O dopravní změny na Znojemsku i v regionu Moravských Budějovic se nyní pokouší Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě (SVDJZM). „Nechceme, aby nás přepravní organizace Kordis a další instituce braly jako nepřítele, ale sázíme na bezproblémovou spolupráci a našim cílem je, aby v nás ostatní našli partnera," uvedl předseda SVDJZM Martin Kouřil. Spolek má už za sebou některé drobnější úspěchy. Patří mezi ně například prodloužení autobusové linky mezi Znojmem a Šatovem. Díky delší trasy o pouhého půldruhého kilometru se najednou se vytvořila nová dopravní varianta s využitím vlaku. Lidem ze Šatova tak cesta do Znojma potrvá místo třiceti pouze šestnáct minut. V dalším úsilí ale spolek čekají složitější úkoly. Snaží se o zkvalitnění spojení do Brna a obnovu rychlíkového spojení s Prahou.

Do Brna s trojitým přestupem

Každodenní spojení druhého největšího města Jihomoravského kraje a Prahy rychlíky skončilo v roce 1993, spěšné vlaky, které ani denně nejezdily, přestaly jezdit 2006. „Cesta do Prahy přes Havlíčkův Brod jsou dnes čtyři přestupy. Do Brna místo přímých vlaků přestupujeme třikrát. To je opravdu v jednadvacátém století smutná situace, se kterou je nutno něco udělat. Znojmo je asi jediné okresní město bez konkurenceschopné železniční dopravy," dodal Kouřil.

„V případě rekonstrukce trati z Hrušovan nad Jevišovkou do Střelic se můžeme dostat na šedesát pět minut jízdy ze Znojma do Brna. To dnes už není možné ani po silnici," uvádí další člen spolku Jiří Kacetl. Navíc silnice ze Znojma do Brna vede v úseku Znojmo - Pohořelice, kterému se přezdívá „nejdelší hřbitov v republice." Je to díky množství pomníčků za mrtvé, kteří na tomto nepřehledném úseku zamřeli při silničním provozu. Už řadu let sice existují studie na rekonstrukci této smrtelně nebezpečné trasy, kde se auta na zdánlivě rovné silnici zcela schovávají v terénních vlnách, ale nejsou potřebné peníze ani na pořádnou opravu, natož na novou trasu. Zkvalitnění dopravy po železnici by se riziko podstatně snížilo.

Jiří Kacetl ještě jako znojemský radní stál u zrodu studie, dokumentující dopravní možnosti česko-rakouského pohraničí. Například kromě zmíněných úprav železnice mezi Znojmem a Brnem řeší i napojení do Břeclavi, kde poloha trati otevírá možnosti pro úpravu rychlosti z dnešních osmdesáti kilometrů až na 120 kilometrů za hodinu. Pak by bylo možné ze Znojma do Břeclavi přijet za pětačtyřicet minut, což je údaj, o kterém se řidičům aut může jen zdát. „Cílů máme víc, i záchranu a obnovu tratí," uvedl Kouřil.

Rekonstrukce stávajících a záchrana ohrožených tratí je dlouhodobým cílem. Zatím by aspoň chtěli, aby do Znojma jezdily alespoň modernizované vlaky a ne vozy, které svým stavem a jízdním pohodlím odpovídají všemu, jen ne požadavkům na pohodlné cestování.

Více:

Letošní rozpočet Znojma zhubne o čtvrt miliardy, zeštíhlí i městský úřad