Spolu s tím vzrostou i náklady na péči o ně. Zatímco letos jejich počet dosáhne 164.447, v roce 2025 jich bude už 282.633. Provedené propočty ukazují významný nárůst potřeby péče.
Nad tímto problémem přemýšlejí i sociální služby v kraji Vysočina a snaží se opřít zdravotně sociální péči spíše o terénní a ambulantní služby. V rámci stárnutí obyvatel vzroste také množství lidí, kteří pobírají kvůli zdravotnímu stavu příspěvek na péči.
„Příspěvek na péči - obsažený v zákoně o sociálních službách - je výsledek dlouholetých sporů ministerstva práce a sociálních věcí s různými nátlakovými skupinami, Potíž je v tom, že skrze příspěvek na péči přichází státní rozpočet o velké množství peněz. Zatímco MPSV plánovalo v roce 2006 vyplácet ročně cca 9 mld. korun, skutečnost je výrazně jiná - letos přes 19 mld. korun a ta čísla budou stále narůstat", říká radní kraje Vysočina pro sociální oblast Petr Krčál.
Propočty tak ukazují, že kapacity jednotlivých typů zařízení pro seniory budou za 15 let nedostačující. Je proto nutné provést důkladnou analýzu změn v jednotlivých regionech.
Stávající metodiky ministerstva práce a sociálních věcí pro tvorbu střednědobých plánů rozvoje sociálních služeb však věnují této otázce minimální pozornost, což představuje velké riziko. Podle všech dostupných analýz je nutné změnit i základní principy financování sociálních služeb. A do této doby by také mělo jít o dvouletý odklad změn ve financování sociálních služeb, protože již v příštím roce se má totiž přesouvat rozhodování o penězích ze státu na kraje.
„ V současné době není vůbec jasné, jak by mělo financování sociálních služeb od roku 2012 vypadat. V minulých letech jsme kritizovali, že výše státní dotace se postupně, a to rok od roku snižovala. A je další snaha peníze krajům krátit. V našem kraji jsme v letošním roce doposud vyplatili na dotacích z finančních prostředků kraje Vysočina opět o více než pět milionů více. Snažili jsme se první zálohu vyplatit již v lednu 2011, další budeme schvalovat na březnovém zastupitelstvu tak, aby peníze mohly překlenout dobu než poskytovatelům dojdou finanční prostředky od státu. V červnu budeme ale muset jednat o další finanční pomoci, protože na Vysočině schází v sociálních službách až 50 mil. Kč. To je způsobeno zejména meziročním propadem finančních prostředků od státu", řekl krajský radní Petr Krčál.
Sociální reformy mění několik zásadních zákonů a počítají i se změnami v sociálních dávkách a příspěvcích i v jejich vyplácení. Nově by je také měly vydávat úřady práce. Zákon, který se změnou sítě úřadů počítá, prezident v únoru vetoval. S postupem vlády nesouhlasí ani kraje.
Ty to vyjádřily na jednání v Sokolově, kdy plánovaný převod kompetencí z měst, obcí a krajů na úřady práce, ostře kritizovaly.
„Reforma je šitá horkou jehlou. Není vyjasněna řada věcí, například časový harmonogram změn, které přináší, či jejich ekonomické dopady. Změny se dotknou občanů i úřadů. S obcemi ani kraji přitom ale nikdo v této věci nejednal," netají rozhořčení radní kraje Vysočina pro oblast sociálních věcí, Petr Krčál. Jasné podle ní není například ani to, kolik lidí po zavedení reformy přijde o práci.
„Od roku 2002 se usiluje o decentralizaci veřejné správy a navrhovaný postup je přitom právě opačný. Stát posiluje svůj vliv na území jednotlivých krajů. Přitom právě obce a kraje jsou nejblíže občanům, a jsou proto schopny nejlépe řešit jejich problémy a vyřizovat jejich žádosti," vysvětlil na závěr radní Petr Krčál.
Vlastní dotaz Petru Krčálovi můžete položit ZDE
Více:
Rada (ČSSD): Sociální reforma. Z 1000 zlepšení jen 400 - divná matematika
##PROFIL 1120##
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cssd.cz