Z návrhu, který ještě zatím – pro mnohé možná naštěstí – není schválen, ovšem měl by vejít v platnost již v příštím roce, je zřejmé, že končí doba ustavování občanských sdružení a začíná jejich nemilosrdná selekce.  „Neziskovky by se již nyní měli připravit na podstatné změny, ze kterých ale ještě nikdo není pořádně moudrý ,“ řekla pro ParlamentniListy.cz  Dana Vysloužilová z plzeňské účetní firmy EPPO. „Je možné, že účinnost bude posunuta až k prvnímu lednu 2015, spíše to však vypadá na příští rok. Bude to asi zase klasika – podstatné informace se dozvíme na poslední chvíli, jako v případě daně z přidané hodnoty.“

Budou spolky, přeregistrace nutná

Občanská sdružení přestanou existovat. Budou jen „spolky“, které by ale měly vykonávat činnost jen pro své členy a nikoliv navenek. Ty organizace, které budou pracovat i pro okolí, tedy nečleny,  by se měly stát obecně prospěšnými společnostmi, jenž jsou zapsány do rejstříku obecně prospěšných společností na příslušném krajském soudě. Budou mít podvojné účetnictví a budou plátci DPH, samozřejmostí bude i každoroční zveřejňování výroční zprávy. Ale i spolky budou muset pravidelně konat valné hromady a ne tak, jak je to dosud – jak si stanovily ve vlastních stanovách, jež posílaly na Ministerstvo vnitra ČR ke schválení a přidělení identifikačního čísla.

Nedozírné škody na občanské společnosti

„Celé tyto změny mne přijdou naprosto zbytečné. Ale hlavně – napáchají se tím nedozírné a nevratné škody,“ říká Mirka Válová, předsedkyně Místní akční skupiny Český Západ, který je ze své podstaty občanským sdružením. „Ti, co toho vymysleli, si neuvědomují, kolik práce přinášejí neziskovky svému okolí a jak velmi kvalitně umí čerpat prostředky z různých, včetně evropských, fondů. Ti lidé jsou fandové a teď se na nich bude chtít, aby se stali pomalu úředníky, přepracovávali stanovy a většinu času se věnovali papírování a ne prospěšné práci.“

Podle slov Válové, která aktivně pracuje i v mikroregionu Konstantinolázeňsko, způsobí část Občanského zákoníku věnovaná sdružováním nevratné změny v české občanské společnosti. „Máme členy, kteří vstupují a zase vystupují, a jak je pak zařadíme? Program LEADER je určen právě pro občanská sdružení, s novými pojmy vůbec nepočítá…a to nehovořím o dalších projektech Evropské unie i dalších mezinárodních organizací, včetně Norských fondů.“

Řada lidí v neziskovkách přiznává, že pokud dojde na změny, budou se muset přeregistrovávat, už se nebudou dále angažovat a skončí s jakoukoliv prací. To může mít vážné následky v nejrůznějších oblastech – jak známo, sdružení pomáhají v sociální oblasti, v kultuře, občanská sdružení zachraňují divoká zvířata, opravují památky. „Neznám případ, že by někdo těch pár desítek, nebo nanejvýš stovek tisíc, nějak defraudoval. V neziskovkách tedy ne,“ uzavírá Válová.

Proč měnit, co je zavedené?

Řada lidí se tak oprávněně ptá, proč se bude měnit to, co je dobré a zavedené. Existují tisíce organizací a stovky z nich pravděpodobně ani nedodají změny svých stanov – tím by přestaly existovat. Navíc jak upozorňují někteří odborníci, ministerstvo vnitra, které provádí registrace, bude totálně zahlceno. „Tyhle změny jdou zas proti normálním běžným občanům, hlavně proti venkovu,“ řekl nám jeden aktivista ze severního Plzeňska.

„Pod občanským zákoníkem se hrdě podepisuje pan exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Ve skutečnosti se nemá čím chlubit. Dal nám danajský dar. Až tohle všechno  uslyší spousty lidí, kteří se angažují ve veřejném prostoru, obrazně řečeno, klepne je pepka. Vláda nám opět prý s dobrým úmyslem chtěla pomoci. Vidím za tím snahu monitorovat, co se kde děje, sáhnout na peníze, které ještě tečou z unie i odjinud, znechutit lidem práci. Hlavně že sdělovací prostředky jsou plné Putina, jak v Rusku oklešťuje neziskový sektor,“ dodal.