Pokud totiž Brusel něco neproplatí, uhradí to daňoví poplatníci - jak správně upozorňuje Petr Holub na Aktuálně.cz - dvakrát, neboť napřed zaplatí faktury, a pak ještě přispějí do evropského rozpočtu.

Naše drahá vláda se může ukázat jako dvakrát drahá. To, co mělo sloužit jako dotace z Bruselu, v našem korupčním prostředí snadno vyhnije na dotace do Bruselu. Kandidátem na tuto pochmurnou vyhlídku jsou předražené české dopravní stavby, které přerůstají možnosti sebetolerantnějších evropských fondů. Dokud na obrovské rozdíly v cenách mezi českými a jinými evropskými stavbami poukazovaly jen Děti Země, daly se zahnat nadávkami do ekoteroristů. Teď si toho však začal všímat mocnější soupeř, Evropský účetní dvůr. Jsou to cifrteroristé??

Ministerstvo dopravy se tváří moudře a raději rychle stáhlo z Bruselu všechny žádosti o proplacení dálničních staveb, než znovu narazí. Je dobře, že ministerstvo bere varování od expertů Evropského účetního dvora vážně, protože jde o nejprofesionálnější bruselskou instituci, která se v minulosti neváhala opakovaně pouštět do ostrých konfliktů s Evropskou komisí. Teď to však měli bruselští cifršpióni mnohem jednodušší, protože dostali na talíři případ železničního mostu v Kolíně, který nebyl o chloupek dražší, ale desetkrát dražší než jiné železniční mosty. A na ministerstvu dopravy jej překvapivě vysoutěžila v šibeničním termínu 40 dnů firma spojená s osobou ministra dopravy. Brusel si povšiml jak ceny, tak způsobu, kterým se k ní došlo. Kdyby šlo jen o cenu, když už to musí být tak drahé, máme si připlatit ze svého. Přehlédnout však nelze pochybná férovost veřejných soutěží na složité stavby, kdy je vypsán termín mezi čtyřmi až pěti týdny, aby se do toho náhodou nevecpal někdo, kdo by to ostatním zkazil.

Čeká nás tedy pěkné zemětřesení, neboť jsou pozastaveny stavby za 110 miliard korun. Některé z nich však stejně pojedou dál, smlouva byla uzavřena bez čekání na souhlas Bruselu. Těchto staveb je údajně za 22 miliard korun.

Českého daňového poplatníka samozřejmě děsí představa, že si bude muset odtrhnout od úst kus chleba, aby mohl připlatit na kus betonu. Pokud však je to výchovný zásah, který má občana probudit, aby se rozběhl na korupčníky, může se vyplatit. Tvrzení, že v Česku se ztrácí 30 procent z veřejných zakázek, mohou být příliš optimistická. A bylo by dobré, kdyby se pozornost naší šetřivé vlády konečně soustředila tam, kde zdroje jsou.

Cinknuté veřejné zakázky

Do sněmovny míří novela zákona o veřejných zakázkách (ale v probíhající schůzi bude zatím předložena jen úprava zbrojních zakázek). Členem pracovní skupiny pro veřejné zakázky na Ministerstvu pro místní rozvoj je také nevládní neziskovka Oživení. Její poznámky k přípravě zákona najdeme na internetu na adrese http://www.bezkorupce.cz/2011/04/co-muzeme-cekat-od-novely-zakona-o-verejnych-zakazkach/ .

Bohužel autory novely nebyly vyslyšeny některé naše podstatné návrhy, jako zařazení městských dopravních podniků mezi veřejné zadavatele, zveřejňování hodnocení nabídek nebo zavedení sankcí za porušení zákazu podjatosti, uvádí tam Martin Kameník.

„Za korupčně velmi rizikový považujeme návrh možnosti měnit zadávací podmínky během soutěžní lhůty bez povinnosti tyto změny zveřejnit v informačním systému, která platí doposud. Snižuje se tak výrazně transparentnost zadávacích podmínek, kdy se nemusí o změnách dozvědět všichni soutěžící ani zainteresovaná veřejnost. Snadno korupčně zneužitelné je také absence definování „podstatných změn" v zadávacích podmínkách, při nichž je zadavatel povinen prodloužit soutěžní lhůtu.

Nepřijatelné je také principiální narušení práva na svobodný přístup k informacím tím, že se navrhuje zákaz poskytovat jakékoli informace o obsahu podaných nabídek, i když ty nemusí mít charakter chráněných informací (jako jsou osobní údaje nebo obchodní tajemství). Veřejnost nebo média by tak nemohly získat např. informace o statutárních orgánech nebo akcionářích dodavatelů zakázek a kontrolovat případné střety zájmů. Tímto návrhem se významně snižuje jinak pozitivní snaha autorů novely zvýšit transparentnost veřejných zakázek. Bohužel nevyslyšen zůstal také návrh na povinné zveřejnění protokolu o hodnocení nabídek, které by otevřelo kontrole tuto klíčovou fázi zakázky. Snahu o větší transparentnost také snižuje fakt, že mnohé z nově zveřejňovaných informací nebudou publikovány centrálně na jednom portálu (informačním systému veřejných zakázek), ale částečně také na tzv. profilech zadavatelů, což jsou jejich - často velmi nepřehledné - webové stránky," vypočítává Kameník změny k horšímu. Oživení proto zaslalo dopis ministru pro místní rozvoj Kamilu Jankovskému dopis s žádostí o nápravu uvedených nedostatků.

Věci veřejné, ohrožené sestupem z první ligy, soustřeďují pozornost hlavně na zrušení listinných akcií na doručitele, které umožňují, aby zadavatel ve skrytu držel podíl i v dodavateli, který pak soutěž o předraženou zakázku spolehlivě vyhraje. Radek John chce tuto věc spojit s hlasováním o důvěře vlády, za což si zaslouží pochvalu, protože to je zřejmě jediný způsob, jak dosáhnout úpravy, kterou jinak nikdo nechce. Bude proto zajímavé sledovat bouřlivou sněmovní debatu nad návrhem a ve smršť pozměňovacích návrhů, které budou usilovat o vznik jiné skulinky pro úspěšný střet zájmů.

Průtok státním fondem

Dopravní stavby jsou u nás financovány prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Kdo za co může, to se bude muset teprve upřesnit, protože do vedení fondu se dostal bývalý ministr Fischerovy vlády Gustáv Slamečka a ministr Vít Bárta, který jej vystřídal po nástupu Nečasovy vlády, hned na podzim vyměnil sedm z devíti členů dozorčí rady a začal prohlašovat, že srazí ceny o dvacet procent.

SFDI funguje zhruba tak, že předem poskytne peníze, které má později dostat od Evropské unie. Když tedy potřebuje určitý objem dotací z evropských fondů, musí předtím poskytnout stejnou částku z vlastních zdrojů. Vedle toho si tento fond půjčil od Evropské investiční banky a na finančním trhu dvě prakticky stejné částky, každou na úrovni třetiny vlastních výdajů. A tak - v miliardách korun - rozpočet měl loni dát 36, evropské fondy 36, EIB 12 a státní dluhopisy 12. Rozpočet se pak ještě upravoval o příjmy z privatizací, mimořádné výdaje, časový nesoulad a podobně. Příjemcům se poskytovaly měsíční zálohy, které jsou zúčtovány na konci roku.

Ve výroční zprávě SFDI za rok 2010 se dočteme, že během roku nastal mezi rozpočtem a čerpáním značný „nesoulad", přijaté transfery ze státního rozpočtu byly o 18 miliard korun nižší a prostředky z fondů EU o 14 miliard korun nižší. Rozdíly vznikly zejména kumulací nezprostředkovaných prostředků z let 2008 a 2009. Z úvěru od Evropské investiční banky se nevyužilo 1,5 miliardy korun. Ve zprávě najdeme i konkrétní údaj, „v absolutní výši představoval výpadek v příjmech vůči upravenému rozpočtu částku 23 miliard korun". Úměrný byl i výpadek ve výdajích. Prostředky uvolněné příjemcům dosáhly v roce 2010 částky 78 miliard korun, což představuje plnění upraveného rozpočtu na 74 %.

V loňském roce tedy fakticky klesly aktivity fondu o čtvrtinu a letos byl rozpočet snížen o třetinu na 61 miliard korun. I kdyby však Brusel financování úplně zastavil, stavby poběží dál, protože smlouvy se stavebníky už byly uzavřeny. Zůstalo by to na státu, ale je záhada, kde na to vezme a případně, jak se o to se stavebníky podělí. „Většina staveb ještě probíhá nebo dosud nebyla předložena a schválena závěrečná zpráva a financování je pozastaveno na 80% výdajů hrazených z fondů EU," uvádí výroční zpráva SFDI za rok 2010, která už prošla vládou a je nyní ve sněmovně na pořadu probíhající schůze.

Rating

A je tu další záhada. Na jedné straně je financování dopravních staveb značně podezřelé, takže ministerstvo dopravy pro jistotu zablokuje veškeré žádosti o dotace dálnic, ale na druhou stranu má SFDI od 10. března 2010 rating agentury Moody A1/Aaa se stabilním výhledem. Zdůvodnění ratingu mimo jiné zdůrazňuje vysokou úroveň kontroly a pravidelný monitoring finančních výkazů. Uvádí také, že byla aktuálně posílena kontrola užití rozdělených zdrojů, efektivita SFDI při rozdělování svých finančních zdrojů a kvalitní management SFDI. Dodejme - to bylo předtím, než přišel ministr Bárta a začal propouštět.

Publikováno se souhlasem vydavatele

Více:
Jiří Payne: Jsme zpátky v Evropě, co dál?