Analýza, zda to půjde spojit
Ministr obrany navrhl, že by měla být vyhotovena analýza, zda je možné provázat český protokol o české výjimce s přístupovou smlouvou Chorvatska, aby se jednalo o jeden dokument k hlasování v parlamentech členských států a České republiky. Předseda vlády Petr Nečas a Vondra takové provázání podporují. Ministr zahraničí slíbil, že takovou studii dodá do příštího zasedání vlády, které proběhne po vládních prázdninách.
Obhájce evropské integrace a Lisabonské smlouvy Schwarzenberg ministrům také říkal, že se prý nedá hrozit nepřijetím Chorvatska do EU pro případ, že nějaká země EU by českou výjimku z Lisabonské smlouvy neratifikovala a tím by ji de facto pohřbila.
Závazek vlády
„Vláda jedná v souladu s politickým závazkem prosincové Evropské rady z roku 2009. To znamená, že věc bude časově spojena s nejbližší přístupovou smlouvou. Až bude tato smlouva, zřejmě s Chorvatskem, předložena na Evropské radě, předloží vláda návrh na takzvanou českou výjimku Evropské radě, a to podle postupu dle článku 48 odstavec 1-4 Smlouvy o Evropské unii," sdělil před časem ParlamentnímListům.cz Petr Nečas. Článek 48 hovoří o změně primárního práva EU formou ratifikace všemi členskými státy EU.
Čtěte také: Nečas udělá radost Klausovi: Výjimku z Lisabonu prosazovat bude
Česká vláda má prosazení této výjimky ve svém programovém prohlášení: „Vláda se zasadí o co nejrychlejší praktické naplnění jednotlivých ustanovení Lisabonské smlouvy, včetně ratifikace protokolu číslo 30 při ratifikaci nejbližší přístupové dohody."
Zablokuje se vstup Chorvatska?
Nedávno předseda Zahraničního výboru sněmovny David Vodrážka v Impulsech Václava Moravce řekl, že by si přál oddělené hlasování o české výjimce z Lisabonské smlouvy. Jeho nápad se však mezi kolegy z ODS, kteří se věcí zabývají, vůbec nesetkal s kladnou odezvou. ČSSD je ochotna přistoupení Chorvatska zablokovat, pokud se bude o listině a vstupu Chorvatska hlasovat zvlášť.
K tématu: Vodrážka podporuje sudeťácké restituce, zlobí se senátor ODS
Když se dokončoval ratifikační proces Lisabonské smlouvy, podmínil prezident Václav Klaus svůj podpis tím, že Česká republika získá podobnou výjimku jako Polsko a Velká Británie, pro které platí zvláštní režim při uplatňování Listiny práv EU.
Další omezení suverenity
Klaus se obával toho, že s ohledem na princip „nediskriminace" zakotvený v Listině práv EU by mohly být obejity Benešovy dekrety a majetkoprávní vztahy vzniklé po druhé světové válce. Klaus je také proti tomu, aby se posílila takzvaná sociální práva zakotvená v listině a rozšiřovala se působnost Evropského soudního dvora v Lucemburku, který by svými dalšími judikáty mohl nadále omezovat suverenitu České republiky a zasahovat do české legislativy.
Šéfové exekutiv jednotlivých členských států na Evropské radě nakonec přislíbili České republice, že česká výjimka Lisabonu se bude v EU schvalovat současně s přístupovou smlouvou další kandidátské země, konkrétně se jedná o Chorvatsko. Půjde-li o společné hlasování, bude se naráz rozhodovat o výjimce i o členství Chorvatska; obojí bude buď přijato, nebo odmítnuto.
K tématu:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík
