Podle Jitky Polákové, ředitelky neziskové organizace ProFem, jde současně o deklaraci, jak se k této problematice staví Česká republika. „Navýší se tím kapacity azylových center, zřídí se nonstop linka pomoci, ochrana žen a dívek bude zakotvena v právu, vyčlení se finanční prostředky, dojde i k centrálnímu sběru dat,“ řekla. Jedním ze zásadních bodů dokumentu je mimo jiné to, že vyžaduje redefinici znásilnění. Dnes je nutné dokázat, že se oběť pohlavnímu aktu bránila, nově je to založeno na nesouhlasu.
Původní text najdete ZDE.
A právě v rámci prevence, která má předcházet násilí na ženách, by se o genderu a rovnosti mezi pohlavími mohli učit již žáci základní školy. Podle předsedy Asociace pedagogů základního školství Jaroslava Štercla to již dokonce ve výukových osnovách je zařazeno. „Bavíme se o tom v rámci výuky k občanství s dětmi na druhém stupni, takže v tom žádný problém nevidím. Nevím ovšem, jak jsou na tom ostatní školy,“ řekl. Poláková jej doplnila s tím, že ve vyspělých zemích probíhá prevence již od školky.
K Istanbulské úmluvě se Česká republika připojila jako jedna z posledních zemí v Evropě. V rozhodování však kabinet nebyl jednotný, proti hlasovali lidovci Pavel Bělobrádek a Marian Jurečka. Ty následně zkritizovala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). „Nepochopili, o co vlastně jde, ale o to zarytěji jsou proti,“ uvedla. Bělobrádek se však její kritice rovněž bránil. „Míša Marksová zjevně nepochopila, proč jsme hlasovali proti. A že to fakt nebylo proto, že podporujeme nebo nám nevadí násilí na ženách. To je fakt chucpe,“ napsal na Facebooku.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef