Jaká nálada podle vás vládne ve společnosti a která témata v ní nejvíce rezonují?

Já osobně to vnímám tak, že žijeme ve století lží. Tak, jako se 19. století nazývalo stoletím páry, 20. století stoletím válek, to současné se někteří snaží pojmenovat stoletím Číny. Já osobně ho ale nazývám stoletím lží. Ne snad, že by v minulých stoletích bylo lží výrazně méně, ale v současné době jsou lži daleko rafinovanější, současný kapitalistický systém je přímo postaven na lžích a spin doctoringu (cílená manipulace veřejného mínění prostřednictvím médií – pozn. red.), kdy elity potřebují, aby si lidé mysleli jen to, co si mají myslet.

Můžete uvést konkrétní příklad?

Konkrétní lež a ukázkový případ spin doctoringu bych viděla třeba v adoraci hnutí ANO, kdy média podávala před volbami sdělení, že hnutí má obrovskou podporu a určitě zvítězí. Nerozhodnutý volič si řekl: „Vidím, že velké procento fandí Andreji Babišovi a než by měl můj hlas propadnout, dám mu ho také.“ Média tím zaplavila veřejný prostor lží; a byla to lež jako věž. Namluvili lidem, že pan Babiš nejde do politiky pro peníze, protože jich má dost. Přitom už naši předkové věděli, že kdo má moc, chce ještě víc. V tom vidím obrovskou roli médií – doslova zmasakrovat vědomí a podvědomí občanů, aby rozhodli tak, jak si elita žádá.

Hnutí ANO se profiluje jako strana středová, schopná absorbovat to nejlepší zleva i zprava, a tím oslovit většinu voličů. Jak ji vnímáte vy?

Pakliže si přečteme nějakou literaturu, například tu, která se týká kauzy Mrázek a ve které má Andrej Babiš bohužel také své místo, pak se obávám, že národ skočil na nějakou lež. O Čapím hnízdě a střetu zájmů ani nemluvě.

Nicméně volební průzkumy ukazují, že hnutí ANO v současných preferencích střídá ČSSD ve vedení volebního žebříčku.

Nu, existuje okřídlené rčení: „věřím jen těm průzkumům, které si sama zfalšuji“. Jestli mám věřit tomuto sdělení médií, nevím. Pokud ano, pak se volebním průzkumníkům povedlo národ opět pořádně ošálit.

Myslíte si, že případná vláda hnutí ANO by byla v něčem jiná než současná koaliční vláda?

Ne, to si nemyslím. V současné době je pojem pravice a levice vyprázdněný. Mezi stranami vládne kooperace a ony dobře vědí, že se za 4 roky vymění. Takže si nejdou po krku, nýbrž velice úzce spolupracují. Takže v podstatě je jedno, jestli zvolíme pravici, nebo levici; je to, jak se říká po ostravsku, „jedna stejná partyja“.

Jak v tomto kontextu vnímáte prezidenta Miloše Zemana?

Prezident Zeman se možná pro mnohé profiluje kontroverzně, ale já s ním v mnohém souhlasím. Pokud volí vulgarismy, které jsou ale bohužel trefné, tak s nimi problém nemám. Sprostá mluva vznikla z prosté mluvy prostých lidí… V současné době je prezident Zeman jediný z autorit, který prosazuje skutečnou demokracii. Jde mu o referendum takové, aby v něm lidé mohli rozhodovat o všech otázkách, o kterých dosud rozhodují námi volení zástupci. Tím se mi jeví jako velký demokrat. Na rozdíl od politiků, kteří mají ústa plná demokracie, ale jediné, čeho se děsí, je – demokracie.

Referendum je termín, který je v posledních dnech poměrně často skloňován, a to zejména v souvislosti s návrhem, který předložil ministr pro lidská práva a předseda Legislativní rady vlády Jiří Dienstbier. Jak hodnotit tento materiál?
 

Návrh zákona o referendu, který předložil pan ministr Dienstbier, je výsměchem občanům. A to proto, že de facto občany odstavuje od důležitých témat, o kterých by měli rozhodovat. A jestliže občané plní státní kasu, měli by mít právo o financích rozhodovat, což Dienstbierův návrh zamítá a s tím další a další. Ne, ve skutečném, funkčním referendu musí mít občané právo rozhodovat o všech otázkách, o kterých dosud rozhodovali politikové. Referendum je stejně jako volby všelidovým hlasováním. Když přijde jeden volič k volbám, jsou platné. Ale pan Dienstbier by rád omezil platnost výsledků referenda počtem hlasujících. To je nepřijatelné.

Referendum je jedním z nástrojů přímé demokracie. Je u nás demokracie málo?

Pokud u nás vůbec nějaká demokracie je, je pouze ve slovech, v činech ne. Skutečná demokracie tady nemůže být, protože žijeme v kapitalismu; a ten ze své podstaty demokracii nejen nepotřebuje, ale přímo vylučuje. V kapitalismu se jedná o maximalizaci zisku soukromých osob. O formě kapitalismu, ve které teď žijeme, jsem v médiích četla jako o mafiánské. Proto nemůžeme z mého pohledu hovořit o žádné demokracii.

Existuje podle vás nějaký nástroj, jak demokracii posílit?

Neřekla bych posílit, ale spíše vybudovat. Nástrojem je právě referendum. Nástrojem může být také to, že práva, odpovědnost a občanské povinnosti budou sepsány v nové ústavě, protože ta stará už dávno zkostnatěla a demokratickému systému absolutně nemůže vyhovovat. Domnívám se, že nutně potřebujeme dokumenty, jako je občanská ústava, zákon o referendu, nový volební zákon. Ten je důležitý zejména proto, aby nedocházelo k tomu, čeho jsme často svědky, a sice, že vítězové voleb se nakonec ocitnou v roli poražených, protože zbylé politické subjekty, které si před volbami šly takříkajíc po krku, se po volbách domluví a odsunou vítěznou stranu do opozice.

Myslíte si, že nástroje, o kterých jste hovořila, může přijmout za své některá ze současných politických stran?

Domnívám se, že nikoliv. Současní politikové, organizovaní v různých politických stranách, si potřebují udržet moc. Moc člověka nad člověkem! A proto si myslím, že náprava tohoto systému může přijít jedině zdola.

Jak?

Každý z nás si musí uvědomit, že je třeba přiložit ruku k dílu. Například já jsem tady, na obci (Čeladná – pozn. red.), vznášela každý týden asi tři dotazy k záležitostem, které se mi nelíbily. Paní místostarostka už z mé aktivity byla nervózní a jednou mi dokonce v rozčílení řekla, že „historicky nebylo zvykem, aby se občané starali“. A tím vyjádřila podstatu – totiž to, že historicky nebylo zvykem, aby občané mohli o něčem rozhodovat. Totalitarismus to absolutně neumožňuje. A ta rezidua bezmoci v nás stále přežívají. Přesto, že slovo demokracie často  skloňujeme a tvrdíme, že žijeme v demokratické společnosti. Inu, jak jsem řekla dřív, století lží.

Blíží se komunální volby, ve kterých budou soupeřit tradiční strany a hnutí a také uskupení nová nebo ad hoc vytvořená. Vy jste hovořila o změně zdola – jsou, podle vás, komunální volby možností, jak tuto změnu uskutečnit?

Obávám se, že kvůli současnému volebnímu zákonu nikoliv. Mezi lidmi koluje rčení, „kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zrušili“. Za současných podmínek nemohou volby změnit kvalitu života k lepšímu. Byla bych pro, aby občané, když zjistí, že jim žádná strana nenabízí nikoho, koho by chtěli volit, zvedli hlavu a též tu řiť a přišli k volbám. Tam by měli dát jasně najevo, například přetržením volebního lístku, že z nabídky nemají koho volit. Chtěla bych, abychom se dozvěděli nejen, kolik lidí volilo tu kterou stranu, ale také, kolik lidí nenašlo žádného kandidáta ke zvolení.

Říkáte, že byste přivítala jiný volební systém. Jaký by měl, podle vás, být?

Změnu volebního systému bych viděla v tom, že by nekandidovaly strany, ale jednotlivci. Jestliže vejde v platnost nová ústava, postaví volené zástupce na úroveň služby. A to, podotýkám, není žádná degradace, to je čest! Volič je jediný, kdo může svého zástupce zvolit, a zároveň jediný, kdo ho může odvolat. V nové ústavě musí být jasně definováno, že člověk, který bude do této služby zvolen, bude zároveň osobně, trestně a hmotně odpovědný za to, co udělá, nebo neudělá.

Zmiňujete návrh nové ústavy. V čem se liší od současné?

Stávající právní úprava sice říká, že zdrojem veškeré moci ve státě je lid a ten vykonává svou pravomoc buď přímo, nebo prostřednictvím svých volených zástupců. Ale možnost vykonávat moc přímo, tedy referendem, stále není uvedena v život. My tedy jsme zdrojem veškeré moci, ale tuto moc můžeme vykonávat pouze prostřednictvím volených zástupců, které – světe div se – nemůžeme odvolat! Dle nové ústavy je lid nejen zdrojem veškeré moci ve státě, ale současně i výsostným majitelem své republiky – vlasti.

Nová ústava tedy obsahuje mechanismus odvolání volených zástupců?

Samozřejmě! Sepsat novou ústavu se pokusili například Ing. Radoslav Štědroň nebo Ing. Trinkiewitz. Mne osobně nejvíce oslovuje návrh Ing. Jana Piroutka. Ústava, kterou Ing. Piroutek v minulých dnech prezentoval ve Svobodném rádiu, bude zveřejněna a zpřístupněna na internetu k dalšímu šíření v horizontu několika dní.

Myslíte si, že tato iniciativa něco změní?

Podle mne je návrh nové ústavy revolučním tahem. Revoluci vnímám jako kvalitativní změnu – nikoliv řinčení zbraněmi. Nová ústava je přelomová kvalitativní změna. Současný establishment je neodvolatelný a má pocit nadřazenosti. Může s občany manipulovat, jak se mu zlíbí, sepisovat zákony, které jsou pro občany mnohdy poškozující a šikanózní. Nová ústava praktiky nerovnosti a nadřazenosti člověka nad člověkem důkladně řeší. Brzy budeme v návrhu nové ústavy listovat a přesvědčíme se sami.

Jak by podle vás měla být nová ústava uvedena do života a v platnost?

Současní politikové se budou jistě nové ústavě bránit. Samozřejmě, protože by pozbyli svou nadřazenost a svou moc nad ostatními lidmi. Právě nad těmi lidmi, kteří třeba stojí u ponku, nad zemědělci a dalšími, kteří tvoří skutečné hodnoty; kterými politikové pohrdají, avšak ze kterých tyjí. Počítejme s velikánským odporem politiků. Lidé by nejdříve měli novou ústavu přijmout za svou. Pokud si ústavu řádně přečtou a uvědomí si, jaké radikální změny k lepšímu jim přináší, myslím, že si ji zdola prosadí. Konečně totiž bude umožněna demokracie a nikoliv jen hra na ni. Pokud nebude k dispozici demokratický nástroj – zvaný referendum – pomocí kterého si národ svou ústavu schválí, pak budeme muset my, občané, přijít se svými požadavky a zaplnit Václavák.

Rozhovor pro ParlamentníListy.cz vedla Xenie Kaduchová.