„Ministr Bárta nyní sestavuje tým dopravních odborníků z různých oblastí a spolu s nimi zreviduje celý bodový systém. Bude to trvat určitě v řádu měsíců. Než s tím vůbec někam půjdeme, chceme znát názory expertů i politiků," vysvětlil situaci pro server ParlamentníListy.cz ministrův mluvčí Karel Hanzelka.

Na tom, že by movitější řidiči měli platit vyšší pokuty, se ministr Bárta s premiérem Nečasem neshodl v nedělních Otázkách Václava Moravce. „Premiérovi vadí, že tento systém by zavedl jistou nerovnost lidí před právem a také, že by policie měla přístup k informacím o finančních poměrech řidičů," tlumočil pro naši redakci mluvčí vlády Martin Kupka.

Bárta už má munici

Jak ale zjistily ParlamentníListy.cz, Bárta může premiérovy vyvrátit jeho námitky už nyní: Progresivní pokuta - tedy peněžitý trest odvíjející se úměrně od výše platu - v Česku platí už roky a vztahuje se na desítky tisíc lidí. A při správním řízení by policie zřejmě do styku s informacemi o finančních poměrech hříšníka vůbec nepřišla.

Podle zákona o příslušnících bezpečnostních sborů mohou být policisté, hasiči a další příslušníci sborů sankcionování odebráním až čtvrtiny svého platu po dobu tří měsíců.

„Jak vidíte, změna žádnou nerovnost nezavádí. Ten systém už tady v jisté podobě funguje," komentoval pro ParlamentníListy.cz poslanec a expert Věcí veřejných na bezpečnost dopravy Stanislav Huml, který bude podle informací redakce zasedat v Bártově expertním týmu.

(Ne)rovnost před zákonem?

„Navíc se o nerovnost vůbec nejedná. Když někdo bere dvě stě tisíc měsíčně, tak se pokutě deset tisíc korun může tak akorát vysmát. Ale jestli někdo řídí starou škodovku, tak je to pro něj opravdu rána. A tady by měla být ta rovnost," dodal Bártův člověk.

Podle Humla nejsou na místě ani Nečasovy obavy o bezpečnost osobních údajů. S nimi by policie do styku pravděpodobně vůbec nepřišla. Jak totiž upozornil: správní řízení řeší obecní úřady a nikoli policie.

„Kompetence policistů se týká vyšetřování přestupků a blokového řízení. My zjistíme přestupek, případně udělíme pokutu do výše pěti tisíc korun, dál ale nastupuje správní řízení a to jde mimo nás," potvrdil redakci mluvčí policejního prezidia Jan Melša.

A mluvčí ministra dopravy soudí, že progresivní pokuty by se vztahovaly právě na závažné přestupky, které řeší obecní úřady a nikoli policisté. „Patrně by šlo o závažné prohřešky jako jízda v opilosti, předjíždění na plné čáře a podobně," předjímá Hanzelka.

Huml si představuje fungování systému tak, že by finanční úřady komunikovaly právě s příslušnými správními orgány a nikoli s policií, jak se obává premiér. „Asi by se vyhodnotily určité skupiny lidí podle výše příjmů a podle jejich ročních příjmů by se pak odvíjela výše pokuty," dodal mluvčí ministra dopravy.

Debata je teprve v zárodku

Hovořit ale nyní o tom, jak přesně bude novela vypadat a jak se k ní vláda postaví, je podle všech zúčastněných příliš brzy. „Pro nás je důležité, aby změny byly součástí návrhu nějakého zákona, pak teprve se o něm můžeme opravdu bavit," uzavřel Kupka.

Kromě zavedení progresivních pokut chce Bárta změnit i bodový systém. Podle Hanzelky z něj chce vyškrtnout přestupky jako je jízda bez rozsvícených světel.

Již nyní policisté i správní orgány mají možnost o výši pokuty rozhodnout, a to v zákonem stanovených relacích. Úředník například rozhoduje o tom, zda hříšník za jízdu v opilosti zaplatí plných padesát tisíc korun a obdobně se policista může například „smilovat" nad řidičem vozidla, který nemá v pořádku povinnou výbavu.

Čtěte také:

• Pokuty podle Bárty. Ekonom si klepe na čelo, expertům se líbí

• Vyšší pokuty bohatším, volá Bárta. Je to populismus, míní Bendl 

• Autoškola národa se ve sněmovně líbí. Huml si ji zkusí

• Bárta by měl za dopravní přestupek pykat, myslí si Huml

Foto: Hans Štembera