„Znamenalo by pro nás velkou komplikaci, nejistota by se dál prodlužovala a výsledek by byl nejasný. Pro drtivou většinou zemědělců, kteří užívají tyto pozemky, by bylo nejlepší, kdyby vypořádání restitucí proběhlo co nejdříve,“ prohlásil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík.

Mají zemědělci nějaké problémy, pokud jde o pronájem pozemků, na kterých hospodaří, ale které mají být vydány církvi?

Problémů je víc. V současné době vidím hlavní problém, který by mohl ještě eskalovat, v tom, pokud by stát zdržoval vypořádání církevních pozemků zemědělské půdy, především tam, kde není žádný spor a kde je jasné, že půda církví náleží. Kdyby stát přesto z nějakých důvodů vypořádání blokoval, byla by to pro nás velmi nepříjemná situace. Protože dnes jsme v situaci, že Státní pozemkový úřad se zemědělcem, užívajícím pozemek, o který církev teď žádá, neuzavře nájemní smlouvu, ale neuzavře s ním smlouvu ani církev, protože s půdou ještě nedisponuje. Ti, kteří hospodaří na těchto pozemcích, se tak ocitají ve složité situaci. Když totiž chtějí žádat o dotace, kontroluje se mimo jiné, jestli mají právní důvod k užívání pozemku, což v tomto případě nemají.

Musím říci, že Státní pozemkový úřad připravuje přechodnou verzi pro letošní rok, aby bez toho, že by přijímal nájem, dal zemědělcům nějaké potvrzení o užívání půdy. Ale to může platit pro letošní rok na překlenutí toho nejhoršího stavu, ale nedovedeme si představit, co by bylo, kdyby se tento stav měl prodlužovat o rok nebo dokonce o dva. My se snažíme upozornit na to, aby se nesporné pozemky, kde nehrozí soudní pře, co nejrychleji předaly, aby mohlo dojít regulérnímu pronájmu uživateli.

Máte představu, o jaké množství pozemků, které mají být vydány církvi a které zatím užívají zemědělci, se jedná?

Takové číslo neví možná ani Státní pozemkový úřad. Odhaduje se, že předpokládaný objem zemědělské půdy, která by se teoreticky měla vydávat církvi, kongregacím a řádům, je někde kolem třiceti až čtyřiceti tisíc hektarů. Ale to číslo není úplně přesné, protože někde jsou pozemky blokované celé, i když jen část patří církvi, nebo je tam nějaké spoluvlastnictví atd. Nejedná se samozřejmě o rozhodující množství zemědělské půdy, ale je to dost velká výměra, která může dotyčným uživatelům, obzvlášť v případech, když má někdo takové půdy pronajato víc, způsobit velké komplikace.

Myslíte si, že kdyby zemědělci přišli o dotace, pokud by nemohli ukázat řádnou nájemní smlouvu na jimi obhospodařovanou půdu, která má být vydána církvi, mohlo by je to finančně poškodit nebo dokonce existenčně ohrozit?

Musíme rozlišovat. Dotace na jeden hektar zemědělské půdy je pět tisíc korun, to by některé oblasti, kde je půda, na níž se intenzivně hospodaří, tolik nepocítily, pokud by byla dotčena pouze jen malá část výměry. Ale pro zemědělce, kteří hospodaří v horších podmínkách, by částka, o kterou by tak přišli, mohla být podstatná, zvlášť pokud by hospodařili na větším počtu hektarů, jež mají být vydány církvi. A pak je tam ještě jeden problém, který se týká dotací na ošetřování trvalých travních porostů, jedná se o oblasti s horší bonitou půdy, tedy hlavně horské a podhorské oblasti. Tam totiž bude muset zemědělec, pokud bude chtít čerpat dotace na ošetřování, což je dalších tři až pět tisíc korun na jeden hektar travního porostu, uzavřít počínaje rokem 2015 pětileté závazky. A v momentě, když pozemek nemá smluvně zajištěn, závazek nemůže uzavřít. Tam by kumulace finanční ztráty byla mnohem vyšší.

Takže snahy některých sociálních demokratů v Poslanecké sněmovně uvalit moratorium na církevní majetek, který má být vydán, odmítáte, protože by zemědělce poškodil?

Určitě, pro ty, kteří mají větší část obhospodařované půdy, dotčenou církevními restitucemi, by moratorium znamenalo velkou komplikaci, nejistota by se dál prodlužovala a výsledek by byl nejasný. Pro drtivou většinu zemědělců, kteří užívají tyto pozemky, by bylo nejlepší, kdyby vypořádání restitucí proběhlo co nejdříve.

Hodláte nějak apelovat na příslušná ministerstva a Parlament, aby moratorium neprošlo?

Na Ministerstvo zemědělství víceméně apelujeme stále, jsme v kontaktu s vedením ministerstva, protože členové zemědělských organizací se kvůli tomuto problému ozývají. Jednáme samozřejmě i s představiteli Státního pozemkového úřadu, jednali jsme i o nějakém přechodném období, aby se dokázal problém aspoň pro rok 2014 formálně překlenout, a snažíme se, aby se neprotahoval až do roku 2015. A co se týká sněmovního zemědělského výboru, tam chceme v nejbližší době jednat a dát zřetelně najevo, že jakékoli prodlužování nejistého stavu je jen v neprospěch zemědělců – uživatelů půdy.

V minulosti se Asociace soukromých zemědělců dostávala v některých postojích do střetu s Agrární komorou, která zastřešuje i velké zemědělské podniky. Ale tento problém se zřejmě dotýká mnoha zemědělců. Jste tedy s Agrární komorou v postoji k církevním restitucím zajedno?

Já jsem ze strany Agrární komory nezaznamenal názor, že by se ten problém měl prodlužovat. Většinou se její členové přikláněli k tomu, že když jsou církevní restituce schváleny zákonem a celá záležitost je takhle rozjeta, že by měly být restituce co nejdřív vypořádány. Ale nedělám mluvčího Agrární komoře, beru to tak, že rychlé vypořádání je v zájmu všech zemědělců.

Odpůrci církevních restitucí poukazovali na to, že církve a náboženské společnosti dostanou finanční náhrady za nevydaný majetek za daleko výhodnějších podmínek než v minulosti zemědělci. Necítíte nějakou křivdu?

Zaštiťují se tím všichni kromě nás, i když my bychom měli být první, kdo vystoupí, pokud by se cítil být poškozen. Debatu na toto téma jsme udělali přes naši členskou základnu, nikde jsme se nesetkali s názorem, že by se někdo cítil ukřivděn, že církev dostala náhrady za nevydaný majetek a my jsme dostali před dvaadvaceti lety náhrady nižší, protože odpovídaly cenám v té době. Restituovaný majetek v roce 1991 až 1994 se pohyboval ve zcela jiných cenových relacích než dnes.

My jsme v Asociaci soukromého zemědělství došli k názoru, že tady v neprospěch rovného ohodnocení hraje několik poměrně důležitých aspektů. Vypořádávání v roce 1991 je něco jiného než v roce 2014, ceny půdy za více než dvacet let nesmírně vzrostly. Navíc církev do současné doby neměla právo disponovat s majetkem, takže by měla dostat náhradu i za to, že s ním nemohla nakládat a využívat ho. Tady došlo k omezení, ať se nám to líbí, nebo ne. A do výpočtu odškodnění se asi započítávaly pozemky, které církve často vlastnily ve vnitřní části měst, protože půdní držba některých klášterů a kongregací se hodně vázala na velké aglomerace, otázka ceny půdy je tedy jinde.

Já mohu za naši organizaci říci, že nás nijak neurážel způsob, kterým došlo k závěrečnému kompromisu mezi vládou a církvemi. My to bereme tak, že to byla kompromisní dohoda. Navíc když naši sedláci dostali vrácený majetek, nepřišli o důchody, ale církev o „důchody“ přijde, protože přestane být rozpočtovou složkou státu. To všechno se jim má vyplatit v rámci náhrad za nevydaný majetek. Restituce zemědělců a církví jsou tedy dvě složitě porovnatelné pozice, proto nevedeme debatu, že bychom se cítili poškozeni tím, jak se stát vypořádal s církvemi a jak jsme byli vypořádáni my před těmi více než dvaceti lety.