. Když mluvíme v případě Číny o „problémech“, znamená to, že neroste tempem 10 procent ročně, ale „jen“ sedm procent. To je něco, o čem se nám v Evropě ani nesní! Čínská centrální banka nahromadila devizové rezervy v hodnotě přes tři biliony dolarů, to je asi 70 tisíc miliard neboli 70 bilionů korun. To je obří suma a oni už nechtějí mít celé toto bohatství uložené v dolarech a v amerických dluhopisech, tak investují všude možně po světě. Pokud budou investovat do infrastruktury, jako jsou silnice a přístavy, které usnadní mezinárodní obchod, není to důvod k obavám. Jen je smutné vidět tu čínskou dynamiku, když Evropa stagnuje a upadá...

Jak bude Čína konkurovat Rusku a jeho Eurasijské unii? Chce investovat ve Střední Asii...

Střední Asie je místem střetu sféry vlivu Ruska a Číny. Středoasijské země budou lavírovat, aby si nenaštvaly žádného z velkých sousedů. Pokud tato soutěž bude o vytváření zón volného obchodu a o budování infrastruktury, bude to skvělé. Je to mnohem lepší prosazování zájmů než primitivní válčení.

Jaký je vlastně stav ruské ekonomiky? Jak se vypořádala se sankcemi a nízkými cenami ropy a plynu?

Rusko bylo hodně závislé na exportu ropy a plynu. Pokles světové ceny byl pro Rusko těžkou ranou a vedl k oslabení rublu. Ale každá taková rána vždy obsahuje zárodek zlepšení. Díky levnému rublu se zlepšily šance prodat zboží v cizině dalším výrobcům, levný rubl podpořil domácí výrobu a snížil závislost Ruska na vývozu ropy.

Zatímco ekonomika roste, levicoví pozorovatelé kritizují fakt, že běžní lidé, i v České republice, častokrát růst nepociťují. Tedy, že reálné mzdy a životní úroveň nerostou tak, jak by měly. Stejně tak pokračuje trend častějšího uzavírání pracovních úvazků jiných než hlavní pracovní poměr, což vede řadu lidí do příjmové nejistoty, nebo rovnou pracující chudoby. Jak jsme na tom v tomto směru v ČR, jak je na tom západní Evropa? A co Spojené státy, kde řada lidí „funguje“ na potravinových poukázkách?

Naše ekonomika roste letos tempem kolem tří procent, ale třeba Irsko nebo Lucembursko rostou ještě rychleji. Bohužel dohánění západních příjmů je u nás stále pomalé. Každý chápe, že lidé mají u nás vyšší příjmy než třeba v Bulharsku nebo na Ukrajině, ale nižší než ve Švýcarsku nebo Německu. Neznám jiný recept na růst platů a životní úrovně než více ekonomické svobody, méně daní a regulací a férovou konkurenci.

Podle zjištění nevládní organizace Oxfam jedno procento nejbohatších lidí světa v roce 2015 vlastnilo více majetku než zbylých 99 procent populace planety. 62 nejbohatších lidí světa disponuje stejným majetkem jako 3,5 miliardy dalších obyvatel země. Co tomu říkáte? Kde je příčina? Může za těchto podmínek vůbec existovat volný trh rovné soutěže? Neškodí toto svobodnému podnikání? Není například odstraňování obchodních bariér jenom nahrávkou pro nadnárodní korporace, monopoly a oligopoly, aby zničily konkurenci malých a středních podniků na národní úrovni? Lze to vůbec nějak řešit? Jak lze konkurovat takové koncentraci kapitálu? Neměl v tomto Marx pravdu?

Nemáme zdaleka volný trh, máme oligarchy, kteří monopolizují trh. Velcí si dosáhnou na dotace, velcí si prosadí zvýhodnění biopaliv nebo solárních elektráren. Nezdravé propojení podnikání se státem, zákony šité ve prospěch jedněch na úkor druhých a manipulované státní zakázky jsou příčinou velké nerovnosti v příjmech. Recept je jednoduchý. Odstraňme nespravedlivé dotace, odstraňme ze zákonů výhody pro vyvolené. Když budeme mít rovné podmínky pro všechny, budou mít prostor k růstu všichni.